Vánoce

Vánoce

Blíží se Vánoce. Vánoce jsou svátky klidu a míru. A co okolo této doby většina lidí zažívá? Napětí a stres. Možná znáte obraz, kdy máte po práci a jedete k moři s vidinou opalování se na pláži. Spěcháte? A kam? Na dovolenou? Dovolená není onou vysněnou představou. Dovolená v sobě zahrnuje i přípravu na opalování se a cestu k moři. Stejné je to i s přicházejícími na svátky. Je to stresující? Omyl, stres si vytváříme. A kdyby nebyly Vánoce, vymyslíme si nějaký jiný důvod.

V době klidu a míru cítíme napětí a stres. Je to přirozené. Něco se mění, něco umírá. Zhasínající svíčka rozzáří svůj plamen. I život je jako běh na houpačce (houpačce pro dva lidi na principu páky). Čím dále poběžíme, tím více se nakloníme k zemi, nebo na ni přímo skončíme a pak honem spěcháme na druhou stranu, kde se stejná situace opakuje nanovo. Pokud jsme moudří, postupně běháme ke druhému konci méně a méně. Dosahujeme tak středu, kdy nejenomže se houpačka pomalu přestává houpat, ale můžeme ji i vědomě vychýlit vlastní silou!

Vánoce jsou časem klidu a míru. Žijeme v duálním světě a tak co je pro jednoho mír, je pro druhého boj o život. Zeptejte se kaprů a krocanů, kteří zažívají každoroční genocidu.

Nebudu hlásit špatnost zabíjení, celý náš život je založen na principu rození a smrti, kdy jeden tvor zemře, aby druhý tvor mohl žít. Svět je dokonalým místem, život je dokonalým. Pouze naše postoje a naše vztahy k našim postojům vytváří iluzi nedokonalosti.

Zeptejte se obyvatelů třetího světa vyrábějících pro nás značkovou elektroniku. Nechci, vzbuzovat provinilost. Naopak! Co kdybychom byli vděční za to, že žijeme v takovém přepychu a luxusu? Je to taková samozřejmost? Máme čas klidu a míru a to může být doba k zamyšlení. Zkusme obrátit svůj zrak směrem ke klidu, pokoji a pohodě. Zkusme sdílet v klidu s blízkými tento kolektivní rituál. Zkusme pro jednou nic nevytvářet, ale přijímat. A co víc, zkusme si udělat Vánoce každý den.

A co se vybaví Vám, když se řekne Vánoce?

Hari Óm 

2012

2012

Je opravdu nutné vyhradit konkrétní den, abychom se k sobě chovali s láskou a respektem? Opravdu jsme takové ovce? Bonusem naší doby jsou nové mýty o konci světa. Za svůj život jsem jich už pár zažil a všechny přežil.

Měla započít doba transformace. Konec světa je odedávna velmi atraktivní stresor a komerční produkt. Lidé jsou fascinování kolektivní zhoubou a zhoubou našeho druhu. Přijde mi to vtipné, protože až přijde konec světa, umřeme. A když nepřijde, tak taky umřeme. A co že bude po smrti? To nás zatím trápit nemusí. Dovolil bych si toto tvrzení ještě poupravit. Až budeme umírat, budeme přítomni konci svého světa.

Proč se lidé najednou rozhodli změnit na něčí povel? Srdce snad nevelelo již dříve změnit své postoje? Co je motivací? Láska? Strach? Každý máme jinou hnací sílu – generování energie. Na druhou stranu proč ne?! Vždyť účel světí prostředky.

A proč je jedno datum důležitější než druhé? Důležitost okamžiku dáváme pouze my! A to svojí vědomostí. V podstatě existují na světě jen tři dny: včera, dnes a zítra. To co bylo včera, nás už trápit nemusí. A to co nastane zítra, o to se ještě nemusíme starat. Žijeme pouze dnes. A je na nás, zda dnes zažíváme stres…

Konec světa je veliký vtip, protože konec světa zažíváme každý okamžik. Jedna chvíle a svět zanikají, aby uvolnili místo světu novému. Je to stejné, jako chůze, která je složena z jednotlivých kroků. Každý okamžik prožíváme konec světa. Tento proces nás učí vnímat i různé praxe. Mezi nimi i jóga.

Přeji Vám ničím nerušené neustále se opakující konce světa

Hari Óm

Vizualizace

Vizualizace

V době, kdy jsem se jógovému cvičení vyhýbal jako čert kříži (považoval jsem jej totiž za způsob cvičení, jež lidskému uvažování více škodí, než pomáhá). Ještě před tím, než jsem slyšel o nějaké technice vizualizace, jsem díky svému tehdejšímu velkému koníčku - žonglování poznal na vlastní kůži její efektivní působení. Učil jsem se náročnější kousky manipulace s různými předměty, kdy začalo být potřeba více a více používat vlastní tělo. Asi si sami domyslíte, že mé dispozice nebyly na nijak vysoké úrovni. V té době jsem pomalu začal objevovat základní i pokročilé techniky, aniž bych tušil, že se jedná o techniky jógové.

Jak vlastně vizualizace funguje? Odpověď je jednoduchá – funguje na základě prožitku. Našemu tělu, respektive nervovému systému je jedno, zda pohyb provedeme, anebo si ho jen představíme. Našim smyslům je jedno, zda vnímají přímo, anebo přes představu. Inervace, tedy zásobení nervovými vlákny proběhne tak jako tak. Stačí si jen představovat. Tak prosté to však není. Aby to nebylo tak jednoduché, nejde pouze o mechanické provedení vizualizace, ale i o její procítění, tedy prožitek s ní spojený! Je důležité představovanou myšlenku prožít!

Vizualizace podpory Zdraví

Stačí spojit vědomý dech s představou proudící energie. Nádech – léčivá energie přichází a pracuje na podporu toho, co chceme podpořit (dbejme však, abychom se vnímali a podporovali jako celek. Podpora naší pouhé částí je o mnoho méně efektivní). S výdechem odchází z těla ven vše nepotřebné a zatěžující. Nejlépe směrem do země. Ta je naší druhou a „Velkou“ matkou, která na sebe bere tíhu celého světa.

Jiná představa může spočívat v tom, že nabíráme s nádechem všechny neduhy a s výdechem je transformujeme jako světlo Zdraví, které je přetaví.

Tyto představy můžeme podpořit zabarvením proudící energie. Tradičně se nejčastěji užívají žluté a modré světlo. Avšak nedejte se omezovat svojí představivostí a potřebami a zbarvěte si svoji energii podle svých potřeb tak jak to cítíte.

To, čeho chcete vizualizačními technikami dosáhnout je na Vás. Chcete zvýšit svoje akrobatické schopnosti? Mentální, či zvláštní schopnosti? Osvícení? Podpořit Zdraví? Anebo zkoumat vlastní možnosti? Volba je na Vás. Vězte však, že stále funguje zákon karmanu, kdy každé akci odpovídá příslušná reakce. Dobře si proto promyslete, proč a s čím si chcete hrát. Byť jsou tyto cvičení jednoduché, jsou velmi mocnými technikami.

Hari Óm

Změna?

Změna?

Cesta osobní transformace je cestou nepřímou. Jestliže chcete změnit své postoje, vzorce a návyky nedosáhnete ničeho víc než dočasného pocitu zlepšení. Pak následuje opětovný propad do starých vzorců, či vychýlení se do druhého extrému, podobně jako je tomu u houpačky – nahoru a dolů.

Podívejme se na příklad z běžného života- zpočátku je člověk maximálně líný a najednou objeví třeba zvedání činek (nebo jógu). Z ničeho nic nezná nic jiného než cvičení, všichni jsou tlustí, nemotorní a potřebovali by cvičit. Původní přátelství jsou ta tam a priorita cvičení vítězí nade vším. A to i za cenu ztráty prožívání jiných částí svého života. A možná je tomu tak právě proto. Je takovéto jednání zdravé? Jedná se oonu hlubokou transformaci, o změnu?

Cesta osobní transformace nespočívá ve změně navyklého, ale v objevení a přijetí momentálního. V objevení a přijetí aktuálního stavu. Vědomá pozornost nastartuje transformační proces a uvědomění efektivity navyklého.  Právě s tímto postupem pracujeme během workshopů „Cesta k zdravej chrbtici“.

Samotné mechanické provedení technik nemá přímý efekt na zdraví. Mají však funkci podpůrnou. Nemění, ale posilují pocit síly. Pocit síly však není silou! Nicméně vytváření tohoto pocitu je pro naše Zdraví velmi důležité, jedná se o pocit podpůrný – tedy zdrojový. A kde je zdroj, tam je zdraví.

Chcete-li docílit hlubší změny, je nejefektivnější nedělat nic. Jestliže nesouhlasíte, máte také pravdu. Nedělat nic neznamená „nicnedělání“, ale přijímání přítomného. Jinak řečeno aktivita neléčí, pasivita neléčí. Zbývá nám tedy zkombinovat tyto dvě složky do aktivní pasivity. Stát se pozorovatelem vlastního prožívání. Pozorovatelem našich skutečných možností. Když objevíme vlastní možnosti, nabídne se nám další rozcestí. Chcete, anebo nechcete změnit výchozí nastavení? Snaha o změnu „Změnu“ samotnou nepřinese. Opět přijde jen pocit změny a ten Vás vrhne na začátek cesty. Teprve přijetí výchozího stavu s sebou přináší opravdovou „Změnu“ s velkým Z.

Další vtipnou pastí je snaha o změnu. Ve smyslu snažím se přijímat momentální stav. Ale nezapomínejte, že snažit se je nedělat nic za doprovodu emocí…

Zkusme si spolu odpovědět na pár jednoduchých otázek: Jaký je můj přístup k jógové praxi? Co je mojí motivací pro praktikování jógy? A opravdu se stále chci změnit?

Hari Óm

Oční jóga

Oční jóga

Pár řádků o této technice…

Speciální a specifické cvičení oční jógy je složeno z několika částí, které se vzájemně doplňují a prostupují celou naši bytost na více úrovních.

Jedná se převážně o práci na úrovni fyzického těla, která je rozložena mezi mechanické provedení a senzorické procítění.

Během klasického jógového cvičení je koncentrace rozložena mezi tři nohy pomyslné stoličky. Jsou jimi fyzická pozice, dech a pohled očí. Této technice se říká tristhána. Pohled očí nazývaný drishti významně prohlubuje efekt jednotlivých ásan. Oči mají totiž stejně jako ruce chápavou schopnost. Oči uchopují a chápou… Ve cvičení oční jógy se vzájemně prostupující pohled a pozice stává jedním.

Pomocí velmi jednoduchých cvičení můžeme díky procvičování okohybných svalů podpořit zdraví svého zraku. I jednorázové cvičení může mít díky zvědomění pohybů velmi znatelné dopady na efektivnost fungování těla. Může vést i k dlouhodobějšímu zlepšení zraku. V neposlední řadě ovlivňuje i způsob našeho prožívání.

Nejdříve vyzkoušíme možnosti mobility našich očí. Následně budeme prozkoumávat jejich napojení na zbytek těla. Dále se budeme zabývat souvislostmi pohledu, struktury těla a našimi obvyklými pohybovými vzorci a zkoušením vzorců nových. Otestujeme možnosti pohybů očí a dopad těchto pohybů na procity v našem těle. Následně budeme prozkoumávat nejen vzniklé změny, ale i možnosti vnímání prostoru a to jak naše vnímání vnějšího světa ovlivňuje vnímání nás samých.

Skrze vědomé cvičení očí se postupně mění kvalita pohledu očí.

Přesahy oční jógy mohou být překvapující. Pohled očí je úzce svázán s celkovým pohledem na svět. Právě zachycení esence vnímání prostoru je způsob jak začít měnit i individuální pohled na svět.

A nakonec jeden feedback:

…chcem sa poďakovať za úžasný workshop očnej jógy v Akashe. Už druhý deň nemám okuliare, dokonca mi vadilo, keď som si ich nasadila. Určite týmto moj zrak nepovažujem za vyliečený, ale inokedy by som už na konci dňa pociťovala bolesti hlavy, únavu očí.. Takže zmena tam je, vobec som také niečo nečakala. Zároveň ďakujem aj za podnety k vnútorným vhľadom,zamysleniu sa, opať som o kúsok viac poznala seba….

A pro ty, které by zajímala praxe:
http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/10/ocna-joga-alebo-akosi-zlepsit-zrak-1.html

Hari Óm

Vid nedokonavý

Vid nedokonavý

Vid nedokonavý se vyskytuje ve všech časech a má složený budoucí čas. Označuje děj, který není ohraničený a může probíhat v současnosti.

Pro naše účely je podstatné, že se jedná o neohraničený děj je děj, děj, který není ukončen a stále probíhá. K čemu že se váže tato definice, mluvíme-li o józe a tělesném cvičení?

Cvičení ásan by se mohlo jevit jako cvičení statických pozic. Tento pohled je pohled na formu provedení jógových pozic. Tělesný obsah udržování pozice (nezaměňovat s držením pozice) je však kvality dynamické. Během pozice neustále vytváříme protitahy, kterými se snažíme tělo scelit, propojit a někdy i energeticky „zapečetit“.

Snažíme se přizpůsobovat dynamice provádění „statické pozice“ s jejím vlastním vnitřním růstem. Ten je v analogii s naším dechem, i naší myslí. Životním projevem je změna a tak můžeme v pozici ruku v ruce s dechem pozorovat rytmické rozpínání a smršťování našeho těla, stejně jako mysli. Za zmínku stojí dvě nejdůležitější polohy těchto expanzí a kontrakcí. Jedná se o jejich zlomové body, které by se daly přirovnat k jakýmsi klidovým místům, ve kterých se paradoxně prostupuje největší uvolnění s největším napětím. 

Co se týká praxe jógy, tak ta je rovněž neukončeným dějem. Jóga, byť překládána jako spojení, což je podstatné jméno. Obsah jógy je ale dějem, tedy slovesem. Jedná se o proces, který nemá ukončení. Proces, který trvá okamžik, den, rok, dva… Proces trvající celý lidský život. Přesahující život jednotlivce. Je směřováním, projevem života.

Jóga je nikdy nekončící proces.

Vlákno pavučiny

Vlákno pavučiny

Jógové techniky jsou staré více než 4000 let. Za nejzásadnější text jsou považovány Pataňdžaliho jógasútry. S jógou tak jak ji známe, však měla málo společného. Šlo o techniky převážně mentální (viz články jóga čitta vrtti nirodha). Tyto techniky jak již název napovídá, jsou technikami sútrickými, avšak jóga tělesná je původně technikou tantrickou. Sútra znamená vlákno, tantra síť, tkanivo. Pro lepší orientaci sútrický přístup je založen na principu obětiny. Jako u každé deprivační techniky je zachován princip vyrovnání se. A tak když si jogín odepře světské radosti (bhóga), může se dostat cestou jógy dostat ke stavu nazývaným džíva mukti osvobozený za živa (chápáno jako seberealicace, osvícení atd.). Tělo je z tohoto pohledu chápáno jako falešný koncept plný vnitřností a exkrementů, který není naším skutečným já a tak je třeba vnímání těla opustit. Naproti tomu cesta tantry spočívá v přístupu nechat vše plynout a přistupovat ke všemu jako k dokonalému božímu dílu. Stejný je i přístup k vlastnímu tělu, kdy vše a tím pádem i naše tělo je chápáno jako boží dílo a snaha o seberealizaci může jít mimo jiné i skrze vlastní tělo. Hatha jóga, neboli tělesná jóga je právě technikou tantrickou. Postupem času se naroubovala na sútrický podklad. Mám-li dát příměr, je to jako spojit abstraktní malbu spojující Váš jedinečný pohled a techniku s technikou deskriptivní geometrie. Obojí může být uměním. Oběma technikami můžeme dojít i ke stejným závěrům a cílům, ale nejedná se o stejné techniky. Vzniká tak směsice vláken tkaniv, či tkaniv vláken.

Přijďte si vyzkoušet tyto rozdíly na chystaný workshop speciálního cvičení zaměřeného na oči.

http://clankyojoge.blogspot.sk/2012/10/ocna-joga-alebo-akosi-zlepsit-zrak-1.html

Hari Óm