Význam tělesného jógového cvičení

Význam tělesného jógového cvičení

Jaký je význam denního jógového cvičení? Podívejme se na dva rozdílné přístupy. Vše souvisí s naším fokusem a našimi motivy k jógové praxi.

První pohled je čistě fyzický. Z tohoto pohledu je jednostranné denní cvičení nevhodné zejména kvůli jednostrannému zatížení těla a s ním související vznikající únavě. I z tohoto důvodu je v některých systémech doporučováno cvičit šest dní v týdnu. Jiný úhel pohledu nám nabízí moderní přístupy tělovýchovy. Ty by Vám doporučili zase trochu jiné rozvrstvení tělesné aktivity a odpočinku. Jako úsměvná mi přijde reakce mého učitele, který je ve svých 63letech stále velmi vitální a aktivní takovým způsobem, že se mu mnohý dvacetiletý mladík nevyrovná. Je pro mě živou ukázkou kalokagathia (tento pojem vyjadřuje ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti, aneb ve zdravém těle zdravý duch), na rozdíl od mnoha sportovců, honících se za úspěchem, kteří se touto ideou ohání a přitom jsou pouze jednostranně vybaveným tělem na úkor ostatních částí naší bytosti. Ten mi doporučoval k mé denní praxi přidat i posilovací cvičení. A když jsem přišel na to, že měl pravdu a do cvičení je zařadil, tak se mě při dalším setkání zeptal, jestli dělám i nějakou aerobní činnost J…

Takovýto pohled na seberozvoj skrz pohybovou aktivitu je možno nazvat celistvým. A vychází z předpokladu, že je nutno tělo i ducha pro jeho rovnoměrný růst stimulovat ze všech možných úhlů. I když se tyto způsoby a směřování se způsoby jógových praxí zdánlivě liší, ve skutečnosti tomu tak není. To je důvod, proč rád čerpám od různých lidí, z různých oborů a snažím se zůstávat jejich zkušenostem otevřeným. Stále však za nejdůležitější pokládám vlastní zkušenost a ne nekritické přijímání informací, protože to, co funguje u jednoho, nemusí být funkční u druhého.

S tím se dostáváme k druhému pohledu. Ten bych nazval celostně seberozvojovým. Jinými slovy tělo je pouze prostředkem, nástrojem k dosažení mnohem výše postavených cílů.

Mnozí z těch, kteří vychází z tradičních systémů, se často nepřiměřeně zaobírají jeho údajnými jemnohmotnými výsledky a zapomínají správné provedení techniky. Ta by se samozřejmě neměla stát středobodem našeho zájmu, avšak její správné provedení pokládám stále za podstatné.

Podle Patanjaliho jógasúter je třetím nejdůležitějším krokem na cestě královské jógy ásana. Ne ásany, ale ásana. Cvičení ásan jako jógové cvičení je pouze prostředek k tomu, aby se pak finální ásana stala tím, čím má být. Jednotlivé kroky jsou zde udány jako seznam ingrediencí, kterých je třeba, abyste upekli chleba v pořadí dle své důležitosti.

Jama - zákazy

Njama - příkazy

Ásana – pozice - ovladnutí těla

Pránájáma – ovládnutí dechu

Prátjáhára – ovládnutí smyslů

Dhárana - koncentrace

Dhjána - meditace

Samádhi - kontemplace

Ásana je pozice, v němž tělo a mysl zůstává bez pohybu, bez přepínání, dlouho, s ovládáním dechu a mysli.

A.V.Lysbeth

Právě ovládání mysli je zásadní. Je totiž úzká souvislost mezi nekontrolovaným kolotočem Vašich myšlenek, prouděním a zastavením Vašeho dechu, napětím v těle a s ním souvisejícím držením Vašeho těla. Tělo, dech a mysl jsou pomyslnými vrcholy trojúhleníku, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se.

Z pohledu raja jógy je ásana, překládaná jako „sedlo“ neměnná pozice pro práci s naší myslí a vědomím. Proto je nutné, aby pozice byla relativně stabilní, neměnná a hlavně nerušivá. Z tohoto důvodu je výhodné mít vycvičené tělo, abychom se v pozici po dobu řekněme jedné hodiny (což není nadlidský požadavek) netrápili. Tato ásana je zpravidla jeden z mnoha sedů, protože právě taková pozice je nejvýhodnější jak pro relativní uvolnění, tak pro zachování bdělosti a vertikálního postavení naší středové osy - páteře. Ásany v lehu skýtají větší pohodlí a možnost uvolnění, avšak skrývá se v nich nebezpečí, že neudržíme soustředění a reflexivně se propadneme do říše spánku.

Druhým důvodem cviční ásan je krom přípravy tělesné schránky i příprava naší mysli. Konkrétně práce na udržení našeho soustředění. Důvod je prostý. Mysl je dynamické povahy, neustále těká a tak je pro nás jednodušší učit se soustředění v toku pohybu. Jestliže jste však schopni si sednout do relativně nehybné pozice a nebýt rušeni myšlenkami, které se budou neustále snažit strhnout Vaši pozornost, není cvičení ásan nutné. Ale ruku na srdce, jste toho opravdu schopni a znáte vůbec nějakého člověka, který zvládne vydržet v jedné pozici zaměřený na jednu jedinou myšlenku po dobu delší než pár minut?!

Vznik cvičení ásan je tedy přípravou jak těla, tak mysli pro náročnější práci. Je výhodné pracovat s myslí, protože je to právě mysl, která je odpovědná za stav naší tělesné schránky a toho jak se cítíme. Nezapomínejme však, že jde stále jen o nástroj. Mysl se chová stejně jako sval a proto, když pochopíme zákonitosti našeho těla, můžeme lépe porozumět i naší psychice. To je dalším důvodem, proč je výhodné cvičit tělesnou jógu. Ale ani mysl však stále není však naším konečným cílem. Tím je naše vědomí. Respektive vědomí.

Hatha jóga bez jejího dalšího pokračování mentální jógy je pouhým zdravotním tělocvikem. Stejně tak raja (mentální) jóga se velmi těžko zvládá bez zvládnutí vlastního těla. Pochopíme-li fungování těla, je pravděpodobné, že budeme lépe a lépe rozumět i vlastnímu nitru a jeho pochodům. Netřeba ulpět ani na technikách a tělesném cvičení, ani na možných spirituálních cílech a vhledech. Potřebná je pouze vlastní praxe. Chuť, odhodlání, trpělivost, vytrvalost a mnoho dalších vlastností pro tuto dlouhou cestu. Dlouhou protože jóga je cestou cvičení. Neustálého cvičení po celý život.

Význam tělesného jógového cvičení zejména tedy je:

1. Fyzickou přípravou k zaujetí ásany pro meditační praxi.
2. Přípravou mentální, učením se a prohlubováním své koncentrace, která je vstupenkou pro hlubší práci s vědomím.
3. Paralelou a vhledem pro práci s naší psychikou
4. Fyzickou a psychickou hygienou pomáhající udržení našeho zdraví po celý náš život.
5. Ale zejména by se měla stát naším zdrojem, nabíječkou pro naše baterie. Tím co nám dodává energii a mění náš pohled na svět jako na dokonalé místo. Sladkým medem za odměnu. I když mnozí asi namítnou, že se podobá spíše biči na naši lenost a neduhy J.

S přáním chuti do vlastní jógové praxe

Hari Óm

Inervace

Inervace

Co je to inervace?

Slovník cizích slov nám tento pojem přeloží jako zásobování nervovými vlákny. 

Inervace by se dala také popsat jako vybudování kvalitní komunikace mezi metropolemi centrální nervové soustavy a jednotlivými částmi těla. Jde o prohlubování vědomí v jednotlivých částech těla. Jedná se o budování a zesilování spojení na této informační dálnici. Jakékoli cvičení je z tohoto pohledu zejména o sebeuvědomování. A právě sebeuvědomování je jedním z cílů jógového cvičení. Je totiž rozdíl monotónně opakovat pohyb před pohybujícími se obrázky televizoru a rozmělňovat tak svoji pozornost a vědomě směřovat pozornost při cvičení na každý jednotlivý pohyb, jako byste jej dělali poprvé v životě. Posilování a protahování je z tohoto pohledu druhotné. Jde vlastně o vedlejší vizuální efekt cvičení. Z pohledu jógy nás zajímá prožitek a procítění. Tělo máme většinou dostatečně silné a pružné, ale ne vždy dostatečně vědomé. A čím více vědomí do jednotlivých částí těl přivedeme, tím více následně sílíme a stáváme se pružnějšími.

Právě při vytváření a posilování nervových spojů vzniká vedlejší efekt, který zná každý, kdo cvičí. Ať už posilujeme, nebo se protahujeme, vzniká bolest. Ta souvisí s budováním nervovými vlákny. Bolest je informace, že se aktivní struktury našeho těla dostávají na, anebo za svoji normální úroveň napětí. Bolest by měla mít takovou kvalitu, abychom ji vnímali, že se po cvičení budeme cítit lépe. Jestliže cítíme, že se v nás něco trhá a ničí, je to informace, že jsme zašli už příliš daleko a ubližujeme s viz článek „Vítejte v domě bolesti“ http://clankyojoge.blogspot.com/2012/01/vitejte-v-dome-bolesti.html. Jak praví moudré přísloví „Chceš-li okusit sladkost, musíš nejdříve zakusit hořkost.“      

Z tohoto pohledu je cvičení jógy něčím jiným, než pouhým opakováním sledu jednotlivých ásan. Z tohoto pohledu může být jóga jakákoliv vědomá a soustředěná činnost. Vědomí a sním spojené uvědomování si a hlavně zvědomňování je to, o co tady jde.

Chcete-li zvýšit účinnost cvičení, zkuste cvičit každý jeden pohyb, každou jednu pozici, každý jeden přechod mezi nimi jako byste jej dělali poprvé v životě. Ne přesně vymezená technika, ne usilování, ale právě Váš přístup je klíčem k jógové praxi. Nepodléhejte síle zvyku a rutinou možnému vzniku stereotypu. Viz článek „DYS jako dysciplýna“ http://clankyojoge.blogspot.com/2012/01/blabla.html.

Díky tomu, že zatěžujeme tělo jednostranně, díky tomu, na co v životě a i v samotné jógové praxi v pohybech těla, mysli a emocí během dne dáváme důraz a co naopak zanedbáváme, vznikají v našem tělesném systému spoje – synapse ⃰⃰, které naši rutinu upevňují, aby nám pomohly snížit výdej energie na rutinní činnost. 

 ⃰ Synapse je spojení dvou neuronů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání vzruchů. V dnešní době je považována za "jednotku" aktivity mozku namísto neuronu.

Toto naše přirozené nastavení je skvělým pomocníkem, leč často se stává, že nás naopak zotročí a my se zasekneme v nekonečně se opakující smyčce. Je potřeba hodně sil a úsilí k vymanění se z této möebiho pásky.

⃰

Když se nám to však podaří, otevře se nám nový pohled na svět. Pohled, který není zakryt závěry a programy, které jsme si vytvořili, aby nám „usnadňovaly“ naše fungování ve světě. Život se projevuje jako paradox a tak je to pouze naše nehospodárnost práce s energií, naše nepozornost, která způsobuje, že se vědomá pozornost stává oním žroutem naší energie, žroutem, který nás však dělá vědomými.     

A praktická rada?

Obrazně nejdříve rozmontujeme nespolehlivý strojek hodinek do posledního ozubeného kolečka, abychom jej vyčistili, namazali a následně smontovali a složili zpět tentokráte do funkční podoby.

Při cvičení ásan byste měli vnímat své tělo jako celek. Ne každému to však jde tak snadno a tak než se tomu naučíte, zaměřte pozornost na každý detail cvičení. Kdo cvičí poctivě a pravidelně, tak ví, že se nejedná jen o jeden detail J. Postupem času tyto detaily propojujte, až vám vznikne celistvý obraz a který budete vnímat jako jeden celek. Jinými slovy začnete se vnímat jako jeden celek. A třeba se časem tento celek nebude omezovat jen na vaše tělo a začnete propojovat myšlení a emoce. A tak přátelé spojujte rozdělené a nevědomé a obrazně bojujte (i když toto slovo není nejvhodnější) za vznik spojeného a vědomého. A třeba se pro Vás jednou jóga stane synonymem ke slovu, kterým se překládá… SPOJENÍM.  

 Hari Óm 

Pít či nepít?

Pít či nepít?

„Pít, či nepít? Toť to oč tu teď běží…“ Někteří lidé jsou zvyklí a pokládají za nezbytné během jakéhokoli cvičení doplňovat tekutiny. Tradiční jógové systémy zase tvrdí, že se během cvičení pít nesmí. Jak je to tedy s pitím během jógového cvičení?

Jako u většiny obdobných otázek souvisejících s jógovými technikami jde zejména o neschopnost převzít odpovědnost za sebe sama.

Zapomeňte tedy na nějaké bezduché zákazy a příkazy. A otevřete se světu příčin a následků. Teprve potom máte možnost si vybrat to, co je pro Vás nejlepší. První odpověď odpoví otázka „Co od jógového cvičení očekáváte?“ Všechny naše činy mají svá pro i proti. Stejné je to i s pitím během cvičení tělesné jógy.

Jestliže Vám jde pouze o to, abyste protáhli své tělo, není důvodu se nenapít. Sledujete-li však i jiné cíle doporučil bych Vám během cvičení nepít.

Následné slova chápejte jen jako doporučení.

Jestliže praktikujete dynamické styly jógy, během nichž se používají techniky “mahámudra“ v kombinaci s „udžají“ (pro nezasvěcené specifický tonus držení těla a dechová technika, při nichž se aktivují posturální svaly a zejména bránice). Tato aktivace způsobuje zahřívání organismu, během nějž dochází k intenzivnímu pocení. To vše má za následek mocnou detoxikaci organismu. Tento efekt se nazývá vnitřním ohněm tzv. „agnisar“. Tradiční techniky tvrdí, že při pití dochází k uhášení vzniklého ohně a ničení oné podstatné detoxikační funkce.

Tento argument však považuji za méně podstatný než ten, že při cvičení jógy pracujeme zejména s pozorností. A právě pití během jógové praxe odvádí naši pozornost od praxe samotné. Mysl je dynamické povahy a tak, když ji chceme uklidnit pro lepší zacílení, bude mít tisíc a jeden způsob jak odvést vaši pozornost. Stejné je to i s pitím během cvičení.

Různí učitelé praktikují podle různých návodů a s rozlišnou měrou pochopení, dle svých možností a dle toho jak přistupují sami k sobě. Jedni Vás budou nabádat k pití, druzí budou dokonce pití během hodiny zakazovat. Jakékoli nevysvětlené zákazy jsou dle mého názoru projevem nezralosti učitele jak v přístupu k učení a vedení druhých, tak v pochopení vlastní praxe a sobě samému.

Z mého ohledu je jakýkoli zákaz kontraproduktivní. Kdyby pro nic jiného, tak nevědomí nezná negaci a tak výrok „nepijte během hodiny“ naše nevědomí zpracuje jako „pijte během hodiny“. Důležitá je zejména informovanost. Ti co se zabývají aerobními a fitnessovými aktivitami budou tvrdit, že pravidelný přísun je důležitý. Ano to je sice pravda, ale opravdu jsme nastaveni tak, abychom nevydrželi hodinu, či hodinu a půl bez přísunu tekutin? A zase jsme u osobních motivací. Je-li pro Vás cvičení ásan pouze zdravotním tělocvikem, nevidím důvod, proč byste se nemohli během cvičení napít, ale i tak Vás upozorňuji na fakt, že pití během jógování zbytečně odvádí pozornost, plní žaludek, utlumuje vznikající vnitřní žár a snižuje účinnost detoxikace organismu. Je-li Vaše motivace zajít dál než jen zůstat u tělesné aktivity platí pro Vás toto doporučení dvojnásob. Samozřejmě jestliže je pro Vás žízeň příliš rušivá, anebo přímo omdlíváte díky nedostatku tekutin, bylo by nesmyslné se nenapít. I když je jóga cestou askeze, jistá míra komfortu je důležitá. Jestliže Vám pití během lekce usnadní cestu k vlastní praxi tak pijte, co hrdlo ráčí. Pití i nepití během cvičení je často otázkou zvyku, ne skutečné potřeby. Je však dobré si uvědomit, zda k Vám promlouvá tělo, anebo Vaše mysl znervózněla a hledá únikový manévr od udržování vědomé pozornosti.

Nepití je tedy doporučení a je na každém z Vás, jak k tomuto doporučení přistoupíte.        

Podobně můžete přistupovat i k ostatním potřebám Vašeho organismu. Jógové cvičení pracuje i na úrovni orgánů a tak se může stát, že během cvičení můžete pocítit potřebu navštívit toaletu.

Proto se doporučuje cvičit nalačno s prázdným žaludkem. Obvykle se uvádí nejíst dobu okolo 4 hodin před cvičením a asi hodinu před cvičením nepít. Vše záleží od vašeho trávení a kvality požitého jídla. A opět se jedná o doporučení praktické. Trávení během cvičení zatěžuje nejen tělo, ale nežádoucně i strhává pozornost.

To jisté se týká i potřeby močit. Na tu můžete pohlížet jako na prostředek k výcviku své vůle a nácviku mula bandhy (aktivace oblasti pánevního dna), anebo jako na způsob jak nechávat strhávat svoji pozornost potřebou odejít na toaletu. Tato malá potřeba Vás ale může zastihnout, i když dodržíte všechny doporučená pravidla. Stačí malé nachlazení, anebo zánět močového měchýře.

Pak je dobré zvážit, jak moc je pro Vás tento nekomfort rušivý a zda je lepší ztratit svoji pozornost během cvičení na minutu strávenou odběhnutím na toaletu, či se nechat rušit nepohodlím po dobu celého jógového cvičení.

Mimochodem, i když máme potřebu si „odskočit“, anebo odpočinout nemusíme ztratit svoji pozornost. Stačí se neustále udržet soustředění na vědomé prohlubování a zpomalování svého dechu.

Z tohoto vyplývá, že i odpočinek během cvičení může být a mnohdy i je jeho součástí. Důležitá je pouze naše aktivní vědomí. To se týká zejména dynamických stylů jógování, kdy cvičení probíhá plynulým navazováním jednotlivých pozic. Důležité je zachovat jistou kvalitu tonusu těla a intenzita dechu, tak abychom byli aktivně relaxovaní, ne však příliš aktivní anebo příliš pasivní, jinými slovy zkolabovaní.

Jestliže praktikujete jógu na vedených lekcích ve skupině a řešíte tyto situace v souvislosti s rušením druhých cvičenců, tak vězte, že pokud na někoho přímo nešlápnete, nic závažného se neděje. Jestliže potřeba Vaší návštěvy toalety někoho ruší, tak vězte, že porucha není na vašem přijímači. Pouze však v tom případě, jestliže přespříliš neřešíte co druzí J…

Ti kdo se těmito přirozenými potřebami cítí být vyrušeni, mají neobyčejnou možnost pozorování se a sebedotazování, proč s nimi takováto situace rezonuje?! Stejně tak mají možnost zapracovat na prohloubení svého zvnitřnění se a práci s pozorností. Jóga je technikou, kdy se snažíme ponořit hluboko do sebe a nebýt rušeni vnějším světem. Ale pozor, řekl jsem nebýt rušen, ne nevnímat jej. Takové situace jsou výzvou a velikou možností pro naše vlastní sebestudium. Využijte jich ve Váš prospěch J.

Další podobnou, avšak více tolerovanou situací, se kterou se během skupinových lekcí můžeme setkat, jsou diabetici, kteří jsou díky svému zdravotnímu stavu občasně nuceni kontrolovat si hladinu cukru v krvi a občasně si jej i během lekce doplnit. Je zajímavé, jak jsme schopni tolerovat jednání jednoho, když známe jeho důvody, které shledáváme za závažné a jak často se stává, že nás znervózňuje, když se někdo druhý na lekci chová stejně, z našeho pohledu však bezdůvodně. Jestliže jste se v tomto obrazu našli i vy, tak vězte, že na vině nejste Vy, ale Váš nervový systém. Pro ten je velmi důležité, aby byl orientován. To znamená, aby věděl, co se děje s naším organismem a v našem okolí které jej ovlivňuje, respektive může ohrožovat. To vše slouží jako přirozený software za účelem ochrany našeho zdraví a života. Dobrou zprávou však je, že se s Vaší vlastní odcvičenou praxí bude měnit i Váš přístup J.

Stejné je to i s přístupem lektora ke svým žákům. Jestliže Vám jógový učitel dává příkazy bez bližšího určení důvodu, není to nejvhodnější způsob. Dávám však přednost vysvětlení důvodů a s následnou možností výběru. Vše je závislé na pokročilosti žáka i učitele.

Znovu opakuji, jsme lidé s různými motivacemi a různými zkušenostmi. Nezprotivte si proto cvičení nevhodným přístupem k němu. Dělejte, jak cítíte, protože neprožité a mnohdy nepochopené doporučení a návody bez vlastní zkušenosti jen dokola omílaná dogmata a jako takové jsou k ničemu. 

Hari Óm

Jóga a vztah 3. část

Jóga a vztah 3. část

Homosexualita

Pro celistvost tématiky jóga a vztah bychom měli zmínit ještě jedno téma. Protože když už jsme nakousli život ve dvojici, nedá mi, abych se nezmínil v dnešní době snad již méně kontroverzním tématu homosexuality.

Než započnu s vlastními úvahami tak podotknu, že většina tradičních jogínů pohlížela na tuto tématiku s nevolí. S nevolí související s jakoukoliv tématikou okolo sexu a sexuality. Ta byla a je pro většinové vnímání cesty jógy nežádoucí.

A teď pár slov z pozice člověka. Velmi se mi líbí přístup současné psychologie k tomuto fenoménu. Ta na ni pohlíží ne jako na orientaci, za kterou ji mnoho lidí stále považuje, ale za preferenci. Což znamená, že jistou náklonost k tomu, či onomu pohlaví chováme všichni. Záleží jen na našem nastavení, která miska vah převažuje.

Jak vtipná mi přišla návštěva arabských zemí, které pojem homosexualita snad ani nepřipouští, protože takové chování by bylo okamžitě velmi tvrdě ztrestáno jako nepřípustné. A jak vtipně působí pohled očima Evropana, když vidí dvojici, anebo trojici mužů procházející se po ulici ruku v ruce. Ten je zvyklý na fyzický kontakt lidí různého pohlaví. Ale lidé stejného pohlaví… To pro západní main stream zavání sexuálním podtextem. Na mě tento svět působil velmi otevřeně, docela stejně, jako u dětí, které neřeší, čí ruku drží. Žádná sexualita a podobný výmysl. Pouze vyjádření čisté osobní náklonosti a přátelství. Na druhou stranu je zde naprosto nepřípustné, aby se muž byť jen držel za ruku s dospělou ženou (samozřejmě na různých místech je méně či více benevolentní přístup). Rozruch by vzbudil i takovýto fyzický kontakt mezi příbuznými opačného pohlaví. Fyzický kontakt mezi rozdílným pohlavím je chápán jako projev se sexuálním podtextem. Jak vtipná je rozdílnost ve vnímání sexuality. A přitom je to tak přirozené…

Setkal jsem se i s názory, že homosexualita je zvrhlost a nemoc, protože to není přirozené. Protože z takového svazku nemohou vzniknout děti. Takový argument snadno vyvrátí protiargument smilstva, kdy lidé mají milostný styk se záměrem nemít dítě. A to nemluvím o mnoha dalších sexuálních praktikách, které ani nemohou mít za následek zplození potomka. Jak se takové počínání heterosexuálních párů liší od počínání párů homosexuálních? Jinými slovy dejte mi dobrý argument a já jej příjmu, ale nenuťte mě poslouchat nesmysly.   

Jsem přesvědčen, že kvalita vztahu je založena na upřímném vztahu k člověku bez závislosti na jeho barvě kůže, sexuální preference, náboženského vyznání, dosaženého vzdělání, či sociálního statusu atd.                    

Jsem přesvědčen, že by se lidé měli posuzovat podle jiných měřítek, respektive nejlepší by bylo neposuzovat se navzájem vůbec. To, co nám nejvíce škodí, je lidmi opěvovaná vlastnost, kterou se máme odlišovat od zvířat. Schopnost myslet.

Kvalita lidských vztahů závisí zejména na vztahu nás samých k ostatním lidem a okolnímu světu a neoddělitelně ke vztahu nás k sobě samým. A opět na nás z poza rohu vykukují jamy a njamy…

Hari Óm

Jóga a vztah 2. část

Jóga a vztah 2. část

Praxe jógy jako vztah           

Vztah mezi mužem a ženou je živoucí bytostí. Vztah mezi adeptem jógy a praktikování jejich technik má též esenci bytostí. To vše se obtáčí kolem našeho já s tématy vzniklými v raném dětství. S tématy závislosti a odpovědnosti. Když jsme malí, nemáme moc odpovědnosti za sebe sama, ale také nemáme svobodu. Daní je naše závislost na rodičích. Jsme malí závislí tvorové, potřebující zejména lásku a pozornost a když se nám ji nedostává, tak hledáme způsoby jak ji dostat. Takovéto vzorce se zakonzervují do našeho softwaru a neustále je opakujeme. Chováme se pak jako křeček běhající dokola v kruhu. To, že se chováme tak jak se chováme, o nás tedy nevypovídá jako o dobrých, či špatných. Ale jako o zdravých, či nemocných jedincích. A právě nemoc, či problém (ať psychický, či fyzický), jinými slovy nefunkčnost bývá nejčastější příčinou duchovních a seberozvojových praxí včetně praxí jógových. Dobrá zpráva pro všechny je, že existuje lék a všichni máme prostředky na to, jak se stát zdravými! 

Jak jsem již zmínil dříve, velmi často je praxe jógy pouhým únikem od prožívání života. Napomáhají tomu i výrazy jako Maya (Mája) a Samsara. Ty popisují prožívanou realitu jako iluzi a faleš.

Mája je v překladu klam, iluze, závoj překrývající pravou skutečnost.

Samsara – koloběh životů, jemuž je každý tvor podroben, pokud nedosáhne vysvobození.

Není to tak doslova. Jde o to, že námi vnímaný život je jen součást širšího celku, který není brán v potaz. Jsme jakousi promítačkou v kině pouštějící film, která je zároveň i divákem, který vtáhnut do děje se identifikuje s dějem filmu.

Jógové praxe mají takovou sílu, že dokáží rozpouštět začarované kruhy závislostí. Jenomže právě ono rozpouštění těchto závislostí se může stát paradoxně další závislostí. Pak se cvičící ponoří do svých praxí a odloučí se od okolního světa. Svých původních závislostí se zbavil. Ale co dokázal? Nahradil jednu závislost druhou. Vytloukl tak klín klínem. Ulpění na technikách není jógovou cestou, ale jógovou pastí. Protože jakékoliv lpění je příčinou utrpení. Techniky se tak stanou náhražkou a buď nám pomáhají utíkat od reálných vztahů, anebo je ničí, protože směřujeme svoji pozornost směrem, který nás stejně zavede do slepé uličky.

Cesty jsou úžasným vynálezem, protože vždy víme, že někam vedou. Ale některé cesty nás mohou dovést nad propast, kdy máme na výběr skočit s jasnou vyhlídkou, anebo se otočit, sebrat síly, zatnout zuby a vrátit se zpět.  

Z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti mých přátel vím, jak může být mylná představa o jógové cestě vlastní realizace. Viděl jsem a zažil mnohé úniky od sebe, prožívání života a partnerství.

Jóga není cestou technik. Techniky jsou jen jakýmisi nástroji, jako je mapa a kompas. Jóga je samotnou osobní cestou a je jen na nás, zda půjdeme po vyznačené cestě, nebo zvolíme cestu mezi stromy přes hory a doly střemhlav. Sice kratší, zato nepohodlnou a časově náročnější. Anebo se vydáme opačným směrem.

Viděl jsem i zažil žárlivé scény na vztah k jógovým praxím a zájmovým aktivitám. Zejména muži, kteří zůstáváme do smrti dětmi, míváme tendenci se ponořit do svých malých světů a zapomenout na svět kolem nás. Náš úkol je totiž prostý – okouzlit a oplodnit. Žena je přirozeně nastavená pro budování hnízda, založení domova a rodiny. Žena je tvor mnohem lépe vybavený pro přežití než muž. Je postavena do role, že musí. Jestliže namítnete, že i muži vytváří domovy, tak vězte, že muži staví své domy, jen aby nalákali samičku a splnili svoji reprodukční úlohu. Domov z domu však vytváří žena.

Příroda má krutý smysl pro humor a je schopna spojit dva naprosto neslučitelné jedince, jen aby zplodili potomka. Nezapomínejme, že zamilovanost však pomine stejně jako omámení z opilosti. Druhý den nás však čeká kocovina. Láska však zůstává, tak je neoddělitelnou esencí života. Jenomže mívá mnoho podob a někdy je i velmi tvrdá. Nedejte se proto obalamutit sladkými pohledy a řečmi a orientujte se citem a s citem.

Milostný život

Milostný život je důležitou a nedílnou součástí zdravého života vztahu. Jelikož je jóga cestou askeze a obětiny, mnohdy se stává nepochopenou. A tak se stává, že se adept, jež není připraven žít určitým způsobem, rozhodne jít cestou, na kterou ještě není vybaven. Takové jednání však může být cestou opačnou, cestou do pekel. Jóga je souborem technik, které by nás měly vést k osvobození nás samých od koloběhu utrpení. Na druhé straně stojí bhóga. Ta je světským životem a užívání si a lpěním na pomíjivém. Jógu a bhógu nechápejme jako duchovní a světský život. Nejde o techniky, jde o přístup k životu. Nejde o to CO, ale JAK!   

Některé jógové techniky upřednostňují, aby adept jógy začal s jógou v brzkém věku a nejlépe nepoznal slasti spojené se spojením se ženou. S tím se pojí termín brahmačarja. Ta je překládaná jako pohlavní zdrženlivost, přesněji se však jedná o spoření energie. V praxi jde o to neplýtvat zbytečně energií. To však neznamená vzdát se života v páru, anebo milostných aktivit. Za tímto účelem jsou rozvinuty techniky, které nejsou přímo jógínské, ale z jógínských technik vycházejí. Viz vadžrolí. Jde o kontrolu konkrétních svalů pánevního dna. Konkrétně těch svalů, které dokáží kontrolovat zadržování a vypuzování moče a hlavně semene. Logicky se tyto techniky týkají zejména mužů. Konkrétně vadžrolí je technikou určenou přímo mužům za účelem kontroly energie. To proto, že z pohledu jógy se ztrátou semene přichází muž o velikou část energie. Viz tendence mužů usnout po vyvrcholení. Muž se však nemusí vzdát milostného života, aby neztrácel zbytečně energii. Stačí kontrolovat ejakulaci. A opět. Můžeme tento stav nacvičit, jsem však zastáncem toho, že tento stav vzniká postupně a tak je třeba počítat při nácviku i s obětmi J.

Moje osobní zkušenost je, že takovéto stavy jsou dosažitelné i bez nácviku nějakých technik, za výrazné pomoci partnerky. Pak není třeba fyzicky vyvrcholit a přesto dosáhnete velmi intenzivních prožitků plných naplnění. Jednoduše řečeno potřeba ejakulace odpadne. Je však velmi důležité vzájemné sladění se a citlivost k druhému.

Ženy mají také své techniky a popravdě se o nich mluví podstatně méně jak pro jejich přirozené nastavení, tak proto, jóga byla zejména technikami, jež praktikovali zejména muži z důvodu rozdílného postavení žen a mužů ve společnosti.

Co pokládám za nejdůležitější je pochopit rozdíl mezi sexem a milováním. Milování, ať s nebo bez vyvrcholení, milostné splynutí naplněné láskyplným vztahem a prožívanými emocemi je plnohodnotné a jogínské. Zato sex je pouhou pudovou potřebou podobnou návštěvě toalety. Právě sladění mentální, emocionální a pudové složky člověka je cestou k sobě samému. Cestou jógy. A byť bhóga na první pohled vypadá jako užívání si, není tomu tak. Cesta bhógy je cestou utrpení. To proto, že každá akce vyvolává reakci a dokud neprožijeme tuto zákonitost, tak nikdy nepoznáme, jakou cenu za jakýkoliv čin platíme a co nám ve skutečnosti dělá dobře.

V životě, stejně jako v józe je však důležitá pouze vlastní zkušenost a tak nevěřte ani v tyto napsaná slova a vyzkoušejte si rozdíl sami.

Pomíjivost a konečnost

Je nesmyslné nechat se zavřít do škatulky jógových technik. Ty by nám naopak měly dodat návod a pomoci otevřít onu skořápku, ve které jsme uvězněni, abychom mohli prožívat svůj život přímo. Zapomeňte na techniky a hledejte způsoby JAK praktikovat! Jen změna způsobu je cestou. K té nás může paradoxně dovést právě neustálé a neúnavné opakování našeho cvičení až do zblbnutí. A to doslova. Krása a magičnost života tkví v jeho pomíjivosti a hlavně v jeho konečnosti. Stejné je to i u cvičení ásan. Jedna zanikne, aby uvolnila místo další. V meditaci jde také o zachycování neuchopitelného teď. Právě s vědomím naší smrtelnosti přichází i možnost prožívání každého jednoho prchavého okamžiku přítomnosti.

Funkčnost

„Naslouchejte svému nitru a postupně budete schopni rozlišit, co vám škodí a co prospívá.“

Sri Pattabhi Jois

Jógové praxe nás učí, jakými jsme pomocí ponoření se do našeho nitra. To je nezbytné. Nemusíme však zapomenout na okolní svět. Stejně tak jej nemusíme brát tak vážně. Vždyť všechny z nás v životě čeká jen jeden důležitý okamžik. Ostatní starosti a problémy jsou oproti němu méně podstatné.

Bylo by samoúčelné cvičit jógu, kdyby nám nepřinášela zkvalitnění prožívání našeho života. Bylo by hloupé se vzdát části svého života jen na základě nepochopení nějakých starodávných, mnohými přepisovaných a překládaných textů. Jóga se stává jógou až její integrací do běžného života.

Integrace

Jóga je zejména cestou k vnímání sebe samého. Cestou k budování vlastní pozornosti.

„Není možné dokončit závod, pokud není správně vytýčen jeho cíl.“

 Francis Bacon

Dalším krokem je ujasnění si priorit v životě. Je jen na nás, stane-li se oddělené jógové cvičení naší prioritou, anebo jestli jeho principy přeneseme do běžného života, aby měnili kvalitu prožívaného. Pak se i vztah může stát cestou jógy, protože je třeba veliké vzepjetí našich sil a pozornosti, abychom jógu necvičili, ale žili. Každý moment je pak pro nás cvičením. To neznamená, že neděláme chyby. Naopak. Dělat chyby je mnohdy nezbytné. Důležité je se z nich poučit. Toto je cesta jógy, tak jak ji momentálně vidím a vnímám.

Přeji Vám mnoho štěstí na cestě jógy ve světě bhógy J

Hari Óm

Jóga a vztah 1. část

Jóga a vztah 1. část

Toto téma vnímám jako velmi citlivé a tak doufám, že najdu ty nejvhodnější slova, aby padla na úrodnou půdu a nepůsobila jako sůl v ráně.

Člověk je tvor společenský. A sociální kontakt je důležitý pro naše zdraví. I špatný sociální kontakt je lepší než žádný kontakt. Vztahy jsou vysoká škola života. Rád bych se ale zaměřil na jeden konkrétní vztah - vztah partnerský.

Jak ovlivňují jógové praxe partnerský život?

Jakmile začnete cvičit jógu, je veliká pravděpodobnost, že se Vám život obrátí vzhůru nohama. Ne, neděste se. Cesta jógy dokáže být velice krásnou. A co hlavně, může být cestou funkční, protože by bylo nesmyslné, aby cvičení bylo samoúčelné. Jinými slovy, to co se během jógového cvičení naučíme, bychom měli přenášet do běžného života a naopak. Jestliže jsou techniky, které vyžadují askezi a například i odloučení od lidí, je zapotřebí si uvědomit, zda je volíme jako projev vůle, anebo jestli vyvstaly jako součást našeho vývoje. Projevovat nadměrnou vůli vede pouze k tomu, že jdeme sami proti sobě a jsme na nejlepší cestě k destrukci našeho vlastního systému.

Ale zpět k partnerskému vztahu. Ten se chová jako živý organismus a potřebuje notnou dávku správně dávkované a směřované pozornosti. Budeme-li mu dávat pozornosti málo, tak zahyne, bude-li jí hodně, tak jej přehltíme a zadusíme. Nevhodně směřovaná pozornost je jako bychom nedostávali potřebné živiny a těmi nepotřebnými se nám organismus zanáší.

Vztah je cestou, která vyžaduje celého člověka a i práce na jeho udržení je formou jógy, jako cesty k sobě samému.

Pro funkčnost vztahu je třeba dodávat mu ty živiny, které potřebuje. Budeme-li mluvit o heterosexuálním vztahu pak žena je květinou a muž zahradníkem. Žena na rozdíl od muže přirozeně a nevědomě reflektuje v jakém stavu je vztah. Je-li vztah zdravý, žena je spokojená. Je-li vztah nemocný, žena Vám to ukáže takovým způsobem, že to zajisté nepřehlédnete.

Já a my

Když potká sob soba, mají radost oba… Když se potkají dva a vytvoří pár tak ze dvou bytostí vzniká bytost třetí. Bytost obsahující oba partnery. Ze dvou já vzniká jedno my. Toto my si žije vlastním životem a ne vždy si rozumí s oněmi dvěma já. Ve vztahu je nezbytné nechat vzniknout a akceptovat společné my, ale zároveň je nezdravé zapomenout na vlastní já. Je důležité zůstat sám sebou. Jakmile se necháme pohltit společným my, bez vědomí našeho vlastního já vzniká vážný problém. Přestáváme být sami sebou a neustále se přizpůsobujeme. Tomu se říká kompromis. Ale na kompromis se nemusíme dívat jako na vlastní přizpůsobování se a potlačování vlastní identity. Takové jednání je nezdravé. Na kompromis můžeme pohlížet i z perspektivy naladění se na druhého a hledání společné cesty. Jak praví moudrá slova „Láska není zamilovaně hledět jeden na druhého, láska je, když oba hledí stejným směrem.“

Tím se dostávám k jedné z pastí vztahu. Stává se, že místo společného prožívání přítomných okamžiků vedle toho druhého býváme fixováni na prožívání libých emocí, jakými jsou zamilovanost a okouzlení druhým namísto reálného života. Takováto fixace na nasazování si růžových brýlí je v buddhistické terminologii nazývána „ulpíváním ega“.   

Vztah, stejně jako cokoli na světě je krásné jen díky své pomíjivosti. Právě vědomí nestálosti dělá prožívaný přítomný okamžik neopakovatelným.

Zrcadlení

Pro seberozvojový učební proces je v józe důležité obrátit svoji pozornost na sebe. K tomu můžeme využít i princip zrcadlení. Každý člověk nám nastavuje zrcadlo. To, jaký vztah zaujímáme k tomu, či onomu člověku nevypovídá ani tolik o něm, jako o nás samotných. Přirozeně tíhneme k lidem, kde máme společná témata a iritují nás lidé se stejnými problémy. Nezáleží pak na tom, jakým způsobem je řeší.

Partnerství nám nabízí obrovskou výzvu, jak můžeme pracovat sami na sobě. Jakmile jsme však sami sebou a se sebou, okolní podněty s námi ani nepohnou.

Jak ovlivňuje cviční jógy vztah a jak ovlivňuje vztah cvičení jógy?

V prvé řadě je třeba zaujmout postoj k praxi jógy. Je-li pro Vás jógové cvičení pouze ona doba strávená během tělesného cvičení, anebo je-li jógou celý den, kdy se neustále pokoušíme udržet bdělou pozornost. Příliš nad touto otázkou nefilozofujte, neexistuje na ni správná odpověď. Existuje pouze Vaše odpověď.

Ať už si odpovíte jakkoli, vězte, že zejména náš emoční stav ovlivňuje kvalitu našeho prožívání a hloubku naší pozornosti. A právě i s našimi emocemi se snaží jóga pracovat tak aby nebyly našimi pány, ale našimi služebníky.

S touto tématikou mám spojený jeden velmi silný zážitek. Při cvičení se mi do mysli vkrádaly vtíravé myšlenky, související s pochybnostmi o mém tehdejším vztahu. Pochybnosti a úvahy typu „kdyby“, jež jsem v minulosti již řešil a myslel, že jsou již dávno vyřešeny a za mnou se opět probudily a způsobovaly ulpívání mého ega na prožívání pocitu, který se projevoval jako pocit ublížení, následného rozhořčení až vygeneroval do pocitu zlosti. To vše způsobovalo neklid a nemožnost soustředění. Tyto vlezlé myšlenky, respektive vzorce chování nazývám soukromě „myšky“, protože jejich schopnost se vkrádat do těch nejnepravděpodobnějších míst a situací je naprosto neuvěřitelná. Ve chvíli, kdy jsem si to uvědomil, jsem si řekl „Co to sakra dělám? Teď je čas na praxi. Čas soustředit svoji pozornost na to, co právě dělám. Být tady a teď. Čas prohlubovat své soustředění. Těmito pochybami a nepříjemnými stavy se mohu zabývat až po řádném cvičení. Času bude spousta.“ S tímto uvědoměním přišlo i emoční a mentální uvolnění a možnost směřovat svoji pozornost mnohem hlouběji než obvykle. Ne vždy to jde ale tak snadno. Někdy to jde lépe, někdy hůře, jindy vůbec. Tak moc ovlivňuje naše emoční nastavení naši praxi. Důležité je pokusy opakovat, jako když se učíme chodit. Kdo z nás si pamatuje, kolikrát spadl na zadek, než se postavil na vlastní nohy? A přesto se stane, že i dnes spadneme.

Jógová praxe je cesta pomalá a postupná. Mění člověka buňku po buňce. Má sílu z nás udělat nového člověka. S tím, jak se měníme my, mění se i náš vztah k našemu okolí a náš vztah k ostatním bytostem. To se projeví i v partnerském vztahu.

Na druhou stranu některé praxe zaberou jistý čas strávený o samotě, což může být pro zdraví vztahu jak prospěšné, tak zhoubné. Je třeba notná dávka trpělivosti a pochopení ze strany partnera, či partnerky. Pokud nejde přemíra pozornosti ke cvičení jógy na úkor vztahu a partnera, či partnerky, mělo by být vše v pořádku.  Každopádně to prověří Váš vztah. Má-li vydržet, prohloubí se. Jsou-li třecí plochy příliš silné, rozpadne se rychleji, než si to sami stačíte uvědomit. Jóga funguje jako katalyzátor – urychlovač.

Jóga nám může pomoci na cestě jak se naučit být sami se sebou. Když jsme schopni být sami se sebou, pak se můžeme učit být s druhými a když absolvujeme i tuto zkoušku, tak jsme možná, podotýkám možná, připraveni na vztah s partnerem (partnerkou). Pro jednoho je těžké být sám, pro druhého je těžké být s druhým. Oba přístupy jsou jen rozdílné odpovědi na jeden problém. Důležité však nejsou odpovědi na problém, ale konečné řešení problému.

Být sám je v jistých ohledech velmi snadná cesta. Nenesete za nikoho odpovědnost. Jen sám za sebe. A i to je pro některé příliš velké sousto J. Co pak takový život v páru, nedej bože mít děti a rodinu. Úplná panika J…  

V souvislosti se vztahem je vhodné si uvědomit jaký je náš vztah k józe. Je naší učitelkou, matkou, kamarádkou, či milenkou? Je naší pomocnicí, anebo důvodem k žárlivosti? Je náhradou za skutečný vztah, anebo je touhou po odpovědích na nezodpovězené otázky?

Mapa

Jógové techniky jsou pouhým průvodcem, mapou pro ty méně bystré jako jsem já, co potřebují návod k tomu jak udělat svůj život funkčnějším. Praktikováním jógy roste citlivost a s ní i uvědomění jak se věci mají. Žádné problémy za Vás nevyřeší. To musíte Vy sami. Berte tyto slova s rezervou. Orientace je pro nás životně důležitá.

Hari Óm

Sauča neboli čistota

Sauča neboli čistota

Tímto textem bych rád vstoupil do svědomí všem adeptům jógových praxí. Je velmi důležité si pravidelně zametat před vlastním prahem a to jak doslova, tak obrazně. Je velmi smutný pohled při procházce lesem na odhozené odpadky, PET láhve a plechovky od piva. Je velmi nepříjemné narazit v restauraci, čajovně, či kavárně na počůrané toaletní prkénko, či hnědé koleje uvnitř mísy. Stejně tak je nepříjemné dostat v jógovém studiu pomuchlanou deku a nehty rozedřenou jógamatku navíc nasáklou cizím potem.

Sauča, neboli čistota, či očista je první njamou a šestým základním kamenem královské jógy. Sauča není touhou po čistotě, ale vyhození a zbavení se nepotřebného. A to z prostých důvodů.

Abychom mohli naplnit plnou sklenici, je nejdříve nezbytné vyprázdnit její předchozí obsah. Abychom se mohli plně nadechnout, je nezbytné nejdříve co nejvíce vyprázdnit své plíce. Jógovou terminologií je třeba vyladit tok prány (energie vstupující do těla) a apány (energie odcházející z těla).  

Abychom mohli pít čistou vodu z vodovodu, je třeba mít čisté potrubí. I na tělo se můžeme dívat jako na potrubí. Bude-li naše potrubí zaneseno, jaká z nás bude asi vycházet voda?

Čistota vnitřní a vnější

Čistota je nezbytná jak pro naše tělo, tak pro naši psychiku. Čistota vnější i vnitřní. Čistota k sobě i k okolnímu světu.

Většina lidí až úzkostlivě dbá na svoji vlastní vnější čistotu. Na to, co jde vidět napovrch. Co by tomu také řekli lidé, kdybychom vypadali jako vandráci a náš odér by budil nelibost v okruhu deseti metrů kolem naší osoby. Je ale s podivem, jak málo se staráme o naše nitro. A to jak po fyzické stránce, tj. očista orgánů, zdravá strava a pravidla stravování, správné dýchání a držení těla. Tak po stránce psychické, tj. sladění svých přirozených potřeb naší osobnosti a našeho vztahu k vnějšímu světu a společnosti ve vztahu k našim pudům, emocím a mentálnímu nastavení.

A právě takovou psychohygienou se Vám může stát například i jógová praxe. To je jen jedna z možností. Stejnou úlohu může splnit i procházka po lese, přítomnost milované osoby, čtení dobré knihy, či jakkoli dobře, příjemně a hlavně vědomě strávený čas. Čím více se pak zvědomujeme, tím méně rozlišujeme příjemné a nepříjemné. Život se stává magickým, protože je prožívaný.

Znám mnoho lidí, kterým praxe jógy pomohla na cestě k sobě samým. Ale znám také hodně těch, kteří si zvolili cestu jógy, aby mohli sami před sebou a před žitím vlastního života utéct.

Stejné je to i s touhou po čistotě. Ti, co touží po čistotě, na tom nejsou o nic lépe, než ti, co žijí ve špíně. Žít v problému, anebo bojovat s problémem jsou jen dva konce jedné tyče. Kde tyč je tématem a jakýkoli bod na tyči je způsob vyrovnávání se s danou problematikou.

Sprchování

Očista má psychedelickou kvalitu. Tj. kvalitu měnit stav vědomí.

Vezměte v potaz už jen takovou sprchu. Jak se cítíte před a po osprchování. Na ten pocit, kdy víte, že ze sebe potřebujete vše smýt a ne jen prach, pot a maz usazený během pracovního dne, ale i únavu, stres a pocit nepohody. Jako cvičení své vnímavosti si můžete vyzkoušet uvědomění, jak vnímáte rozdíl v očistě stojatou a tekoucí vodou.

Čistota doma, čistota na pracovišti

Dalším fenoménem, se kterým se můžeme v běžném životě setkat, je rozdíl v udržování pořádku doma a na pracovišti. Nejsou jen lidé pořádkumilovní a nepořádníci. Jsou i tací, co v práci působí jako pedanti, co se týče pořádku a v jejich domovech to vypadá jako po atomovém výbuchu. A pak jsou tací, co vytváří nepořádek na pracovišti, zato doma byste smítku a pootevřené šuple nenašli. To vše o nás vypovídá. A co to o nás vlastně říká?

Odpovědět si budete muset sami.

Čistému je vše čisté. Pouze akceptací světa takového jaký je, pouze když sami se sebou prohrajeme i tu poslední bitvu, pak můžeme dojít k vlastnímu vysvobození.

Pak nezáleží na tom, co dělají a nedělají druzí, sami můžeme mít čisté svědomí a nemusíme se odvolávat na to, že ten druhý to dělá také, tak proč ne já. A po nás ať potopa. Probuďme se! Neopakujme chyby našich předků. Nejde o to vše vyřešit a změnit jak mávnutím magického proutku, ale krůček po krůčku měnit nefunkční a nevědomé. Tak mají snad i naše narozené a nenarozené děti šanci žít kvalitnější život, než jaký žijeme my.

Toalety

Na jedné toaletě jsem našel úžasné poselství:

Zanechejte tuto toaletu ještě v lepším stavu než v jakém jste ji naši.

Toto poselství může mít přesahy i do běžného života.

Je důležité po sobě uklízet. Je důležité být tichým a nenápadným stopařem, abychom sami nebyli vystopováni.

Jak licoměrné je uklízet doma, jen když se blíží návštěva. A ruku na srdce. Uklízíte proto, že chcete, aby se návštěva cítila komfortně, anebo abyste na ni zapůsobili jako vzorní hostitelé?!

Čistota toalet je téma samo o sobě. Je totiž velmi pravděpodobné, že po naší návštěvě přijde návštěva další. Byť bychom to byli opět my sami.

Jak mohu brát vážně seriózně vyhlížejícího pána v obleku, když po jeho odchodu a mém příchodu na toaletu kavárny naleznu záchod ve stavu horším než v hospodě páté cenové skupiny? Nikdo není povinen uklízet po druhém, ani obsluha kavárny. Jestliže domácí mazlíček udělá loužičku mimo jeho záchod je oblíbenou praxí mu v ní vymáchat čumáček. Proč podobný postup neaplikovat na onoho pána v obleku? Ani obsluha kavárny nemá za úkol po nás uklízet to, co bychom po sobě měli uklízet sami. Přesto vše uklidí. Ale je to fér? Nabízet servis, neboli posloužit někomu neznamená být něčím otrokem!

Jógová studia

Stejné je to i při návštěvě jógového studia. Uklizené a čisté prostory pokládáme za samozřejmost, ale pomáháte k udržení tohoto stavu? Nic v životě není samozřejmost! Za vším stojí práce. Pomozte proto udržovat pořádek kdekoli a kdykoli. Stačí jen tím, že se budete snažit zanechávat prostor kolem Vás v lepším stavu, než v jakém byl při Vašem příchodu. Stačí myslet na ostatní a vzít si s sebou na cvičení ručník, by ten, co bude po vás sdílet erární jógamatku s ní nemusel sdílet i to co jste při cvičení vypotili. Sám preferuji mít vlastní položku na cvičení, ale také vím, že ne vždy je možné ji mít s sebou. I pocit komfortu je důležitý pro naši psychohygienu. Po cvičení si stačí po sobě úhledně srolovat a uložit jógamatky a seskládat deky pro relaxaci, aby z nich nebyly pomačkané a děsivě vyhlížející chuchvalce čehosi, čeho se štítíme a bojíme se dotknout.

Právě to v jakém stavu přicházíte do prostoru ke cvičení a v jakém jej po sobě zanecháváte, svědčí i o tom jaký efekt má vaše praxe jógy. Například v bojovém umění aikido začíná řádný tréning důkladnou očistou dójo (prostor ke cvičení). Stejně tak i řádná praxe jógy by měla začít očistou nás samých. A to jak vnější, tak vnitřní. Samozřejmě v rámci Vašich možností. Umytí rukou, nohou a obličeje, byť symbolické je možné kdykoli a kdekoli. Vždyť právě na ně se chytá tolik nánosů všech kvalit.

Jestliže před a po cvičení jógy, relaxaci, či meditaci přicházíme, či opouštíme dané místo v nepořádku, mělo by se takové jednání stát pro nás výpovědí o nás samých. To co nás dělá skutečnými jogíny, jsou prosté činnosti, ne naše schopnosti cirkusového akrobata, či hadí ženy.

Vlez v les

A tak, když půjdete lesem, můžete zkusit odnést jen jeden, či dva papírky, nebo láhev. Jsme součástí jedné planety. A co víc, my jsme ta planeta! Denně kráčíme po kostech našich předků a za pár let budou i naše děti kráčet po našich kostech. Projevme tedy trochu respektu a vděku. Nejde o to jednorázově vyčistit celý les, ale alespoň symbolicky přispět. Nejde o to, co tam udělal ten druhý. Je dětinské vymlouvat se neustále na ty druhé. Vezměme odpovědnost za sebe do vlastních rukou! Vždyť i nám může po cestě vypadnout kapesníček, či obal od sušenek a tak „zkrášlit“ les. Les je veliký léčitel a tak když půjdete léčit do přírody svoji duši, můžete na oplátku pomoci vyčistit i jeho zanícenou ránu. Ten pocit spojení se s přírodou a se Zemí za to stojí a až půjdete těmito místy příště, můžete se procházet a obdivovat krásu květů a zeleně namísto skládky odpadků. A kdo ví, někdo se inspiruje a vezme další papírek a pak přijde další a další a další…

S láskou

Hari Óm