Jogín Isaac Newton
Publikace o józe naleznete v knihkupectví v oddělení
se sportem, zdravým životním stylem, anebo se spirituální a esoterickou
literaturou. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě. Jóga by se dala nazvat
disciplínou vědeckou. Samotné slovo věda si může potykat se slovem véda (védy).
Védy jsou rozsáhlým komplexem textů, jejichž původ sahá
do starověké Indie. Tvoří nejstarší
součást sanskrtské literatury a
zároveň nejstarší část hinduistických textů. Samotné slovo véda je
odvozené ze sanskrtského kořenu
vid a znamená vědění, poznání pravdy, posvátná tradice nebo obětní
uctívání.
Pro porovnání nabízím dvě definice pojmu věda:
- Každé propracované a obecné empirické a rozumové poznání vycházející
z pozorování, rozvažování nebo experimentu.
- Soustavná, kritická a metodická snaha o pravdivé a obecné
poznání v určité vymezené oblasti skutečnosti.
Praxe jógy nás pak učí právě skrze pozorování a vlastní
zkušenost (empirii). Nejvyšším cílem jógového snažení je seberealizace ve
smyslu poznání konečné pravdy (absolutního principu - Boha) skrze splynutí se stavem
samádhi. To označuje splynutí s absolutní skutečností. Z této
zkušenosti pak vychází pravé poznání a osvobození se z těchto zákonitostí.
Jógové techniky nás učí obecným principům fungování těla –
hmoty, energie – procesu a mysli – ducha. Ty jsou stále stejné. Velmi dobře je
popsal anglický velikán – vědec, teolog, matematik, fyzik Isaac Newton svými
třemi pohybovými zákony.
První Newtonův zákon - zákon setrvačnosti.
Jestliže na těleso nepůsobí
žádné vnější síly nebo výslednice
sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
Druhý Newtonův zákon - zákon síly.
Jestliže na těleso působí síla,
pak se těleso pohybuje se zrychlením,
které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.
Proti každé akci vždy působí stejná reakce; jinak: vzájemná
působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.
Tyto tři zákony mechaniky nás mimo jiné učí i základní principy
pránáyámické praxe a nejen té.
Isaac Newton byl velkým „jogínem“ své doby. Proč jej nazývám
jogínem? Víra, myšlení a praktikování jsou technikami jógovými. Každá tradice
používá svoji terminologii, ale obsah, který je za nimi je stále stejný. Stejné
je tomu i s působením sil na předměty s jakýmkoli pojmenováním.
Hari Óm
No a predstav si, čo som o ňom ešte nedávno čítala: vraj raz tak dlho a uprene pozeral do slnka, že potom musel niekoľko dní pobývať v tme (to nám je jasné, že len skúšal trátaku a trochu to prehnal). A tiež vraj zomrel ako panic, teda dôsledne praktikoval brahmačarju. Jogín ako vyšitý :-P
OdpovedaťOdstrániťNamaste,
OdpovedaťOdstrániťděkuji za příspěvek, zajisté byl obohacující. Cílem článku nebyl Isaac samotný, ale paralela k Newtonovým zákonům a k faktu, že když člověk pronikne hlouběji a do jedné složky bytí, začne nalézat toto fungování i v jiných oblastech.
Ale když už jsme u té trátaky, tak i pobyt ve tmě (zraková deprivace) je jógínská technika. Nehledě na to, že to opisuje v praxi třetí zákon mechaniky :-).
Hari Óm