Incredible India - úvod

Incredible India - úvod

„Spirituální turismus“

Přeji vám, aby byly vaše životy po návštěvě Indie osvícené stejně, jako předstíráte na sociálních sítích…

Jednou mi kamarád řekl, že dnes se jógou zabývá každý blbec, ale za socialismu, kdy hrozila za její praktikování persekuce, se těmto „pavědám“ věnovali jen ti, co si nemohli pomoci. No schválně, do které skupiny patříte vy? Jedná se jen o módní trend, anebo si neumíte pomoci?!

Po pravdě se mi dělá nevolno nad osvícenými sluníčkovými a motivačními výlevy lidí na sociálních sítích, kteří pobývají, či pobývali v Indii. Za všemi těmito sluníčkovými a ekologicky laděnými lidmi se však táhne uhlíková stopa delší a odpornější než je jejich vlastní kolejnice v záchodové míse. Stopa, před kterou zavírají oči a o které nehovoří. Takže nebuďme pokrytci sami k sobě.

Pokud je třeba jakéhosi spirituálního výletu do Indické republiky, aby se člověku přepnul vypínač do polohy „(r)osvíceno“, kam poté zařadíte nejznámější československé mystiky, kteří neměli možnosti dostat se mimo československé hranice, natožpak do Asie?! A není cílem spirituality svým působením působit na místo, kde žiji? Sám se držím hesla „Sedni si a celý svět přijde za tebou.“ Pokud jste však v Indii došli nějakého poznání, ze srdce vám to přeji.

Pokud už si dáte tu námahu a vycestujeme za hranice, byla by škoda zavřít se na měsíc do uměle vytvořeného světa určeného pro turisty ochotné zaplatit „mistrům“ za řešení problémů, na které obvykle stačí jen nějaký ten čas strávený se sebou samým. Proč cestovat, abychom se zavřeli do izolace? Není snad smyslem cestování poznávat nové lidi, kultury a krajiny? Izolaci si přeci mohu dopřát i ve své domovině. Možná že to důležité tkví ve veřejné demonstraci rozhodnutí se do této izolace zavřít. Vždyť není nic důležitějšího, nežli status „jsem zavřený v ášrámu“ a jeho počet lajků na „ksichtoknížce“. Praxe jógy není odvislá od místa, ve kterém se nacházíte. Praxe jógy by neměla být odvislá ani od ideálního prostředí. Praxe by neměla být separovaná od každodenního života.  

Celý svět je obrácený na hlavu a z osobní cesty se stává veřejná demonstrace „osvícenosti“, které má potvrzovat fotka se světově známým jogínem, či jeho žákem (a čím orientálněji vypadá, tím je autentičtější). Ale pár dnů strávených v přítomnosti jakéhokoli člověka z nás ještě nedělá jeho žáka.

Lidé hledají v Indii odpovědi na nezodpovězené otázky. A světe div se, Indové hledají tytéž odpovědi v západním světě. Jak prohlásila jedna naše paní domácí „My se učíme od vás, jak máme žít.“ Vždyť sousedovic zahrádka je vždy zelenější.

Cestování má své kouzlo. Krása cestování tkví v tom, že můžeme poznávat nové lidi, kultury a krajiny. V tomto ohledu jsem asi začal cestovat příliš pozdě. Mnohá místa mi přijdou vlivem globalizace jedno jako druhé. Na druhou stranu mám jako cestovatel větší komfort a bezpečí. Kouzlo cestování tkví řešení krátkodobých a řešitelných problémů. To vede k  uspokojení z jejich vyřešení asynergiím, kdy potkáváme ty správné lidi a věci do sebe jakoby zapadají (za vším však stojí práce a příprava). A tak zajímá-li vás osvícení, sedněte si na vlastní na zadek, zajímá-li vás tělesné cvičení, tak cvičte.  Zajímá-li vás „trip report“ a vhled na Indii od jednoho bezvýznamného turisty, připravte se na sérii článků pod názvem Incredibe India.

Kerala Backwaters (nejlepší domácí a ubytování). Na snímku je jeden z mých mistrů a učitelů během společných lekcí (fakt, že se jedná o skutečnou autoritu dokazují snímky ásan a muder). Tento jógu studuje přímo na základní škole a  během koupání mě poctil iniciací vodní květinou květinou nepodobnou lotosu, která mě během společného koupání přiletěla přímo do obličeje.  Om (Nutno dodat, že měl lepší mušku nežli já... Asi tušíte, kdo tuto hru házení kytek odstartoval...)

Jakou jógu cvičíš?

Jakou jógu cvičíš?

Dnešní nabídka jógových studií nabízí širokou paletu všemožného cvičení od cvičení pro úplné začátečníky, přes vinyása jógu, hatha jógu asi až po cvičení pro neúplné pokročilé. Jaký je v těchto přívlastcích rozdíl? Vždy záleží na znalosti a zkušenosti toho, co lekci vede. Žádný, ani ten sebelepší systém není ani univerzální, natož pak blbuvzdorý. Namísto toho, aby se tyto přívlastky staly adeptům na cestě jógy orientací, se ve skutečnosti z těchto přívlastků stal pouze nástroj marketingu. Na otázku jakou jógu cvičíš, bychom si nejdříve měli ujasnit, co to ta jóga vůbec je.

Cvičení, které v našich končinách známe pod pojmem jóga je ve skutečnosti praxe cvičení ásan, kterážto je opět jen součástí tzv. hatha jógy. Ta se zabývá kultivací tělesné schránky, jakožto božského grálu skýtající tomu, kdo se z něj napije nesmrtelnost. Tedy uvědomění si nesmrtelné podstaty v nás. Člověk, který tento „nápoj“ okusí, se zve džíva mukti (obvykle se překládá jako osvobozený za živa).

Mohlo by se zdát, že za tuto dezinterpretaci jógy jakožto tělesného cvičení může bývalé totalitní socialistické zřízení, které cokoli duchovního zamítalo, leč stejně nepřesné pojmenování se užívalo a užívá i v bývalém západním bloku. V podstatě můžeme tvrdit, že kdokoli se jógou skutečně nezabývá, obvykle užívá nepřesné interpretace pojmu jóga.

Mohlo by se zdát, že praxe ásan vede k rozšíření pohybových dovedností. To je sice pravda, ale jedná se o vedlejší efekt. Měli bychom si uvědomit, že tělo stejně jako slunce svítí každý den jinak a že nebude fungovat do nekonečna. Naše dovednosti rostou jen do jisté doby, pak nastává obrat a dovedností ubývá. Nemůžeme tedy čekat neustálý progres. Takové očekávání má za následek utrpení, které není jógickým cílením.

Hatha jóga se skutečně zabývá prací s tělesnem, jejím cílem však není dosáhnutí nesmrtelného těla. Vždyť tradiční text Gheranda sanhitá popisuje, že tělo je jako nádoba z nevypálené hlíny, která se časem rozpadne a nabádá k vypálení této nádoby v ohni jógy. Mohlo by se tedy zdát, že cílem jógy je podpora tělesného zdraví. Ve skutečnosti má za cíl vyladit fungování těla, což by mělo mít za cíl lepší přístup k uvědomění si entity zvané JÁ. Typickým příkladem je stav, když jsme nemocní. Tehdy řešíme daný stav a nepohodlí s ním spojené, a na nějaké já není ani pomyšlení. Proto je i nemoc definovaná jako součást překážek zvaných kléšas.

Hatha jóga, která dle písemných pramenů jest považována za nejmladší s tradičních „jóg“ (v písemné formě se datují do období středověku) se odkazuje na své pokračování v rádža józe, čili józe královské jejíž praxi bychom laicky mohli vyjádřit slovem meditace.

Swatmarama jógi po pozdravu svého učitele Shinatha, vysvětluje hatha – jógu jako prostředek k dosažení radža – jógy.

Hatha Jóga Pradipika I.2

Citát Rádža jóga zahrnuje výše zmíněné vztahy k jednání, sebezkoumání a oddanost vyšší autoritě. Základním nástrojem je práce s pozorností, zejména pak prohlubování a prodlužování soustředění.

Pokračování příště…

Jógové směry

Jógové směry

Jóga je jedna se šad-daršan, kteréžto by se dali označit aplikovanou životní filozofií, či vhledem na život.

Etymologie slova jóga značí spojení. Nikoli spojení psychiky a tělesna, jak se mnozí mylně domnívají, leč spojení se samotnou podstatou nás samých. S podstatou, kterou náboženství označují slovem Bůh. Přesto jóga není náboženstvím. Jóga je praxí povznesenou nad náboženství. Jóga je cestou jak dosáhnout božské podstaty v nás, ať jsme členové jakékoli náboženské organizace a nazýváme tuto podstatu jakýmkoli jménem.

Nedávnou jsem slyšel v rádiu, že jóg je mnoho typů. Dotyčný tím myslel tradiční dělení jógických praxí. To je a není pravda. Ve smyslu mnoho je to každá jedna životní cesta každého člověka. Ve smyslu směrování je však jóga vždy jen jedna. Byť má každý z praktikujících jiný motiv pro cvičení jógy, ve své podstatě nám všem jde o jedno a totéž. Zdánlivá rozdílnost v cílech (tělesné zdraví, psychická pohoda, či vyšší cíle) je dána pouze tím, kam jsme schopni dohlédnout. Všichni toužíme po tom, abychom byli v životě štěstí. Tomu odpovídá jógický termín sat-čit-ánanda (bytí-vědomí blaženost). Těmito třemi atributy jóga popisuje onu entitu, kterou v křesťanské tradici zveme Bohem. Ty bychom mohli spojit ve větu „Já prožívající štěstí.“, zkráceně „Jsem šťasten.“ Štěstím, zde však není míněna pomíjivá radost, tak jak ji známe, ale trvalý stav bytí, kterou můžeme též nazvat láskou. Pak by definice zněla „Já prožívající lásku.“, či „Jsem láskou.“

Z termínu sat-čit-ánanda můžeme též odvodit tři hlavní proudy, které se zaobírají odhalováním této nejvnitřnější podstaty nás samých. Jedná se o karma jógu, džňána jógu a bhakti jógu.

Karma jóga se zabývá tím, jak v životě konat (jednat, či pracovat) a tudíž ji můžeme spojovat s termínem sat, čili bytí.

Džňána jóga se zaobírá hledáním naší nejvnitřnější podstaty, o které hovoříme jako o vědomí (JÁ), čili čit.

A konečně blažeností, či chcete-li láskou, se zabývá jóga oddanosti, čili bhakti jóga.

Je pak cvičení ásan skutečně jógou? To záleží pouze na tom jak, nikoli co praktikujete. Zda je cvičení prázdným rituálem, anebo formou rozpoznávání sebe sama.

BAM

Z jogínova deníčku

Z jogínova deníčku

Jóga není cestou sluníčkovou. Prvotní odhalování kým jsem, se může stát velmi nepříjemnou zkušeností. Avšak jakmile jednou otevřeme dveře na cestě poznávání, není cesty zpět…

Předem bych se rád omluvil, že je tento blog po nějakou dobu v tichosti. Může za to má práce na publikaci týkající se jógických technik spjatých s procesem dýchání, které je tak oblíbeně zváno pránájámou. (Pozn. dýchací techniky jsou jen jednou z pránájámických praxí, zato nejznámější.)

Byť se rád hýbu a pohyb je mou malou osobní obsesí, tak již mnoho let jako mnozí prohlašuji, že cvičení ásan není jógou, ale že se jedná o jednu z tradičních praxí. Jóga není orientální fitness, ale že se jedná o praxi, skrze kterou se učíme být s entitou, kterou zveme JÁ. A k tomu může sloužit jakákoli činnost.

Dle starých mudrců, vše v tomto vesmíru má jméno a tvar (nama, rupa). Avšak motivace toho co zve se jógi jde za tyto dva atributy. Abychom se této podstaty dotkli, podívejme se na jméno a tvar toho, co jóga zveme.

Etymologie slova odkazuje na termín spojení. Má se na mysli spojení se s podstatou, kterou zveme JÁ. S podstatou, kterou vystihuje ono křesťanské „Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Slovo jóga je však pojímána ještě ve významu praxe. Praxe, která nás k tomuto spojení přivádí.

Nejobvyklejší chápání termínu jóga je systém ozdravných tělesných cvičení. Jaký byl můj údiv po přečtení knih s tématikou indické a jógické filozofie, když takto pojímala jógu i indická návštěva.

Pro začátek využijme podobenství této tělesné praxe, jejímž cílem není získávání pohybových dovedností, nýbrž uvědomění si prostoru, který obýváme. Prostoru těla. A hle, tu si uvědomujeme ruku, nohu, hlavu. Možná nalezneme i své ego a jiné části, ze kterých se skládá naše malá existence. Časem si možná někdo z nás uvědomí, kde se nachází a co vůbec znamená to, co zoveme tak důvěrně já.

Jelikož dle jógické filozofie je zdrojem utrpení naše mylné ztotožnění se s tělem, samotné dosahování tělesných dovedností jógu zcela jistě nedělá. Přesto je práce s tělesnou schránkou důležitá. Bez těla bychom nebyli a nemohli bychom nic, natožpak dosáhnout seberealizace, tedy poznat sebe sama. Za svůj život jsem nepotkal člověka, který by se přiblížil své podstatě tím, že má nohu za krkem. Zato znám několik těch, kteří jsou ve spojení se svojí podstatou, bez nohy za hlavou.

Naše jednání je podmíněno způsobem, jakým vnímáme. Je interpretací toho, jak prožíváme sebe a život. A právě jejich směšování je zdrojem utrpení. Vždyť život není naším vlastnictvím a majetkem. Máme jej jen propůjčený na vymezený čas. Stejně tak naši tělesnou schránku. Ta se časem rozpadne jako nádoba z nevypálené hlíny.

Jak jednání, tak vnímání jsou naučené koncepty, které souvisí s tím, co dle zkušenosti vyhodnocujeme jako příjemné a nepříjemné, což by měl být ekvivalent bezpečného a ohrožujícího. Avšak šedá je teorie, zelený strom života a tak jsme v područí svých zvyků a návyků nazývaných vásanami.

Cílem je tedy rozvoj dovedností týkajících se vnímání a z nich vyplývající tělesné reality skrze uvědomění si svých hranic a omezení. Efektivita našeho jednání povstává právě na tom, jak se umíme pohybovat v prostředí, které nás vymezuje.

Ti, co tvrdí, že omezení jsou jen v naší mysli, jsou neuvědomělí. Vždyť náš život sám má omezení – narození a smrt. Žijeme v rozmez mezi moc a málo. Problém spočívá ve faktu, že obvykle si nejsme vědomi svých skutečných možností, natožpak toho co zveme Já.

Nakonec nemusí jít o to zjistit kdo, či co je ono JÁ, vždyť bohatě stačí, aby se prožívání našeho života stalo lehčím, příjemnějším.Tak často omílaná denní praxe spojující se s jógou pak neznačí denní návštěvu tělocvičny, jógového studia, či chrámu. Denní praxe značí aplikaci toho, co známe z těchto míst do běžného života. Zamyslete se, je důležitější znát „správné“ provedení pozice utkatásana (pozice stoličky), či způsob, jakým trávíme nejběžnější chvíle, sedíme-li v práci, doma čtouce například tuto úvahu?!

BAM

Působení ásan

Působení ásan

Když cvičení ásan nevyléčí vaši chorobu, neznamená, že neléčí.

V jógové literatuře se dočte o neuvěřitelném působení jógového cvičení ásan ovlivňujících i tak závažné stavy jakými jsou vir HIV, či rakovina. To je samozřejmě nesmysl, za nějž by měl autor dostat přes prsty. ŽÁDNÁ TĚLESNÁ POZICE VŠECHNY NEDUHY SVĚTA NELÉČÍ. Léčí víra v pozici, stejně jako míra pozornosti, kterou si skrze změnu napětí a proudění životní energie v těle věnujeme. Slibovat uzdravení tak vážných stavů je bezohledné a trestuhodné. Cílem jógy ve svém původním významu není uzdravovat na tělesné rovině, nýbrž na rovině bytostné.

Každá praxe má své pole působení. Myslet si, že tělesné cvičení uzdraví sociální dysfunkci je jako myslet si, že acilpirin je univerzální lék na všechny nemoci světa. Má zkušenost je, že chceme-li pracovat s tělem, je třeba pracovat s tělem. Chceme-li pracovat s psýché, pracujme s psýché atd. Přesto se nám tělesnost může stát učitelem poznání jak k sobě přistupovat v různých oblastech života. Cílem jógy není útěk od nepříjemného, útěk od smrtelnosti, nýbrž její přijetí jakožto podpory kvality života, který nám byl dán. Třeba i s nemocí.

Čitta vrtti nirodha je dle Pataňdžaliho jógasúter vysvětlením termínu jóga. Tedy zastavením toku mysli. Což je sice hezké, ale bez vlastní praxe nicneříkající. Tento stav nedosáhnete skrze žádné filozofování, ani skrze cvičení tělesných pozic. Žádná tělesná pozice nemění vaše já, stejně jako tvar nádoby nemění chuť vína. To dokáže pouze práce s pozorností, s vědomím. Pozorování. Přesto má cvičení ásan svoje benefity, které významně mění kvalitu života. Například poskytují podobenství o tom, jak pracuje naše prožívání. Abyste nepodléhali sugesci, nebudu vám říkat jaké. Je důležité neulpívat na představě a být k sobě pravdivým. Vždyť stačí mít oči doširoka otevřené. Vlastně všechny smyslové orgány. Je jen na Vás, na jaký z cílů a benefitů této cesty cílíte.

Hari Óm

Ulpívání na příjemném

Ulpívání na příjemném

Jak může člověk rozumět svému já, když nerozumí ani oné nádobě ve kterém ono já přebývá?

Za nejatraktivnější jógovou praxi v našich končinách můžeme bezesporu označit cvičení ásan. Velmi často vidím, jak lidé co nerozumí svému tělu, neslyší jej, neumí s ním funkčně zacházet a užívají jej jednostranně, radí ostatním „poslouchejte svoje tělo“. Každý instrukci chápe, ale kdo ji skutečně rozumí? Ale jak tomu mají rozumět žáci, když tomu často nerozumí ani učitelé?! Co to znamená poslouchat své tělo?

Poslouchat své tělo neznamená dělat to, co se nám líbí či nelíbí, ale to, co našemu tělu dělá dlouhodobě dobře. Typickým příkladem je, když jíte čokoládu. Je vám při tom dobře, ale jakmile sníte celou tabulku, začne bolet bříško. Z toho plyne poučení, že poslouchat své tělo neznamená naplňovat potřeby chutí, ale potřeby trávení. S cvičením je to stejné.

Nedávno jsem se bavil se svojí ženou, která prohlásila, že jóga (cvičení ásan) lidem ubližuje, protože lidé zapomněli co je zdravý rozsah kloubu. Odpověděl jsem ji, že to lidé nezapomněli, že většina z nich to bohužel nikdy nevěděla.

Mnoho jogínů se skutečně ničí protože preference jejich praxe jde ruku v ruce s preferencí jejich osobnosti. A tak lidé co mají tendence být v napětí, volí praxe vyvolávající napětí (např. power jóga) a ti co mají tendenci být laxní a kolabování volí uvolňující praxe (např. jin jóga). A zesilují již tak silné články vlastního řetězu.

Moc nekorumpuje, moc přitahuje zkorumpovatelné

Frank Herbert

Cvičení a praxe jako takové však za lidské neduhy nemohou. Netřeba je proto měnit, stačí změnit jen přístup k jeho provádění a tudíž i k sobě samému. Systém cvičení přitahuje jedince s charakteristickými vlastnostmi, nemůže však za lidskou neznalost. Jógová praxe není ulpíváním na příjemném, či stranění se nepříjemného nýbrž nastolením rovnováhy. Vždyť i sílu řetězu určuje jeho nejslabší článek.

Hari Óm

Hyperdebilita

Hyperdebilita

Velmi mě mrzí jak neznalost, nadutost a zejména nesebekritičnost ovlivňuje dobré jméno jógových praxí. Bohužel se to týká zejména samotných jogínů.

Jógová praxe cvičení ásan je často mylně interpretována jako jakési exotické strečinkové cvičení. Jak zavádějící je tento pohled. Cílem cvičení ásan z hlediska tělesného zdraví není ohebnost, nýbrž mobilita (pohyblivost) a koordinace těla. A víte, jak se dělí míra ohebnosti jogína? Jogín může mít malou míru pohyblivosti (hypomobilita), optimální míru (mobilita) a velkou míru pohyblivosti (hypermobilita). 

Každý z nás má své vlastní nastavení a tendence chování. To se týká i tělesné schránky. Jógová terminologie užívá termín vásany. Obvykle máme tendenci rozvíjet ty dovednosti, ve kterých jsme dobří a před svými slabými stránkami zavíráme oči. Rozvíjení hypomobility se nazývá lenost. Mnohem větší problém je však rozvíjení již tak nadměrného rozsahu pohyblivosti. Takovýto stav nazývám hyperdebilitou. To proto, že je to nejlepší způsob jak předčasně zdevastovat svoji tělesnou schránku.

 
Znám mnoho pseudojogínů, jenž se předvádí jako atrakce s nohami a rukami zapletenými do těch nejbizardnějších uzlů a zalomených v těch nejroztodivnějších místech těla. Ale položme si otázky „Jak mi tyto schopnosti zkvalitní prožívání vlastního života? K čemu je dobré být ozdobou na vánočním stromečku? Jaká je trvalá udržitelnost takovéto praxe? A proč tyto dovednosti nejsou přenositelné na každého jednoho žáka?

Tyto vánoční ozdoby mají velmi smutný a krátký život. Vystupují jako pomíjivá atrakce pro diváka, bez něhož nejsou ničím. Zvýšená pohyblivost ještě nikomu nezlepšila ani neprodloužila kvalitu života. Většinou tomu bylo spíše opačně.

Každý kloub má svoji danou míru pohyblivosti. Tato hranice je dána ligamenty (vazy), které drží jednotlivé kosti u sebe. A to z dobrého důvodu. Hýbe-li se kloub méně než může, ničí se. Hýbe-li se více než může, ničí se. Rozdíl mezi zkušeným a nezkušeným jogínem nespočívá v jeho tělesných dovednostech, ale v dovednosti naslouchat svému tělu. Ve vnímání svého momentálního optima, jež neustále mění své hranice.

Žel je velmi málo lidí, co rozumí svému tělu, natožpak praxi zvané jóga. Ta dle hathajóga pradípiky začíná studiem skrze tělesné pozice. Nejde ani tak o jejich formu, jakož o jejich vnitřní obsah. Tj. jak měnit napětí a proudění energie v těle. Jak pracovat s pozorností a vědomím. Toužíte-li však po nadměrné mobilitě, nezoufejte, jednou se i ligamenty rozpadnou a přestanou držet vaše kosti.

Hari Óm