Když se řekne jóga…

Když se řekne jóga…

Když se řekne slovo jóga, každému člověku se vybaví nějaká představa. Když se řekne jóga, vzniká mnoho představ a jen málo reality. Je jen málo oblastí lidských činností, které jsou obklopeny tolika mýty a nepřesnostmi. Jeden si představí fyzické cvičení, druhý meditační zásedy, třetí proudění energie, čtvrtý esoterní snahu o změnu sebe sama, pátému půjde o zničení svého ega a tak bychom mohli počítat další a další. Co člověk to názor. Co člověk, to zkušenost.

Opakuji „Co člověk, to zkušenost!“ Pro jógu nejsou tak důležité naše znalosti, ale zejména naše zkušenosti. Vše ostatní co si představujeme, jsou iluze. Ty mají pramálo společného s realitou. Nevěříte? Nevěřte, stačí jen cvičit. Jakmile se začnete sami sebe dotazovat, stačí jen poctivě praktikovat a odpovědi přijdou sami.

Co jóga určitě není:

Jóga není tělocvikem. Byť používá technik spjatých s naším tělem, nejedná se primárně o cvičení těla. Tělesné cvičení je jen forma a jakási berlička pro práci na mnohem hlubších úrovních. Ale vše má svůj čas a tak koho zajímá mapa toho, co se děje pod povrchem, ten si s postupnou praxí k těmto informacím cestu najde. Během praxe jógy a to i té tělesné (ha tha jóga) nevytváříme formou. Forma je výsledek našeho cvičení.

Jóga se nesnaží o změnu našeho já. Mnozí lidé mají naivní představu, že je jógový tělocvik změní v jejich ideální představu o sobě samých. Nic nemůže být dál pravdě. Jsme jací jsme a žádná jóga s tím nic nenadělá. Snaha je pouhým děláním ničeho za doprovodu emocí. Během této “snahy“ však můžeme však objevit něco mnohem zajímavějšího a cennějšího. Můžeme objevit sami sebe.

Jóga není o ničení svého ega. Zničíme-li své ego a zničíme sami sebe. Jóga se nesnaží změnit naše já, ani je zničit. Naše základní nastavení je stále stejné. To co je mnohdy chápáno jako změna je změna přístupu a práce se sobou samými. Je to stejné jako s jakýmikoliv jinými nástroji. I takový nástroj jakým je nůž se může stát nástrojem vraha, řemeslníka, kuchaře, anebo sběratele. Nůž je jen nůž. To člověk mu dává jeho využití. Nakonec se možná můžeme naučit s nožem nejen zacházet, ale můžeme jej i brousit, tupit, anebo jakkoli upravit dle vlastní potřeby. Nůž je ale stále jen nůž – nic víc, nic méně.

Jóga není ani o činnosti, ani o nečinnosti. Jógování není o tom jak moc cvičíte, ale jakou kvalitu má vaše cvičení. Jógování není aktivitou samotnou, ale není ani neděláním. Jóga je cestou aktivní pasivity. Cesta vědomého nezasahování – akceptace je pak cestou vskutku královskou.

Jóga není mnohé, ale co potom jóga je? Na to naleznete odpověď jen jediným způsobem. Tím je VLASTNÍ PRAXE.

Hari Óm

Není jóga jako jóga

Není jóga jako jóga

Každý máme představu o tom co je to jóga a jaké je její působení na člověka. Představy jsou však vzdušnými zámky. A zkuste postavit zámek v oblacích! A nyní si představte, že se upnete na takovouto stavbu a jednou zjistíte, že na oblaku se stavět nedá. Takováto deziluze se může stát velmi demotivujícím faktorem na cestě za naším cílem.

Proto je výhodné nelpět na svých představách jak o sobě, tak o praxi samotné. Aneb buddhistické vysvětlení efektu sněhové koule: lpění ⟹ chtění ⟹ utrpení.

Chceme-li pracovat na osobní transformaci, je efektivní začít s prací skrze vlastní tělesnost. Naše tělo totiž ví mnohdy více, než naše mysl. Naučit se ovládat své tělo pak znamená naučit se pružně reagovat na podněty okolí. Naučit se poslouchat své tělo znamená zahájit hlubinný a vrstevnatý ponor, který je vstupní branou pro zahájení osobního transformačního procesu! Znám spoustu lidí bravurně ovládající své tělo, ale jen málo těch, kteří si umí pravdivě naslouchat a komunikovat tak se svým tělem. Ovládat své tělo neznamená naslouchat svému tělu. Vystavovat se jen komfortním situacím taktéž neznamená naslouchat svému tělu. Naslouchat svému tělu znamená otevřít se a přijímat přicházející podněty. Naslouchat sobě znamená stát se pozorovatelem a nezasahovat do probíhajícího procesu (to je obrovská výzva). Nezasahovat neznamená být pasivními, avšak aktivita spočívá v pozorování, ne v konání. Naslouchání svému tělu je hluboká osobní zkušenost. A každá jedna taková zkušenost je vždy jen svrchní vrstva toho, co ještě můžeme zažít. Má osobní zkušenost je taková, že kdykoli jsem zažil hlubší spojení se sebou, následně vždy přišlo další prohloubení této skutečnosti.

A jak má jogín vypadat? To může být různé, například takový Shiva, který je patronem jógy má modrou pleť a dva páry rukou. Takže jestliže odpovídáte tomuto popisu, jste ideálními aspiranty jógové praxe. Ale vážně, barva kůže, počet rukou, nohou, či hlav nejsou určujícími faktory. A co víc, jsem přesvědčen, že žádní jogínové neexistují! Existují pouze lidé - bytosti praktikující jógu. Ani barva kůže, počet rukou, nohou, či hlav nejsou určujícími faktory. A pozor, ani osobní motivace pro praxi samotnou není určujícím faktorem a nesvědčí o „správném“ směřování této cesty.

Potřeba identifikace s nálepkou jogín může být buď nevhodným vyjádřením, či zjednodušením vlastního směřování. Anebo potřebou vlastní identifikace a zakotvení se ve vesmírné pavučině. Stejně je tomu s faktory psychickými. Mnoho lidí má představu, že člověk praktikující jógu má být milý, mírumilovný a sluníčkový za každého počasí. Omyl! Může takový být, ale nemusí. Praxe jógy je totiž velmi dobým způsobem jak zamaskovat svoje psychické handicapy! Veškeré naše slabosti a neurózy (mentální, emocionální a sociální dovednosti, resp. nedovednosti) se tak dají schovat za nálepky bohulibě vyhlížející praxe. Ty mohou mít různé formy od těch, co jsou společensky nepřijatelné až po ty, co jsou lidmi ceněny.

Co mohu říci jistě je, že jógová praxe dělá praktikující citlivějšími. S tím mohou souviset mnohdy i intenzivnější reakce na podněty. Opakuji, že mohou, avšak nemusí. Reakce jogínů jsou tak mnohdy prudké a nedůtklivé. Byť může být reakce velmi silná, jak rychle přijde, tak rychle odejde. Mysl pak zůstává opět klidná bez zátěže držící se nedokončené reakce. Jedná se však o vysvětlení reakce, ne o její omluvu. Takovéto jednání je jen přechodné. Jakmile dosáhneme skutečného klidu, zůstáváme v něm, i když kolem nás řádí hurikán. Pak již nereagujeme spontánně, ale máme na výběr.

Význam takovýchto reakcí vysvětluje následující zenový příběh:

Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuly silné deště. Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě. Uplynula čtvrthodina, půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: “Co to do tebe vjelo Tansane! Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?” Tansan klidně opáčil: “Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě neseš?”.

Hari Óm

Jak na pravidelnost?

Jak na pravidelnost?

Mnoho lidí hledá návod pro pravidelnou praxi jógy. Ten však neexistuje. Proto je výhodné vybudovat si vlastní zdůvodnění pro cvičení jógy. V psychologii se takovému odůvodňování říká racionalizace. Jeden má za důvod bolavá záda, druhý stres v práci, třetí chce nalézt smysl života atd. Mít pevně vytýčený cíl je výhodné. Naše cílení nám pomáhá rozhoupat se do pravidelného jógování.

To vše dává smysl, ale jen do té doby, než první narazí na druhého, druhý na třetího, nebo šestý na desátého. Nastane výměna názorů, kdy se milí jogínové ve slovní pranici předhánějí, čí důvod je lepší. Důvody praxe se však neustále mění a vyvíjí. Nemají žádnou důležitost! Zároveň mají všechny stejnou důležitost – jsou našim hnacím motorem k praktikování. Důležitý je jen prožitek a praxe.

Zlom nastává, když dlouhodobě nedosahujeme námi vytýčeného cíle. Potom se naše motivace mění v pocity frustrace a deprivace. Pokud se takto silně upínáme k vytýčenému cíli a změna nikde a stále se nic neděje, existuje jen jedna rada. Cvičte dál!  S postupnou praxí se začne zjemňovat jak Váš přístup, tak i Vaše vnímání jógové praxe a její důvody. Vše přijde, stačí jen vytrvat. Jestli mě jóga něco naučila, tak je to nejen jak si dát nohu za krk, ale zejména důležitost trpělivosti. A to, že co se týče trpělivosti se mám stále co učit.

Trpělivost je pravidelné praktikování, které ji zároveň i podporuje.

Trpělivost je prací na vlastní citlivosti a pravdivosti.

Trpělivost je uměním rozlišit iluzi od reality.

Trpělivost je umění přizpůsobit to co děláme svým skutečným možnostem.

Trpělivost je uměním nalézt a řídit se vlastním rytmem. Načasováním.

Trpělivost je přijmutím Světa takového, jaký je jako dokonalého.

Nejvyšším stupněm trpělivosti je přečíst tento článek až do konce.

Naopak přicházejí-li úspěchy a naplnění Vašich vizí, měly by se tak stát Vaší motivací do další praxe. Nikdy není důvodu přestat praktikovat. Cvičte dál! Netřeba řešit důvody a otázky typu „Proč?“

Nezapomínejte na Váš osobní přístup k jógování, který nejvíce ovlivní jeho pravidelnost. Je mnohem efektivnější vnímat cvičení jako sladkou odměnu než jej vnímat jako bičem vynucenou povinnost. Je pravda, že na začátku této cesty se může zdát jedna lekce jógy jako hodina práva útrpného. Ale ta slast, kdy tělesné cvičení skončí (doba relaxace a prožívání celého dne), to za to stojí… Časem se rozkoší stane i práce s tělem. Vše se však brzy změní, stačí jen vytrvat.

Nic nesilte, zvolte si Váš osobní přístup ke cvičení. Nesnažte se, zbytečně vyčerpáte své síly. Netřeba ničeho dosahovat. Snažení je dělání ničeho, za doprovodu emocí. Stačí jen cvičit.  Je stejnou pastí jak být bez vlastní praxe, tak věnovat své praxi veškerý čas.

Osobní praxe, cvičení je jediná cesta a zároveň i cíl jógy.

PS: Byť je pro mě denní praxe důležitá, z vlastní zkušenosti Vám radím „když se Vám nechce, nenuťte se!“

Hari Óm

Ramena

Ramena

Workshop Cesta k zdravej chrbtici: RAMENA bude zaměřen na napojení horních končetin na tělo a uvolnění napětí horní části páteře.

http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-k-zdravej-chrbtici-ramena.html

V čem je tato oblast významná? Napadá mě příměr bájného titána Atlase držícího na svých ramenou celý svět. Stejně tak i my často neseme veliká břemena. A nejedná se jen o břemena fyzická. Oblast ramen a paží souvisí s uchopováním, s naším postojem těla, emočním prožíváním a DÝCHÁNÍM. To vše ovlivňuje naše postoje k nám samým a okolnímu světu.

Během workshopu se staneme průzkumníky našeho vlastního těla a bytí a budeme objevovat skryté poklady naší tělesnosti. Stojí za zmínku, že z pohledu jógové tradice je tato oblast spojena se čtvrtou a pátou čakrou. Oblastmi, ve kterých sídlí centrem našeho Já a naší vůle.

Během workshopu si vysvětlíme a vyzkoušíme, jak nejefektivněji fungují naše paže ve vztahu k tělu. Cílem workshopu je objevit nové možnosti těla centralizováním paží a zvýšit tak efektivitu postavení páteře skrze jednoduché pohyby.

Jste zváni prožít a procítit tato snadná, leč velmi efektivní cvičení a jejich hluboký účinek. Cílem workshopu je přenesení si nových poznatků a prožitků nejen do jógových cvičení, ale zejména do běžného života.

http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-k-zdravej-chrbtici-ramena.html

Těším se na Vás

Hari Óm

Pracovat bez úsilí aneb terapeutická jóga

Pracovat bez úsilí aneb terapeutická jóga

V minulosti, když se řeklo terapeutické cvičení, představil jsem si rádoby cvičení pro člověka s problémem a techniky, které ho měly udržovat aktivního v rámci jeho možností. Tak to na mě alespoň působilo, když jsem pracoval v Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež. Od těchto dob již uplynulo hodně vody a tak se i můj pohled na terapeutické techniky změnil. Rád bych se s Vámi podělil o několik podstatných informací týkajících se terapie. Konkrétně terapie tělesné. Co terapie, to technika a co terapeut, to opět jiný přístup. Stejné je to i s jógou. Mnozí lidé si myslí, že ti kdo propadli józe, jsou psychicky i fyzicky zdraví jedinci nadaní schopnostmi superhrdiny vzniklého křížením duchovního, vědeckého pracovníka s vrcholovým sportovcem. Ale bohužel opak je pravdou. Jógování není vlastně ničím jiným, než vědomým směřováním našeho organismu! Směrem k matrici zdraví. Jedná se o základní program všech živých bytostí - přirozenou regenerační schopnost organismu.  

Co tedy očekávat od terapeutické jógy? Tato ojedinělá lekce je volným navázáním na probíhající tematické workshopy „CESTA K ZDRAVEJ CHRBTICI.“ Ty mají za cíl hluboký prožitek vlastních možností a jejich integraci do běžného života a jakékoli denní činnosti.

Myšlenka tohoto typu hodiny vznikla z požadavku navázat na jednotlivé workshopy pro osobní praxi. Cílem terapeutické jógy není nahradit kompaktní celek jednotlivě zaměřených workshopů, ale možnost „ochutnat“ tento typ cvičení. Časem bychom rádi vytvořili i uzavřenou pravidelně praktikující skupinu, abychom mohli společně sdílet působení tohoto cvičení na hlubší úrovni. Kdokoli budete mít zájem stát se členem takovéto skupiny, pište na (minsterpetr@gmail.com).

Momentálně tento typ vedené lekce můžete navštívit každé úterý od 18:30 v DARSHANA YOGA STUDIO (www.dys.sk)

Účast na terapeutické józe neznamená, že musíte mít vážný problém. Naopak! Cílem terapeutické jógy je poznat své skutečné možnosti a hranice. Toto cvičení je tedy vhodné pro každého! Ať máte tělesná omezení, či jste jógoví začátečníci, anebo naopak zvládáte obtížné jógové techniky a chcete hlouběji poznat sami sebe.

Cvičení jsou snadná a zvládne je úplně každý. Další výhodou je, že nelze cvičení dělat špatně. Takové slovo naše cvičení ani nezná! Terapeutickou jógu si dovolím nazvat meditací v pohybu a vyšším stupněm tělesné jógy.

Naším cílem je dosáhnout maximálního efektu za vynaložení minimálního úsilí.

Hari Óm

Orientace - směr jóga

Orientace - směr jóga

Mnoho lidí hovoří o tom, proč nechtějí anebo nemohou navštěvovat jógové lekce. A mnozí z nich ani jednu takovou lekci nezažili. Ti z Vás, kteří patříte do první skupiny, vězte, že kdo nechce, ten opravdu nemůže. Vy kdo jste zkusili a máte zkušenost která Vás odradila, vězte, že Vaše konkrétní zkušenost s jógou nedává skutečné a celistvé informace jak jógové cvičení vypadá. Jóga je cesta individuální, byť se cvičí i skupinově.

Položte si tedy otázku „Opravdu nemohu vyzkoušet jógovou praxi?“

Bavíme-li se běžně o józe, máme většinou na mysli systém tělesného cvičení ásan. A jak se vyznat v té hromadě přívlastků spojených s jógou? Co znamenají slovíčka raja, bhakti, dznana, hatha? A co znamenají v tělesné józe přívlastky ha-tha, power, vinyása, ashtanga, acro, flow atd.? Každý přívlastek by měl vyjadřovat zaměření a přístup toho, kdo nabízí takováto cvičení. Přístup toho, co pokládá za nosné pro tuto specifickou hodinu. Bohužel často se stává, že se používají zejména ty názvy, které znějí nejvíce „cool“.

Mnozí lidé se domnívají, že přívlastky specifikují typ cvičení. Tak tomu opravdu může u některých zavedených a ucelených systémů být. Ale takový systém je jako šaty. Jednomu člověku sednou jako ulité a druhému nesednou, ať se snaží sebevíc. Technika je pouhá forma a praxe jógy je obsah. Je-li na lahvi napsáno víno, jak si můžeme být jistí, že v ní víno skutečně je, dokud ji neotevřeme a neochutnáme její obsah? Stejné je to i s učiteli konkrétních technik. V každém jednom se zrcadlí jejich vlastní zkušenost a z něj pramenící jedinečný přístup.

Jóga je stále jen jedna. Ale upřímně, kdo z Vás se vyzná v té hromadě názvů a lidí? Nejlepším způsobem jak zjistit co je pro nás to pravé je vyzkoušet. Takové zkoušení pak s sebou nese svoje plody. S nimi jdou ruku v ruce jak příjemné, tak nepříjemné zážitky. Ale přesně to je cesta jógy – VLASTNÍ ZKUŠENOST!

Co člověk to přístup a tak se každá jógová lekce bude lišit i se vztahem k učiteli (chcete-li předcvičovateli). Takováto představa však opět nevypovídá o dotyčném člověku, ale o Vašem vztahu k němu.

Chcete-li se zorientovat, jaký druh jógy je pro Vás ten pravý, doporučuji zamyslet se nad následující otázkou „Jsem opravdu schopen/a rozeznat, co chci a co potřebuji?“

Hari Óm

Brucho a core

Brucho a core

Jistě jste si všimli názvu další části chystaného workshopu Cesta k zdravej chrbtici: BRUCHO A CORE. A čím, že se to budeme zabývat? Ti, co již navštívili nějaký z minulých „chrbticových workshopů“ asi vědí, že budeme prozkoumávat břicho a jeho fyziologii. Konkrétně pohybovými možnosti oblasti břicha. Budeme pracovat jednak s jednotlivými vrstvami břišních svalů, abychom poznali, že u břišních svalů nejde jen o to mít „pekáč buchet“.

A co že je to CORE? Znalí anglického jazyka vědí, že CORE znamená v překladu „jádro“. Během chystaného workshopu se seznámíme s konceptem „jádra“ pohybové soustavy jak z pozice pohybu, tak prožívání. Zmíníme i termíny Čakra, anebo Hara související s rozdílnými tradicemi a jejich souvislosti s touto oblastí. A co že to znamená jádro ve fyzickém cvičení? Jedná se o jeden z pohybových středů těla.

Přijďte vyzkoušet, co nám přináší využívání této oblasti a jaké kvality prožívání se pojí s používáním této oblasti. Budete mít možnost zjistit jaké to je pohybovat se právě z těchto částí těla a jaký efekt bude mít toto jemné a jednoduché cvičení do běžného života.

Více informací viz odkaz http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/12/cesta-k-chrbtici-brucho-core-19.html

Těším se na shledanou

Hari Óm