citáty

"LET IT FLOW!"

"Nechme se nést na vlně jógy..."

"Practice, practice, practice, practice..."
Sri K. Pattabhi Jois

streda 4. decembra 2013

Deník jogína II.

Deník jogína II.

Nemůžeme zastavit svět, můžeme však zastavit sebe.

Cílem praxe ásan je pochopit vlastní skutečné možnosti a to nejen ty tělesné. Jejich postupná podpora a rozšiřování. Což může v konečném výsledku znamenat, že nakonec dojdete k závěru, kdy si řeknete „v mém případě ta noha za krk skutečně nepatří“.

Znalost těla učí znalosti psycho-mentálního prožívání. Mít široké znalosti o funkcích těla, či cvičení ásan není ekvivalentem tělesné zkušenosti (to se týká žel nejen jógových studentů, ale i učitelů). Nemluvě o přesazích těchto technik. Cvičení ásan může být dezorientující, protože byť pracujeme na úrovni těla, ovlivňujeme i další části tělesno-psycho-mentálního systému a tak i zabarvení vlastního požívání.

Dosahování nadlidských výkonů spojených s používáním těla neurčuje kvalitu ve zbylých částech naší osobnosti. Je to jako s přemírou rozumu a nedostatkem citu, či přemírou citu a při nedostatku rozumu. Vnitřní nerovnováha v životě je vždy náročná a neefektivní. Nezapomínejte, že síla řetězu se určuje podle jeho nejslabšího článku a rychlost karavany určuje ten nejpomalejší velbloud.

Život je Hra. Naší úlohou je být, kým jsme a ne tím, čím bychom chtěli být. Takovéto představy jsou jen projevem bytostné neintegrity a zdrojem utrpení.

Hari Óm

utorok 26. novembra 2013

Z jogínova deníku

Z jogínova deníku

Do jakého věku plánujete praktikovat jógovou praxi ásan?

S rostoucí popularitou jógových praxí roste i škála přístupů k praxím. Dokonce existuje řada učitelů navádějících své žáky k praxím, které jsou pro některé až zdraví škodlivé. Na druhou stranu, vypadají „cool“. To jak jste se sebou skutečně zacházeli, však pochopíte až po odcvičených letech.


Z pohledu tělesného zdraví není uměním nacvičit v mládí krkolomnou ásanu jako roštěp, stojku, anebo si dát nohu za hlavu. Jakékoli nadměrné zvyšování flexibility, či síly není účelné. Naopak je škodlivé. Zvyšování flexibility přináší snižování síly a zvyšování síly s sebou nese snižování flexibility. Cílem cvičení ásan není zvyšování flexibility jak by se u mnohých ásan zdálo, ale uvolňování přebytečného napětí.
Do věku cca 35 let tělu řeknete a tělo udělá. Od 35 si však tělo začne říkat, co chce. Tělo si říká stále, avšak v mládí jsou jeho regenerační schopnosti tak silné, že si vůle může dovolit neuposlechnout bez závažnějších důsledků. Uměním je však udržet takovouto dovednost. Dlouhodobé rozvíjení jakékoli jednostranné kvality vede k nerovnováze v tělesno-psycho-mentálním systému. Důsledek takového počínání se většinou projeví až po letech.
Vnější forma praxe cvičení ásan má charakter kopce. Na počátku stoupá, dosahuje vrcholu, až nakonec s lety klesá směrem dolů. Myslet si, že možnosti těla budou stále růst, je stejně hloupé, jako si myslet, že je výhodnější se o něj nestarat.
Vzpomínám si na jeden rozhovor, kdy jsem kamarádovi zmiňoval mého oblíbeného učitele, jenž praktikuje od svého mládí a stále má energie jako dvacetiletý a ve věku 63 let zvládne silové kousky typu vinyása z vertikálního stoje na rukou do stoje horizontálního (stále jen na rukou) a zpět. Kamarád na to odpověděl „Až budu mít odcvičeno 20 let, taky to pro mě nebude problém.“ Pointa však netkví v dosahování cílů. Jádro tkví v tom, kolik znáte denně praktikujících v takovémto krásném věku.
Přeji Vám, aby pro Vás praxe jógy byla rozvíjením osobního potenciálu a nesplnilo se ono známé „sportem k trvalé invaliditě“.

Hari Óm

streda 20. novembra 2013

Deník jogína

Deník jogína


Každý z nás má jistou představu o tom, jak by měla jóga vypadat. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jóga je mnohem více to, jak se člověk chová s nohama na zemi, než jak vypadá s nohama za hlavou.
Jen si vzpomeňte, jak vypadá v kavárně návštěva toalety po mnohých navenek upravených předchozích návštěvnících. Vzpomínám si na nápis v jedné restauraci, kde stál nápis „Prosím zanechejte toaletu v ještě lepším stavu, než byla před Vaší návštěvou.“
Jógová praxe by měla učit pozornosti. Jestli si před jógovou lekcí připravím vnitřní a vnější prostředí, beru-li ohled na spolu-praktikující a jestli po sobě po lekci pěkně složím deku, uklidím jógamatku a pomohu připravit sál pro novou skupinu praktikantů. Mnozí možná namítnou „Ale tuto službu jsem si nezaplatil.“ To je pravda, nezaplatil. To co si člověk návštěvou jógového centra kupuje je vlastní pozornost. Pozornost k sobě samému. Pozornost k druhým. Pozornost k okolí. Vnímání svých potřeb a potřeb druhých, světa kolem sebe – to je cesta jógy. Ne jeho náprava, ale vnímání. Bylo by bláhové myslet si, že změníme chod světa. To co mohu změnit je jeho odraz ve svých očích.

Hari Óm

pondelok 11. novembra 2013

Staré texty

Staré texty


Až velmi často se repetitivně opakují jednotlivé verše starých tradičních textů (súter) a roubují se všemožně na rozličné praxe. Jen aby to působilo co nejvíce sofistikovaně a „cool“. Některé sútry to skutečně umožňují. Znamená to však, že jim skutečně rozumíme?
Některými vybranými sútrami se budeme v souvislosti s jógovou terapií v následujících článcích zabývat.

Staré texty jsou psány formou krátkých věcných sdělení, které dávají smysl zejména s překladem a komentářem učitele. Jsou však zároveň i překážkou, jak popisuje Shiva Sanhita. A to nejen proto, že se v nich vyskytuje mnoho synonym a homonym, které čtenáře matou. V dnešní době je k dispozici již mnoho verzí překladů a komentářů. Ale je dobré mít na paměti, že všechny překlady i komentáře nesou zabarvení osobnosti překladatele, či komentátora. A co víc, jako u každého textu je umění jak knihu napsat, tak ji i přečíst. Totéž platí u tak specifických děl, jakými jsou tradiční texty. Ty byly psány mnohdy tak, aby byly laikovi bez znalostí, či komentáře učitele nesrozumitelné. Aby poskytli tolik pochopení, kolik je sádhakovi (žákovi) v dané chvíli možné. Dokonce do nich byly i záměrné chyby. To vše za účelem „ochrany“ tajného učení. Jóga nebyla nikdy „knihou otevřenou široké veřejnosti.“

Způsob jakým je kniha napsána a komentována vypovídá stejně o autorovi, jako o jejím čtenáři. Osobní praxe je klíčem ke dveřím ukrytým v těchto textech. Ne čtení a pochopení, ale jejich vnímání. Stejně jako se vyvíjíme my, vyvíjí se i schopnost vnímat sútry.

O těchto a dalších tématech budeme sdílet na připravované přednášce a diskuzi v prostorech Artfóra.

Hari Óm

streda 6. novembra 2013

Disciplína – ritualizace



Disciplína – ritualizace


Už jste si někdy položili otázku, proč je pro všemožné praxe tak důležitá disciplína? Anebo jste se spokojili s tvrzením, že disciplína je pro praxi jógy nezbytná?

Opakování je nejen matkou moudrosti, má i své hlubší důvody. Jedním z nich je ritualizace. Rituál zabezpečuje vytvoření bezpečného prostoru pro práci s naším vědomím. Vytváříme si tak čas a prostor abychom si mohli plně věnovat svoji pozornost. Takovýto rituál je pak cvičebním polem. Bezpečným prostorem, ve kterém se připravujeme na skutečnou jógu. Na integraci jógové praxe do běžného života. Bez tohoto cílení by byla například praxe jógových ásan pouhým zdravotním tělocvikem.

S disciplínou se pojí i pravidelnost. Pravidelným opakováním vzniká zvyk a ten utužuje náš charakter. Praxe samotná je formou rituálu. Formou procesu učení. Právě proto je výhodné si zvolit konkrétní místo a čas pro praxi. Avšak co je dobré pro jednoho, nemusí být vhodné pro druhého. Nejdůležitější je přístup, s jakým k praxi přistupujeme. Pravidelnost totiž vede k stereotypu. K monotónnímu opakování. Našim cílem je funkční reakce na podněty. Reakce ne naučená, ale pravdivá, nová, přímo úměrná podnětu (přítomnému stavu). A tak je stejně důležitá jak pravidelnost, tak její narušení (kvůli novým impulzům).

Příkladem nám může být cvičení ásan. Pro tělesnou praxi je disciplína a stálá přítomnost během cvičení velmi důležitá, protože bez ní hrozí fyzické poškození. Některé systémy doporučují pravidelné opakování přesně daných cvičebních jednotek. Jiné pracují se specifickými potřebami těla. Další možností je pevně daná sestava s volnou variací přechodů mezi pozicemi atd. (Osobně preferuji kombinaci - cvičební jednotku sestavenou z pevné struktury, na niž navazuje improvizovaná část.) Zastánci pevně daných sérií se schovávají za údajnou tradici a tvrdí, že opakováním se ulehčuje provedení a prohlubuje pochopení jednotlivých cviků. Na druhé straně Původní sestava byla ušita na míru konkrétního jedince a kdo jiný než Vy víte, co je pro Vás nejlepší? Cesta opakování má ale i své stinné stránky, o kterých se tolik nemluví. Tak například naše motivace a skryté tendence ulpívání na minulosti a budoucnosti bránící prožívání přítomnosti. Jakmile zakusíme, čeho jsme schopni, máme tendence dosahovat předešlého a dokonce tuto mez překračovat což je nejlepší cesta způsobit si úraz. Stavy spojené s takovým zraněním nás jistě velmi rychle zpřítomní.

Sklony k pevně dané, či improvizační praxi tak nevypovídají ani tak o praxi samotné, jakožto o nás. Tyto sklony pramení zejména z nenaplněných potřeb v dětství. Z potřeb stability, anebo volnosti a svobody.

Moc nekorumpuje. Moc přitahuje korumpovatelné
                                                                                                                                           Frank Herbert

Stejné je to i s praxí. Není lepší, či horší praxe. Existují jen techniky, které přitahuje lidi s určitými sklony. Jógový jazyk je pak nazývá rajas (aktivita) tamas (pasivit) a sattva (vyrovnanost).

Inspiračním zdrojem pro tuto úvahu mě byly nekončící půtky mezi praktikujícími a osobní zkušenost s technikami učení tance, ve kterém je možno využít jak procvičování konkrétní taneční sestavy (předem daný sled pohybů) stejně jako improvizace. V obou však platí stejný princip hledání nové reakce „jako by to bylo poprvé v životě.“

Hari Óm

streda 12. júna 2013

Pornojóga

Pornojóga


Možná Vás zklamu, když hned z počátku vysvětlím, že nejde o nový druh jógy. Rád bych tímto článkem poukázal na podobnost mezi rozdílnými pohledy na jógu a jógové techniky. Někteří jste asi už zjistili, že nic lidského mi není cizí. Ale přesto si asi kladete otázku „Co společného má jóga a porno?“ Někoho možná bude šokovat, anebo pobuřovat, když prohlásím, že mnoho. Dovolím si malou úvahu s následným přirovnáním. Začněme tedy stejně jako malé dítě s dotazováním.

Co je to porno a jaký je jeho účel? Pornografie zachycuje milostný život lidí. Ústředním motivem pornografie je sex. Na tu volně navazuje potřeba uspokojení potřeb. Ale jaký je skutečný důvod takovéhoto uspokojení? Opravdu dojde tato potřeba naplnění? Už Buddha řekl, že lidské potřeby jsou neukojitelné. Sexuální aktivity jsou rouškou pro instinktivní tvorbu nového života? Chcete-li pudu pro zachování rodu. Zaměříme-li svoji pozornost na stvoření nového života, je obraz souložícího páru stále stejný? Anebo se stává mysteriózním obrazem Života samého?

Mnozí prohlásíte, že to není nic nového a znovu se ptáte na souvislost s jógou. Cvičení jógy tak jak je na něj mnohými nahlíženo tj. cvičení ásan pro fyzickou kondici se totiž nemálo podobá pornografii. S praxí jógy má společného asi tolik co sex a porno. Také souvisí s tvorbou nového života. Tím nechci zesměšňovat jógové úsilí cvičení ásan (sám je také praktikuji). To co chci, je nasměřovat pozornost směrem jóga. Jóga jako cesta ke skutečné změně sebe sama není ničím jiným než změnou úhlu pohledu. Cvičení ásan je jógovou technikou. Byť takové cvičení vypadá zajímavě a orientálně, stále nedělá jógu jógou. Stejně jako je milostný akt prostředek pro vznik nového života, je cvičení ásan také pouhým prostředkem. Samotné slovo prostředek vystihuje, kde je jeho místo. Nezaměňujme tedy prostředek s cílem. To co dělá jógu jógou je více než se postavit na hlavu, či noha zasunutá v podpaží. Budeme-li brát v úvahu praxi cvičení ásan pro hatha jógu to znamená způsob jak pročistit a zprůchodnit tělo (zejména orgány), pro rádža jógu znamená pozice jakousi pozorovatelnu, pro modlícího se je to gesto (bhakti jóga) atd.

Sami sebe se ptejte, jaký je pro Vás význam cvičení ásan. Co je pro Vás ásan? (Mimochodem toto podstatné jméno je překvapivě mužského rodu.) Je to jen prázdné gesto? Prostředek k naplnění Vašich potřeb? Či jaký je Váš obsah pro tuto tělesnou formu cvičení?

Na závěr si můžete položit otázku „Co je to jóga a jaký je její účel?“


Hari Óm

pondelok 27. mája 2013

Jógová praxe



Jógová praxe


Existuje mnoho představ o tom, jak by měl správný jogín vypadat. Existuje mnoho představ o tom, co to znamená cvičit jógu. Existuje mnoho interpretací slova jóga. Ale jaká je skutečnost?

Co je to jóga?

Ve slovnících a na internetech se dočtete o původu tohoto slova. To nám však odpovídá pouze na otázku týkající se významu a původu tohoto slova, ale neodpovídá na základní dětskou otázku „Co je to jóga?“
Jóga je životní cestou. Životní cestou jednotlivce. Cestou každého z nás. Zprvu žijeme jako zvířátko, či rostlina. Papáme, kakáme a rozmnožujeme se. Ne, nemluvím o konceptu reinkarnace. To co popisuji je pro mnohé denní realitou. Ráno vstanu, jdu na záchod, do práce, najím se a jdu spát. A stále dokola. Hlavou se mnohým víří myšlenky, což podle některých „moudrých hlav“ dělá člověka člověkem. Mnozí dokonce cvičíme jógové techniky. Ale stále se rytmicky opakuje stejný cyklus. Ano myslíme, ale jaký je rozdíl mezi člověkem a zeleninou, když žijeme nevědomě v rytmu vegetativních funkcí?! Takový život se nazývá bhóga. Zamysleme se, jsme skutečnými lidmi, anebo žijeme jako zelenina?
Jednoho dne se život stane neúnosným, tělo, či psychika vypoví službu a člověk začne hledat cestu ven. A právě tady začíná cesta jógy.

Praxe jógy

Hledáme cestu z bludného kruhu. Cestu uzdravení sebe sama. Toto onemocnění a jeho uzdravení nazýváme velmi atraktivními a orientálně vyhlížejícími pojmy, mezi nimiž najdeme i slovo jóga. Ale pozor, jógou jsou v tomto kontextu míněny jógové techniky a praxe! A kolik je lidí, tolik je chutí a tolik je i jógových cest. Každý člověk si pak svoji osobní cestu volí podle svých osobních preferencí. Což pro jednoho znamená tělesné cvičení, pro druhého zpěv, další rád myslí atd.
Základním pojítkem mezi těmito činnostmi je uvědomění si sebe sama. Uvědomění si své vlastní individuality. Svých představ, schopností a možností. S takovým uvědoměním jde ruku v ruce i rozlišování mezi těmito aspekty naší bytosti.
Jako jeden z nejdůležitějších nástrojů nám slouží prožitek. Prožití naší individuality a naší celistvosti. Právě prožitek nás pojí jak s uvědoměním si své individuality, tak s propojením sebe sama a celého světa.
Každý člověk, který začne směřovat svoji pozornost k uvědomování si momentů svého života, se vydal cestou jógy.

Blíží se závěr článku. Zkuste pozorovat, jak na Vás zapůsobil. Hlavou víří myšlenky, u jednoho jsou spojené s nadšením. Druhý si nespokojeně říká, že větší kravinu nečetl. To není podstatné. A co že je podstatné? Kolik z Vás si všimlo, jak jste se cítili během čtení? Jestliže Vám to uniklo, zkuste si procítit, jak se cítíte nyní. Cílem tohoto článku bylo vytvořit prožitek, vytvořit podklad pro změnu Vašeho prožívání. A máte-li volnou chvíli, zkuste si článek znovu přečíst a zjistit jak se cítíte během čtení jednotlivých vět, slov, písmen a mezer mezi nimi.

Dovolte si procítit svoje vjemy a pocity s jakýmkoli výsledkem. Jestliže jste si všimli, jak Vám v hlavě rotují myšlenky, tak Vám gratuluji, máte za sebou poctivou denní dávku sádhany (jógové praxe).


Hari Óm

nedeľa 26. mája 2013

O principech léčebného procesu

O principech léčebného procesu


Touha po zdraví je naší přirozeností, je dána nám všem a není závislá na naší vůli. Naše vůle je nástrojem pro její podporu, i když to mnohdy vypadá jinak. ZDRAVÍ je přirozené nastavení našeho organizmu, i naší energetické matrice.
Regenerační schopnosti našeho organismu si netřeba představovat, ani v ně věřit. Ty jednoduše jsou! A mají své vlastní zákonitosti, které je pro nás výhodné dodržovat. Vstupujeme-li vůlí do procesu léčení, můžeme jej narušit. Mnozí lidé nejsou spokojení s fungováním svého těla a pokládají se tak za nemocné, či nezdravé. Tento nekomfortní stav pak mylně považují za něco negativního, anebo zlého. To však nevypovídá o skutečném stavu, ale o našem vztahu k nemoci! Nemoc je nejlepší možný způsob, jak se náš organizmus vyrovnává se zdraví ohrožující situací. Čím větší je rozdíl mezi realitou a tím co si o sobě myslíme, tím větší můžou být vůlí napáchanou škody.

"Lidé jsme prapodivní tvorové, protože v době, kdybychom mohli a měli podporovat svoje zdraví například cvičením tělesné jógy, neděláme nic. A v době nemoci, kdy tělo potřebuje klid, děláme všechno jiné, jen abychom nezůstali v klidu."

Je omyl myslet si, že ozdravný proces tvoříme my. Naše úloha je pouze vytvořit pro něj podmínky. Náš organismus ví velmi dobře, co má dělat. Je velmi dobrý důvod, proč jsou životně důležité funkce mimo volní kontrolu. Zkuste si představit, jak by to asi dopadlo, kdybyste měli mít celý den pod kontrolou například svůj dech. Proč si stále tolik lidí myslí, že ví lépe než jejich tělo jak by měli fungovat? Takový postoj vychází z nepřijetí skutečného stavu, z nespokojenosti a z porovnávání. A je to právě přijetí přítomného stavu, který v nemoci nastartuje a podporuje léčebný proces. Ale pozor! Přijetí neznamená rezignaci. Vědomí návratu do stavu zdraví je velmi podstatné. Jde jen o to, nestát svému organismu a ZDRAVÍ v cestě.

Na začátku jógové praxe sice mnohdy stojí touha po ovládnutí svého těla, postupně by však mělo dojít k uvědomění sebe sama. K pochopení své úlohy ve vnějším i vnitřním světě. I to je forma léčebného procesu. Přístup, jenž mění jógové techniky v techniky jógové terapie. Opakuji, že se nejedná o konkrétní techniky, ale o změnu přístupu!

Jógové cvičení nás učí naslouchat svému tělu. Mimo jiné důležitosti střídání rytmu aktivity a odpočinku. Když si nedovolíme odpočinek a nemůžeme nemoci, objeví se nemoc. Pak se stane skutečností, že nemáme moc (energii) a skutečně nemůžeme. Byť předchozí věty vypadají jako slovní hrátky, slovo nemoc přesně vystihuje dění v organismu.

Jógové praxe nám mohou velmi výrazně pomoci nejen v podpoře našeho zdraví, ale i v pochopení a nalezení našeho místa na Zemi. V pochopení kompetencí našeho tělesna a naší psychiky. V rozlišování toho co si o sobě myslíme a toho kým skutečně jsme.


Hari Óm

štvrtok 11. apríla 2013

Disciplína a obsedantně kompulzivní porucha



Disciplína a obsedantně kompulzivní porucha


Za praxi jógy se může schovat mnohé. Pokud však budete mít oči doširoka otevřené a uši nastražené, může se stát, že začnou ze skříně vycházet kostlivci.
Opakovaně vykonávaná rutina nám do života vnáší řád, pevný bod ve vesmíru nazývaném Život. "Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí" prohlásil kdysi dávno Archimedes. Jakýkoli bod ve vesmíru se pro nás stává velmi důležitým, protože právě jeho prostřednictvím se můžeme orientovat v systematickém chaosu naší existence.

Pro některé praktikující se pak praxe stává samotným středobodem Života. Ulpívání na praxi samotné ale není smyslem cesty jógy, avšak může být její přechodnou fází. Zde se dostáváme do „Údolí vlastních stínů.“ V praxi to vypadá tak, že člověk cvičí, ale skutečné hlubší změny nepřicházejí. A když se přeci jen nějaká ta změna objeví, jde o změnu vnější – například se nám podaří dát nohy za hlavu.

Jóga je mimo jiné i cestou dynamické rovnováhy, kdy se přizpůsobujeme okolním podmínkám. Ulpívání na praxi, respektive nutkání praktikovat je pak zatuhnutím našeho organismu. 46tý verš Pataňdžaliho jógasúter praví „sthira sukham asanam“. To znamená, že tělesná pozice by měla být vybalancováním mezi napětím (sthira) a uvolněním (sukha). Toto pravidlo se však netýká pouze meditační pozice. Je i podobenstvím a návodem jak se chovat v běžném životě.
Podobně se chová i naše tělo. Je to stejné, jako když stojíme na balanční plošině. Povrch se nakloní a my se přizpůsobíme. Když přílišně ztuhneme, čeká nás blízké seznámení s naší přítelkyní gravitací a důvěrný kontakt s matkou Zemí.
Jógín by neměl pracovat (i praktikovat) ani moc, ani málo. Přílišná praxe je totiž stejně škodlivá jako praxe nedostatečná. Když nepracujeme, jako bychom byli mrtví. A když pracujeme příliš, budeme brzy mrtví.
Takové jednání pak není ničím jiným, než obsedantně kompulzivní poruchou. Ta patří k úzkostným poruchám a jde o poruchu chronickou. Pacient má nutkání vykonávat určitý soubor činností, neboli kompulze, které nazýváme rituály.
Tato porucha s sebou velmi často přináší i pocity úzkosti. Úzkost je již z názvu stavem s málo prostorem. A jako taková bývá zdrojem nepohodlí. Cílem jógy je ale transformovat kvalitu dukha (neprostor, nepohodlí) ve kvalitu kvalitu sukha (pohodlí)

Praxe by nás neměla vyčlenit ze života, ale změnit naše postoje a vztah k němu a tak zkvalitnit jeho prožívání. Touha praktikovat a s tím i měnit svůj život vychází z pocitů, že v našem světě věci nefungují tak, jak bychom si to představovali, anebo potřebovali. Jógou se nesnažíme své nedostatky změnit, ale uvědomují si je. To je cesta jógy, to je cesta změny přístupu k našim osobním vztahům. Cesta neznamená aktivně měnit, ale přijmout vše jako dokonalé. Touha po změně je tak pouze palivem, ne naším cílem. To je smyslem transformace a práce s pozorností. Pozornost je pak velmi jemná forma aktivity – napětí. Napětí aktivní pasivity.


Hari Óm

streda 3. apríla 2013

Vivéka



Vivéka


Vivéka je jógový výraz pro rozlišování. A je to právě rozlišování, jež nám pomáhá pochopit, kde končí cvičení jógových technik a kde začíná skutečná sádhana (jógová praxe). Jógové techniky jsou velikou skříní, do které můžeme schovat své strašáky a kostlivce. Skříň vskutku krásná zjevem, dekorovaná orientálními vzory a veliká obsahem. Ale co se skrývá v ní? A k jakému účelu ji využíváme? A potřebujeme vůbec tento kus nábytku?

Lenost a disciplína

Jóga není konkrétní technikou, je to neustále se učící živoucí organismus.
Praxe jógy by měla vést k akceptaci své přirozenosti. Sami sebe nezměníme, to je nemožné. Co však změnit můžeme, je vztah k sobě samým. Takováto změna je často mylně pokládána za změnu osobnosti, či nějakou tu formu osvícení. Jestliže vnímáte rozdíl, pak jste se dotkli vivéky. Jedná se o rozlišování co je skutečné a co iluzorní. Ale pozor! Vivéka není racionalizací, není odůvodňováním. Vivéka je prožitkové povahy. Nemusíte myslet, prostě víte. Mysl Vám potvrdí cokoli, co si usmyslíte. Ale prožitek, to je jiná káva… Je to, jako když jste zamilovaní. Netřeba vysvětlovat, netřeba analyzovat. Jednoduše víte. Je to. Cítíte to!

A právě i k tomu slouží denní praxe. Praxe nás učí v souvislostech. Podívejme se například na takové cvičení ásan (jógových pozicí). Na začátku cvičení bolí, táhne. Vyžaduje úsilí, jako kdy chcete roztlačit auto. Pravidelnost může být zpočátku bojem s leností, ale postupem času se z ní stává zvyk, který tento rituál zjednodušuje. Auto získává kinetickou energii – setrvačnost. A co víc! Většina adeptů si ze zvyku vytvoří návyk. To už jedeme z kopečka a snažíme se nastartovat. A najednou se motor rozběhne. To se pak cvičí snadno, i když se nechce! Vize příjemně strávených chvil přeci stojí za ten počáteční stav nepohodlí! Ale co na to naše tělo? Prožíváme skutečně chvíle lenosti, anebo si chce tělo jen odpočinout? Dáte pak přednost praxi, anebo odpočinku? A co v takovémto případě znamená pojem jógová praxe? Jógová cesta je cestou citlivosti (nenásilí) a tak je výhodné si uvědomit, zda nepácháme násilí na svém těle. Boj se svým tělem je boj se svou přirozeností. Boj je stále boj, i když bojujeme ve jménu Boha, I když bojujeme za mír!

Lenost je přirozená vlastnost jako každá jiná. Může být plynovým pedálem, stejně jako naší brzdou. Může nám komplikovat naši životní jízdu, stejně tak nám ji může zkvalitnit, anebo dokonce zachránit život. Způsob jak se sebou jednáme, mohou vyjádřit následující tři věty:

Jsem líný?
Jsem líný!
Jsem líný.

Jógová praxe má mnoho podob a stejně jak se mění počasí na obloze, mění se i potřeby našeho těla a nás samých. Je třeba se jen ztišit a poslouchat naši vlastní hlubokou moudrost, která prostupuje naší tělesnost.
Sútry, učitel-průvodce a praxe nám pak nabízí mapu a náš vlastní přístup nám dává dovednost číst v této mapě.


Hari Óm

piatok 29. marca 2013

Diagnóza „jógoholik“





Diagnóza „jógoholik“


Co že to je jógoholismus? Jedná se o závislost na počínání s čímkoli, co se pojí s jógou, anebo s jejími technikami. Jedná se o diagnózu na celý život. Rád bych se s Vámi tímto článkem podělil o svoji zkušenost s touto cestou. To denní jógová praxe měnila a mění moje postoje. Stejně tak jak moje přístupy proměňují moji osobní jógovou praxi.

Ahoj, jmenuji se Petr a jsem jógoholik. Na počátku tohoto stavu jsem měl k józe vyloženě negativní vztah. Pokládal jsem ji za cestu do pekel. Za sebestřednou techniku nesoucí s sebou problémy. Asi nejčastější otázka adeptů jógy bývá „Jak začít s pravidelnou jógovou praxí?“ Abych řekl pravdu, s tímto jsem problém neměl. Vždy když jsem si něco umanul, zahryzl jsem se jako bulldog a šel si za svým. Možná si řeknete, že jsem měl štěstí, ale vězte, že i tento přístup má své stinné stránky. Jeho temnou částí je že když příliš tlačíte na pilu, tak se její zuby ztupí a ztrácí se tak i nadšení k jakékoli prováděné činnosti. A nenápadně, avšak postupně přestanete mít radost z toho, co děláte. To se mi již stalo mnohokrát v dřívějších aktivitách. Kdykoli jsem po létech dřiny dosáhl mnou vysněných dovedností, mizelo s ním nenápadně s nepřímou úměrou i mé nadšení.
Když jsem nedosahoval svých představ, byl jsem nespokojený. Když jsem svých představ dosáhl, uspokojení netrvalo dlouho. S každou zdolanou příčkou žebříku se přede mnou objevily tři další.

Jógová praxe má oproti jiným činnostem tu výhodu, že nabízí způsob, jakým se z tohoto věčného kolotoče nespokojenosti a utrpení vymanit. Dokonce tento kolotoč i popisuje. Jóga má širokou paletu technik a tak si pod pojmem jóga můžete představit téměř jakoukoli činnost. Pro většinu lidí pojem „jogín“ představuje eskamotéra, který své tělo uzluje do bizardních uzlů a tvarů. Toto je však jen jeda z technik jógové praxe učící zejména koncentraci a podpoře těla při praktikování meditačních technik. Pro mě slovo „jogín“ reprezentuje kohokoliv, kdo se věnuje intenzivně a pravidelně jakékoliv činnosti. Jóga je cestou přístupu! A tak nezáleží na tom, co děláme, ale jak k dané praxi přistupujeme. Opakováním praxe pak dochází k jejímu zušlechťování a ke změně přístupu. Stejně tak se i moje pojetí jógové sádhany (praxe) se mění s odcvičenými léty. Neexistuje přesný popis toho, jak má daná praxe vypadat. Jóga je totiž živý organismus, který odráží naše vlastní preference.


Hari Óm

streda 13. marca 2013

Jóga a závislosti




Jóga a závislosti

Během života se naučíme mnohému. Naučené opakujeme, což vytváří formou nevědomého rituálu. Jelikož je lidská mysl myslí „feťáka“ je přirozené, že budeme mít tendenci tíhnout k zážitkům nám libým. Libido nepřišlo s Freudem, lidé o něm vědí odedávna. A duchovní směry s ním přímo pracují. Stejně tak i jóga. Některé tradice nám slibují nebe a život plný radostí po smrti když budeme dodržovat to či ono. Jiné nám radí užívat si během tohoto života. Jógová učení nás učí nejen o zákonu karmanu (viz třetí Newtonův zákon kdy každé akci, náleží příslušná reakce), ale i práci s potěšením.
První čemu bychom měli věnovat pozornost je pozorování. Pozorováním našich akcí a jejich reakcí se nám vyjasní rozlišování toho, co nám vytváří příjemné a nepříjemné stavy. Mnozí lidé pak považují bujarý večírek za stav plný spokojenosti a tak by se zdál kvalitativně příjemným, avšak jógový pohled se dívá na lidské počínání komplexněji a tak k večírku připočítejme úklid smetí, zvratků a samo sebou opici, se kterou sdílíme celý následující den. Z tohoto pohledu převažuje pocit nekomfortu.
Takovémuto rozlišování se nazývá vivéka. Jestliže jsme schopni rozlišit mezi tím, co nám dělá dobře a co nám dobře nedělá, stále nejsme na konci cesty. Postupně se zlozvyky transformují ve zvyky nové. Například bujaré oslavy večírků vyměníme za ranní jógovou rozcvičku. Vše by se stálo ideální až do chvíle, kdy se veškerý zájem upne na jógové cvičení. Takové cvičení pak není jógou, ale cvičením ásan – pouhým tělocvikem. Troufnu si říct, že si v tomto kontextu nezaslouží ani přívlastek zdravotní tělocvik! Totéž platí i pro meditační praxi. Přesto je to zastávka na cestě jógy. Opět se probudila touha po opakování libého zážitku. Co se změnilo? Jen kulisy, závislost zůstala. Z pohledu společnosti se jedná o pozitivní změnu, z pohledu jedince je vše při starém. Touha znovuprožívat slast trvá… V takovém případě by bylo vhodné změnit způsob jógové praxe, tak aby byl znovu narušen opakující se bludný kruh závislosti, byť se jeví prospěšným. Jógová praxe tak pro jednoho znamená aktivně cvičit, pro druhého tišit svoji praxi. Jóga je neustálým hledáním rovnovážného stavu. Adept na cestě jógy přílišnou aktivitu reguluje klidem a pasivitu akcí.
Touha opakovat libé zážitky, tedy závislost je způsobena tzv. vásanami. Vásany jsou tendence a sklony mysli, které nás vedou do dalšího činění. Činu se říká karman. A z něho je odvozeno slovo karma (zákon karmanu).
Každá akce vyvolává příslušnou reakci bez ohledu na to, zda se nám jeví jako dobrá, nebo špatná. Výsledkem je utrpení. Utrpení přímé, anebo nepřímé. Vzniklé tím, že nic na světě není stálé a tak i to co nám činí radost a slast odejde. A upřímně, kdo rád prožívá ztrátu stavu blaženosti.


Hari Óm

pondelok 11. marca 2013

Sútry




Sútry


Kdo se zabýváte jógovým snažením, jednoho dne narazíte na slovo sútra. Nejspíše pak půjde o Pataňdžaliho jógasútry, či jiné původní texty. Jedná se velmi často o pouhé holé věty s hlubokým obsahem pro zasvěceného. Nezasvěcenému pak jednotlivé sútry zní jako reklamní spoty. Když však dojde na komentáře k jednotlivým sútrám, máme na světě přímo literární dílo. A co že je ta sútra?

Sútra (v překladu lano nebo provaz, který drží věci pohromadě, jindy se volně překládá jako poučení, nebo učebnice). V hinduistické kultůře jsou sútry koncentrovaná a pro zapamatování vhodná vyjádření důležitých filozofických a náboženských obsahů.

A co si myslíte, že je světově nejznámější sútra. Kamasútra.
Kámasútra, aneb sútry o lásce jsou starověkým indickým textem pojednávajícím o lidské sexualitě. Jeho název se dá přeložit jako sútra indického boha lásky a rozkoše Kámy. Kamasútra však není sbírkou prasečinek a staroindické pornografie, jak je v pojetí západní civilizace mnohdy mylně chápána. Je složena z jednotlivých částí, které nám dělají průvodce vlastní sexualitou a potřebou slasti, kterážto je přirozenou součástí našeho života. Jakékoli pokřivené chápání této součásti naší osobnosti pak vede k psychickým, emocionálním a tělesným problémům a nemocem. Zajímavý je i staroindický pohled na rozdíl mezi láskou a manželstvím. Účelem manželství je především zplození potomků, zatímco účelem lásky je dosažení plného psychického a fyzického uspokojení, které je považováno za jednu ze základních potřeb člověka.

Zeptáte-li se však někoho s diagnózou „jógoholik“ první co vysloví budou Pataňdžaliho jógasútry. Ty jsou základem pro praxi rádža jógy (mentální jógy) a jsou rozděleny do 4 kapitol nebo knih nazývaných pada, obsahující 196 aforismů.

· Samádhipáda - Vývoj sama sebe
· Sadhanapáda - Vývoj vlastností
· Vibhútipáda - Vývoj schopností
· Kaivaljapáda - Vývoj osvícení

Samadhi Pada (51 súter)
První díl súter popsuje povahu a prostředky k dosažení samádhi . Tato kapitola obsahuje ve druhé sútře slavnou definici jógy : " jóga čitta vritti nirodhah " ( Jóga je zastavením toku mysli) .
Sadhana Pada (55 súter )
Sadhana je sanskrtské slovo pro jógovou praxi nebo její disciplíny. Druhá kniha vysvětluje prostředky jógové praxe. 

Vibhuti Pada (56 súter)
Vibhuti je sanskrtské slovo pro sílu manifestující se skrze praxi. Tyto zvláštní schopnosti získané praxí jógy se nazývají siddhi. Pokušení těchto sil je třeba se vyhnout. Pozornost by měla být stanovena pouze na osvobození. Vítejte v pohádkovém světě jógy. 

Kaivalya Pada (34 súter)
Kaivalya doslova znamená " izolaci", ale jak je používán v sútrách znamená osvobození. Někdy se používá výraz mókša (osvobození ve smyslu osvícení), který je cílem jógy. Kaivalya Pada tak popisuje proces osvobození.

Čtení súter zdar a Hari Óm

streda 27. februára 2013

Sláva nazdar výletu…




Sláva nazdar výletu…


…dnes jsem šel na procházku s Hugem k potoku, tekoucímu za naším domem. Okolí potoka je plné života. Naleznete tu pozůstatky důsledné práce bobra, potkáte tu divoké kachny, volavky a dokonce i rybaříka (toho jsem zde viděl poprvé v životě). Abyste věděli, Hugo náš čtyřnohý člen rodiny chodící štěstí a nepodmíněná láska v podobě jorkšírského interiéra. Vše v jednom balení. Nazpět jsem se vracel navíc se dvěma igelitkami plnými odpadků. Převažovaly plechovky od piva a PET láhve. Při separaci odpadků mě napadlo zasdílet malou ideu. Vždy jsem fascinován potřebou lidí se sdružovat za takovým prostým úkonem jako je úklid odpadků, když si stačí vzít KDYKOLI na výlet starý sáček, či igelitku a při návratu z procházky třeba jen symbolicky vzít jeden odpadek a dát jej tam, kam patří. Druhý člověk to uvidí a možná udělá totéž. Jestliže se pak takové počínání stane přirozeným a pravidelným rituálem člověka, změna bude zajisté viditelná. V józe se takovému počínání říká SAUČA (čistota). Úklidem svého okolí děláme pořádek i sami v sobě.

Kultivace prostředí s sebou nese jako reakci nepodmíněnou spokojenost nazývanou SANTÓŠA. Chcete-li zažít pocit vítězství a cítit se jako hrdina pomozte svému okolí. Nakonec děláme to pro sebe.

Mějte soucit se všemi, kdo si neuvědomují, že znečišťování našeho okolí neprospívá ani nám, ani jim samotným. Zlá vůle neexistuje, existuje jen nevědomost. Ta se následně ve vztahu oběti jeví jako zlá. Duchovní vývoj je však souhrou vývoje fyzického, sociálního, emočního, mentálního. Nevědomost hříchu nečiní. Malé dítě trhající mouchám nožičky si mnohdy neuvědomuje své počínání, stejné je to i s dospělými. To však neznamená, že akce neplodí reakci. Pochopení pro nesmyslné počínání ostatních i nás, tedy tolerance se v józe nazývá AHINSA (mírumilovnost).

Nenechte se mýlit, úklid neděláte pro planetu, ani pro matku Zemi. Děláme to sami pro sebe, abychom se cítili dobře jak v prostředí vnitřním, tak v prostředí vnějším. Konečně jedno prostředí reflektuje prostředí druhé. Pravdivosti k sobě samému i druhým se v józe říká SATJA. Té se učíme poznáním a rozlišováním (VIDJÁ).

Netřeba řešit kdo a proč znečistil naše okolí. To je jen plýtváním energie. Efektivnější využití je ohnout hřbet a sebrat to, co do přírody nepatří. V józe se takovému počínání říká BRAHMAČARJA (úspora energie).

Jestliže ve Vás tyto slova rezonují, můžete sdílet symbolickým přemístěním láhve z trávy do koše. Po vyhození smetí jsem se cítil lehčí a plný energie z toho, že při příští procházce bude prostředí malebnější. A co víc nabral jsem inspiraci pro tento článek, mimo jiné seznamující s několika sanskrtskými výrazy týkající se jógy. Bude-li reakce na tento článek o jednu PET láhev v lese méně, mělo toto počínání smysl. Jestliže ne, nevadí, příště vyjdu na procházku se dvěma věrnými přáteli - Hugem a igelitkou.


Hari Óm

streda 13. februára 2013

Jogín Isaac Newton



Jogín Isaac Newton

Publikace o józe naleznete v knihkupectví v oddělení se sportem, zdravým životním stylem, anebo se spirituální a esoterickou literaturou. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě. Jóga by se dala nazvat disciplínou vědeckou. Samotné slovo věda si může potykat se slovem véda (védy).
Védy jsou rozsáhlým komplexem textů, jejichž původ sahá do starověké Indie. Tvoří nejstarší součást sanskrtské literatury a zároveň nejstarší část hinduistických textů. Samotné slovo véda je odvozené ze sanskrtského kořenu vid a znamená vědění, poznání pravdy, posvátná tradice nebo obětní uctívání.
Pro porovnání nabízím dvě definice pojmu věda:
  1. Každé propracované a obecné empirické a rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu.
  2. Soustavná, kritická a metodická snaha o pravdivé a obecné poznání v určité vymezené oblasti skutečnosti.
Praxe jógy nás pak učí právě skrze pozorování a vlastní zkušenost (empirii). Nejvyšším cílem jógového snažení je seberealizace ve smyslu poznání konečné pravdy (absolutního principu - Boha) skrze splynutí se stavem samádhi. To označuje splynutí s absolutní skutečností. Z této zkušenosti pak vychází pravé poznání a osvobození se z těchto zákonitostí.
Jógové techniky nás učí obecným principům fungování těla – hmoty, energie – procesu a mysli – ducha. Ty jsou stále stejné. Velmi dobře je popsal anglický velikán – vědec, teolog, matematik, fyzik Isaac Newton svými třemi pohybovými zákony.
První Newtonův zákon - zákon setrvačnosti.
Jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
Druhý Newtonův zákon - zákon síly.
Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.
Třetí Newtonův zákon - zákon akce a reakce.
Proti každé akci vždy působí stejná reakce; jinak: vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.
Tyto tři zákony mechaniky nás mimo jiné učí i základní principy pránáyámické praxe a nejen té.
Isaac Newton byl velkým „jogínem“ své doby. Proč jej nazývám jogínem? Víra, myšlení a praktikování jsou technikami jógovými. Každá tradice používá svoji terminologii, ale obsah, který je za nimi je stále stejný. Stejné je tomu i s působením sil na předměty s jakýmkoli pojmenováním.

Hari Óm


pondelok 11. februára 2013

PRÁNÁYÁMA



PRÁNÁYÁMA

Pránájáma (Sanskrit: प्राणायाम) je sanskrtské slovo složené ze dvou slov. „Prána“ je životní síla, či energie a "ayám" s významem rozšířit nebo vytáhnout. Někdy je její překlad pokrouceně vykládán jako ovládnutí dechu. V tomto kontextu je Prána překládána jako vitální energie dechu a za druhé slovo je pokládáno yam, překládáno jako ovládnutí. To proto, že nejznámější pránáyámické techniky souvisí s prací s dechem. Pránáyáma není prací s dechem, ale prací s energií! Dech používá jen jako jeden z prostředků.
Pránáyáma je mnohdy mylně považována za soubor dýchacích technik mající za úkol ovládnout funkce těla. Zejména pak dýchání, srdeční rytmus a metabolismus. Omyl! Pránáyáma je technikou práce s energií. Jako během celého jógového cvičení se snaží přeměnit kvalitu dukha (neprostor, nepohodlný prostor) na kvalitu sukha (prostornost, pohodlí). Abychom takové pohodlné místo vytvořili je zapotřebí vynést z těla nepotřebné, aby nové mohlo vstoupit, aktivovat pasivní a ztlumit příliš aktivní. Jinými slovy vybalancovat vlastní energetický systém. Energetický systém není žádné mystérium. Jedná se o práci s vědomím našich procesů na všech úrovních.
Obdobných nepřesností týkajících se pránáyámy koluje i v „odborných“ jógových kruzích vícero. Více na chystaném workshopu: http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-do-hlbin-ha-tha-jogy-pranayama-16.html

Hari Óm


Když se řekne jóga…


Když se řekne jóga…

Když se řekne slovo jóga, každému člověku se vybaví nějaká představa. Když se řekne jóga, vzniká mnoho představ a jen málo reality. Je jen málo oblastí lidských činností, které jsou obklopeny tolika mýty a nepřesnostmi. Jeden si představí fyzické cvičení, druhý meditační zásedy, třetí proudění energie, čtvrtý esoterní snahu o změnu sebe sama, pátému půjde o zničení svého ega a tak bychom mohli počítat další a další. Co člověk to názor. Co člověk, to zkušenost.
Opakuji „Co člověk, to zkušenost!“ Pro jógu nejsou tak důležité naše znalosti, ale zejména naše zkušenosti. Vše ostatní co si představujeme, jsou iluze. Ty mají pramálo společného s realitou. Nevěříte? Nevěřte, stačí jen cvičit. Jakmile se začnete sami sebe dotazovat, stačí jen poctivě praktikovat a odpovědi přijdou sami.
Co jóga určitě není:
Jóga není tělocvikem. Byť používá technik spjatých s naším tělem, nejedná se primárně o cvičení těla. Tělesné cvičení je jen forma a jakási berlička pro práci na mnohem hlubších úrovních. Ale vše má svůj čas a tak koho zajímá mapa toho, co se děje pod povrchem, ten si s postupnou praxí k těmto informacím cestu najde. Během praxe jógy a to i té tělesné (ha tha jóga) nevytváříme formou. Forma je výsledek našeho cvičení.
Jóga se nesnaží o změnu našeho já. Mnozí lidé mají naivní představu, že je jógový tělocvik změní v jejich ideální představu o sobě samých. Nic nemůže být dál pravdě. Jsme jací jsme a žádná jóga s tím nic nenadělá. Snaha je pouhým děláním ničeho za doprovodu emocí. Během této “snahy“ však můžeme však objevit něco mnohem zajímavějšího a cennějšího. Můžeme objevit sami sebe.
Jóga není o ničení svého ega. Zničíme-li své ego a zničíme sami sebe. Jóga se nesnaží změnit naše já, ani je zničit. Naše základní nastavení je stále stejné. To co je mnohdy chápáno jako změna je změna přístupu a práce se sobou samými. Je to stejné jako s jakýmikoliv jinými nástroji. I takový nástroj jakým je nůž se může stát nástrojem vraha, řemeslníka, kuchaře, anebo sběratele. Nůž je jen nůž. To člověk mu dává jeho využití. Nakonec se možná můžeme naučit s nožem nejen zacházet, ale můžeme jej i brousit, tupit, anebo jakkoli upravit dle vlastní potřeby. Nůž je ale stále jen nůž – nic víc, nic méně.
Jóga není ani o činnosti, ani o nečinnosti. Jógování není o tom jak moc cvičíte, ale jakou kvalitu má vaše cvičení. Jógování není aktivitou samotnou, ale není ani neděláním. Jóga je cestou aktivní pasivity. Cesta vědomého nezasahování – akceptace je pak cestou vskutku královskou.
Jóga není mnohé, ale co potom jóga je? Na to naleznete odpověď jen jediným způsobem. Tím je VLASTNÍ PRAXE.

Hari Óm

streda 6. februára 2013

Není jóga jako jóga



Není jóga jako jóga

Každý máme představu o tom co je to jóga a jaké je její působení na člověka. Představy jsou však vzdušnými zámky. A zkuste postavit zámek v oblacích! A nyní si představte, že se upnete na takovouto stavbu a jednou zjistíte, že na oblaku se stavět nedá. Takováto deziluze se může stát velmi demotivujícím faktorem na cestě za naším cílem.
Proto je výhodné nelpět na svých představách jak o sobě, tak o praxi samotné. Aneb buddhistické vysvětlení efektu sněhové koule: lpění ⟹ chtění ⟹ utrpení.

Chceme-li pracovat na osobní transformaci, je efektivní začít s prací skrze vlastní tělesnost. Naše tělo totiž ví mnohdy více, než naše mysl. Naučit se ovládat své tělo pak znamená naučit se pružně reagovat na podněty okolí. Naučit se poslouchat své tělo znamená zahájit hlubinný a vrstevnatý ponor, který je vstupní branou pro zahájení osobního transformačního procesu! Znám spoustu lidí bravurně ovládající své tělo, ale jen málo těch, kteří si umí pravdivě naslouchat a komunikovat tak se svým tělem. Ovládat své tělo neznamená naslouchat svému tělu. Vystavovat se jen komfortním situacím taktéž neznamená naslouchat svému tělu. Naslouchat svému tělu znamená otevřít se a přijímat přicházející podněty. Naslouchat sobě znamená stát se pozorovatelem a nezasahovat do probíhajícího procesu (to je obrovská výzva). Nezasahovat neznamená být pasivními, avšak aktivita spočívá v pozorování, ne v konání. Naslouchání svému tělu je hluboká osobní zkušenost. A každá jedna taková zkušenost je vždy jen svrchní vrstva toho, co ještě můžeme zažít. Má osobní zkušenost je taková, že kdykoli jsem zažil hlubší spojení se sebou, následně vždy přišlo další prohloubení této skutečnosti.
A jak má jogín vypadat? To může být různé, například takový Shiva, který je patronem jógy má modrou pleť a dva páry rukou. Takže jestliže odpovídáte tomuto popisu, jste ideálními aspiranty jógové praxe. Ale vážně, barva kůže, počet rukou, nohou, či hlav nejsou určujícími faktory. A co víc, jsem přesvědčen, že žádní jogínové neexistují! Existují pouze lidé - bytosti praktikující jógu. Ani barva kůže, počet rukou, nohou, či hlav nejsou určujícími faktory. A pozor, ani osobní motivace pro praxi samotnou není určujícím faktorem a nesvědčí o „správném“ směřování této cesty.

Potřeba identifikace s nálepkou jogín může být buď nevhodným vyjádřením, či zjednodušením vlastního směřování. Anebo potřebou vlastní identifikace a zakotvení se ve vesmírné pavučině. Stejně je tomu s faktory psychickými. Mnoho lidí má představu, že člověk praktikující jógu má být milý, mírumilovný a sluníčkový za každého počasí. Omyl! Může takový být, ale nemusí. Praxe jógy je totiž velmi dobým způsobem jak zamaskovat svoje psychické handicapy! Veškeré naše slabosti a neurózy (mentální, emocionální a sociální dovednosti, resp. nedovednosti) se tak dají schovat za nálepky bohulibě vyhlížející praxe. Ty mohou mít různé formy od těch, co jsou společensky nepřijatelné až po ty, co jsou lidmi ceněny.

Co mohu říci jistě je, že jógová praxe dělá praktikující citlivějšími. S tím mohou souviset mnohdy i intenzivnější reakce na podněty. Opakuji, že mohou, avšak nemusí. Reakce jogínů jsou tak mnohdy prudké a nedůtklivé. Byť může být reakce velmi silná, jak rychle přijde, tak rychle odejde. Mysl pak zůstává opět klidná bez zátěže držící se nedokončené reakce. Jedná se však o vysvětlení reakce, ne o její omluvu. Takovéto jednání je jen přechodné. Jakmile dosáhneme skutečného klidu, zůstáváme v něm, i když kolem nás řádí hurikán. Pak již nereagujeme spontánně, ale máme na výběr.
Význam takovýchto reakcí vysvětluje následující zenový příběh:

Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuly silné deště. Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě. Uplynula čtvrthodina, půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: “Co to do tebe vjelo Tansane! Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?” Tansan klidně opáčil: “Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě neseš?”.

Hari Óm

štvrtok 31. januára 2013

Jak na pravidelnost?


Jak na pravidelnost?


Mnoho lidí hledá návod pro pravidelnou praxi jógy. Ten však neexistuje. Proto je výhodné vybudovat si vlastní zdůvodnění pro cvičení jógy. V psychologii se takovému odůvodňování říká racionalizace. Jeden má za důvod bolavá záda, druhý stres v práci, třetí chce nalézt smysl života atd. Mít pevně vytýčený cíl je výhodné. Naše cílení nám pomáhá rozhoupat se do pravidelného jógování.

To vše dává smysl, ale jen do té doby, než první narazí na druhého, druhý na třetího, nebo šestý na desátého. Nastane výměna názorů, kdy se milí jogínové ve slovní pranici předhánějí, čí důvod je lepší. Důvody praxe se však neustále mění a vyvíjí. Nemají žádnou důležitost! Zároveň mají všechny stejnou důležitost – jsou našim hnacím motorem k praktikování. Důležitý je jen prožitek a praxe.

Zlom nastává, když dlouhodobě nedosahujeme námi vytýčeného cíle. Potom se naše motivace mění v pocity frustrace a deprivace. Pokud se takto silně upínáme k vytýčenému cíli a změna nikde a stále se nic neděje, existuje jen jedna rada. Cvičte dál!  S postupnou praxí se začne zjemňovat jak Váš přístup, tak i Vaše vnímání jógové praxe a její důvody. Vše přijde, stačí jen vytrvat. Jestli mě jóga něco naučila, tak je to nejen jak si dát nohu za krk, ale zejména důležitost trpělivosti. A to, že co se týče trpělivosti se mám stále co učit.

Trpělivost je pravidelné praktikování, které ji zároveň i podporuje.
Trpělivost je prací na vlastní citlivosti a pravdivosti.
Trpělivost je uměním rozlišit iluzi od reality.
Trpělivost je umění přizpůsobit to co děláme svým skutečným možnostem.
Trpělivost je uměním nalézt a řídit se vlastním rytmem. Načasováním.
Trpělivost je přijmutím Světa takového, jaký je jako dokonalého.
Nejvyšším stupněm trpělivosti je přečíst tento článek až do konce.


Naopak přicházejí-li úspěchy a naplnění Vašich vizí, měly by se tak stát Vaší motivací do další praxe. Nikdy není důvodu přestat praktikovat. Cvičte dál! Netřeba řešit důvody a otázky typu „Proč?“
Nezapomínejte na Váš osobní přístup k jógování, který nejvíce ovlivní jeho pravidelnost. Je mnohem efektivnější vnímat cvičení jako sladkou odměnu než jej vnímat jako bičem vynucenou povinnost. Je pravda, že na začátku této cesty se může zdát jedna lekce jógy jako hodina práva útrpného. Ale ta slast, kdy tělesné cvičení skončí (doba relaxace a prožívání celého dne), to za to stojí… Časem se rozkoší stane i práce s tělem. Vše se však brzy změní, stačí jen vytrvat.

Nic nesilte, zvolte si Váš osobní přístup ke cvičení. Nesnažte se, zbytečně vyčerpáte své síly. Netřeba ničeho dosahovat. Snažení je dělání ničeho, za doprovodu emocí. Stačí jen cvičit.  Je stejnou pastí jak být bez vlastní praxe, tak věnovat své praxi veškerý čas.
Osobní praxe, cvičení je jediná cesta a zároveň i cíl jógy.

PS: Byť je pro mě denní praxe důležitá, z vlastní zkušenosti Vám radím „když se Vám nechce, nenuťte se!“

Hari Óm

pondelok 28. januára 2013

Ramena


Ramena

Workshop Cesta k zdravej chrbtici: RAMENA bude zaměřen na napojení horních končetin na tělo a uvolnění napětí horní části páteře.

http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-k-zdravej-chrbtici-ramena.html

V čem je tato oblast významná? Napadá mě příměr bájného titána Atlase držícího na svých ramenou celý svět. Stejně tak i my často neseme veliká břemena. A nejedná se jen o břemena fyzická. Oblast ramen a paží souvisí s uchopováním, s naším postojem těla, emočním prožíváním a DÝCHÁNÍM. To vše ovlivňuje naše postoje k nám samým a okolnímu světu.

Během workshopu se staneme průzkumníky našeho vlastního těla a bytí a budeme objevovat skryté poklady naší tělesnosti. Stojí za zmínku, že z pohledu jógové tradice je tato oblast spojena se čtvrtou a pátou čakrou. Oblastmi, ve kterých sídlí centrem našeho Já a naší vůle.

Během workshopu si vysvětlíme a vyzkoušíme, jak nejefektivněji fungují naše paže ve vztahu k tělu. Cílem workshopu je objevit nové možnosti těla centralizováním paží a zvýšit tak efektivitu postavení páteře skrze jednoduché pohyby.

Jste zváni prožít a procítit tato snadná, leč velmi efektivní cvičení a jejich hluboký účinek. Cílem workshopu je přenesení si nových poznatků a prožitků nejen do jógových cvičení, ale zejména do běžného života.

http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-k-zdravej-chrbtici-ramena.html

Těším se na Vás

Hari Óm

pondelok 21. januára 2013

Pracovat bez úsilí aneb terapeutická jóga


Pracovat bez úsilí aneb terapeutická jóga


V minulosti, když se řeklo terapeutické cvičení, představil jsem si rádoby cvičení pro člověka s problémem a techniky, které ho měly udržovat aktivního v rámci jeho možností. Tak to na mě alespoň působilo, když jsem pracoval v Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež. Od těchto dob již uplynulo hodně vody a tak se i můj pohled na terapeutické techniky změnil. Rád bych se s Vámi podělil o několik podstatných informací týkajících se terapie. Konkrétně terapie tělesné. Co terapie, to technika a co terapeut, to opět jiný přístup. Stejné je to i s jógou. Mnozí lidé si myslí, že ti kdo propadli józe, jsou psychicky i fyzicky zdraví jedinci nadaní schopnostmi superhrdiny vzniklého křížením duchovního, vědeckého pracovníka s vrcholovým sportovcem. Ale bohužel opak je pravdou. Jógování není vlastně ničím jiným, než vědomým směřováním našeho organismu! Směrem k matrici zdraví. Jedná se o základní program všech živých bytostí - přirozenou regenerační schopnost organismu.  

Co tedy očekávat od terapeutické jógy? Tato ojedinělá lekce je volným navázáním na probíhající tematické workshopy „CESTA K ZDRAVEJ CHRBTICI.“ Ty mají za cíl hluboký prožitek vlastních možností a jejich integraci do běžného života a jakékoli denní činnosti.

Myšlenka tohoto typu hodiny vznikla z požadavku navázat na jednotlivé workshopy pro osobní praxi. Cílem terapeutické jógy není nahradit kompaktní celek jednotlivě zaměřených workshopů, ale možnost „ochutnat“ tento typ cvičení. Časem bychom rádi vytvořili i uzavřenou pravidelně praktikující skupinu, abychom mohli společně sdílet působení tohoto cvičení na hlubší úrovni. Kdokoli budete mít zájem stát se členem takovéto skupiny, pište na (minsterpetr@gmail.com).

Momentálně tento typ vedené lekce můžete navštívit každé úterý od 18:30 v DARSHANA YOGA STUDIO (www.dys.sk)

Účast na terapeutické józe neznamená, že musíte mít vážný problém. Naopak! Cílem terapeutické jógy je poznat své skutečné možnosti a hranice. Toto cvičení je tedy vhodné pro každého! Ať máte tělesná omezení, či jste jógoví začátečníci, anebo naopak zvládáte obtížné jógové techniky a chcete hlouběji poznat sami sebe.
Cvičení jsou snadná a zvládne je úplně každý. Další výhodou je, že nelze cvičení dělat špatně. Takové slovo naše cvičení ani nezná! Terapeutickou jógu si dovolím nazvat meditací v pohybu a vyšším stupněm tělesné jógy.
Naším cílem je dosáhnout maximálního efektu za vynaložení minimálního úsilí.

Hari Óm

nedeľa 20. januára 2013

Orientace - směr jóga


Orientace - směr jóga


Mnoho lidí hovoří o tom, proč nechtějí anebo nemohou navštěvovat jógové lekce. A mnozí z nich ani jednu takovou lekci nezažili. Ti z Vás, kteří patříte do první skupiny, vězte, že kdo nechce, ten opravdu nemůže. Vy kdo jste zkusili a máte zkušenost která Vás odradila, vězte, že Vaše konkrétní zkušenost s jógou nedává skutečné a celistvé informace jak jógové cvičení vypadá. Jóga je cesta individuální, byť se cvičí i skupinově.

Položte si tedy otázku „Opravdu nemohu vyzkoušet jógovou praxi?“

Bavíme-li se běžně o józe, máme většinou na mysli systém tělesného cvičení ásan. A jak se vyznat v té hromadě přívlastků spojených s jógou? Co znamenají slovíčka raja, bhakti, dznana, hatha? A co znamenají v tělesné józe přívlastky ha-tha, power, vinyása, ashtanga, acro, flow atd.? Každý přívlastek by měl vyjadřovat zaměření a přístup toho, kdo nabízí takováto cvičení. Přístup toho, co pokládá za nosné pro tuto specifickou hodinu. Bohužel často se stává, že se používají zejména ty názvy, které znějí nejvíce „cool“.

Mnozí lidé se domnívají, že přívlastky specifikují typ cvičení. Tak tomu opravdu může u některých zavedených a ucelených systémů být. Ale takový systém je jako šaty. Jednomu člověku sednou jako ulité a druhému nesednou, ať se snaží sebevíc. Technika je pouhá forma a praxe jógy je obsah. Je-li na lahvi napsáno víno, jak si můžeme být jistí, že v ní víno skutečně je, dokud ji neotevřeme a neochutnáme její obsah? Stejné je to i s učiteli konkrétních technik. V každém jednom se zrcadlí jejich vlastní zkušenost a z něj pramenící jedinečný přístup.

Jóga je stále jen jedna. Ale upřímně, kdo z Vás se vyzná v té hromadě názvů a lidí? Nejlepším způsobem jak zjistit co je pro nás to pravé je vyzkoušet. Takové zkoušení pak s sebou nese svoje plody. S nimi jdou ruku v ruce jak příjemné, tak nepříjemné zážitky. Ale přesně to je cesta jógy – VLASTNÍ ZKUŠENOST!
Co člověk to přístup a tak se každá jógová lekce bude lišit i se vztahem k učiteli (chcete-li předcvičovateli). Takováto představa však opět nevypovídá o dotyčném člověku, ale o Vašem vztahu k němu.

Chcete-li se zorientovat, jaký druh jógy je pro Vás ten pravý, doporučuji zamyslet se nad následující otázkou „Jsem opravdu schopen/a rozeznat, co chci a co potřebuji?“

Hari Óm

streda 9. januára 2013

Brucho a core


Brucho a core

Jistě jste si všimli názvu další části chystaného workshopu Cesta k zdravej chrbtici: BRUCHO A CORE. A čím, že se to budeme zabývat? Ti, co již navštívili nějaký z minulých „chrbticových workshopů“ asi vědí, že budeme prozkoumávat břicho a jeho fyziologii. Konkrétně pohybovými možnosti oblasti břicha. Budeme pracovat jednak s jednotlivými vrstvami břišních svalů, abychom poznali, že u břišních svalů nejde jen o to mít „pekáč buchet“.
A co že je to CORE? Znalí anglického jazyka vědí, že CORE znamená v překladu „jádro“. Během chystaného workshopu se seznámíme s konceptem „jádra“ pohybové soustavy jak z pozice pohybu, tak prožívání. Zmíníme i termíny Čakra, anebo Hara související s rozdílnými tradicemi a jejich souvislosti s touto oblastí. A co že to znamená jádro ve fyzickém cvičení? Jedná se o jeden z pohybových středů těla.
Přijďte vyzkoušet, co nám přináší využívání této oblasti a jaké kvality prožívání se pojí s používáním této oblasti. Budete mít možnost zjistit jaké to je pohybovat se právě z těchto částí těla a jaký efekt bude mít toto jemné a jednoduché cvičení do běžného života.

Více informací viz odkaz http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-k-chrbtici-brucho-core-19.html

Těším se na shledanou

Hari Óm