Z jogínova deníku

Z jogínova deníku

Do jakého věku plánujete praktikovat jógovou praxi ásan?

S rostoucí popularitou jógových praxí roste i škála přístupů k praxím. Dokonce existuje řada učitelů navádějících své žáky k praxím, které jsou pro některé až zdraví škodlivé. Na druhou stranu, vypadají „cool“. To jak jste se sebou skutečně zacházeli, však pochopíte až po odcvičených letech.

Z pohledu tělesného zdraví není uměním nacvičit v mládí krkolomnou ásanu jako roštěp, stojku, anebo si dát nohu za hlavu. Jakékoli nadměrné zvyšování flexibility, či síly není účelné. Naopak je škodlivé. Zvyšování flexibility přináší snižování síly a zvyšování síly s sebou nese snižování flexibility. Cílem cvičení ásan není zvyšování flexibility jak by se u mnohých ásan zdálo, ale uvolňování přebytečného napětí.
Do věku cca 35 let tělu řeknete a tělo udělá. Od 35 si však tělo začne říkat, co chce. Tělo si říká stále, avšak v mládí jsou jeho regenerační schopnosti tak silné, že si vůle může dovolit neuposlechnout bez závažnějších důsledků. Uměním je však udržet takovouto dovednost. Dlouhodobé rozvíjení jakékoli jednostranné kvality vede k nerovnováze v tělesno-psycho-mentálním systému. Důsledek takového počínání se většinou projeví až po letech.
Vnější forma praxe cvičení ásan má charakter kopce. Na počátku stoupá, dosahuje vrcholu, až nakonec s lety klesá směrem dolů. Myslet si, že možnosti těla budou stále růst, je stejně hloupé, jako si myslet, že je výhodnější se o něj nestarat.
Vzpomínám si na jeden rozhovor, kdy jsem kamarádovi zmiňoval mého oblíbeného učitele, jenž praktikuje od svého mládí a stále má energie jako dvacetiletý a ve věku 63 let zvládne silové kousky typu vinyása z vertikálního stoje na rukou do stoje horizontálního (stále jen na rukou) a zpět. Kamarád na to odpověděl „Až budu mít odcvičeno 20 let, taky to pro mě nebude problém.“ Pointa však netkví v dosahování cílů. Jádro tkví v tom, kolik znáte denně praktikujících v takovémto krásném věku.
Přeji Vám, aby pro Vás praxe jógy byla rozvíjením osobního potenciálu a nesplnilo se ono známé „sportem k trvalé invaliditě“.

Hari Óm

Deník jogína

Deník jogína


Každý z nás má jistou představu o tom, jak by měla jóga vypadat. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jóga je mnohem více to, jak se člověk chová s nohama na zemi, než jak vypadá s nohama za hlavou.
Jen si vzpomeňte, jak vypadá v kavárně návštěva toalety po mnohých navenek upravených předchozích návštěvnících. Vzpomínám si na nápis v jedné restauraci, kde stál nápis „Prosím zanechejte toaletu v ještě lepším stavu, než byla před Vaší návštěvou.“
Jógová praxe by měla učit pozornosti. Jestli si před jógovou lekcí připravím vnitřní a vnější prostředí, beru-li ohled na spolu-praktikující a jestli po sobě po lekci pěkně složím deku, uklidím jógamatku a pomohu připravit sál pro novou skupinu praktikantů. Mnozí možná namítnou „Ale tuto službu jsem si nezaplatil.“ To je pravda, nezaplatil. To co si člověk návštěvou jógového centra kupuje je vlastní pozornost. Pozornost k sobě samému. Pozornost k druhým. Pozornost k okolí. Vnímání svých potřeb a potřeb druhých, světa kolem sebe – to je cesta jógy. Ne jeho náprava, ale vnímání. Bylo by bláhové myslet si, že změníme chod světa. To co mohu změnit je jeho odraz ve svých očích.

Hari Óm

Staré texty

Staré texty


Až velmi často se repetitivně opakují jednotlivé verše starých tradičních textů (súter) a roubují se všemožně na rozličné praxe. Jen aby to působilo co nejvíce sofistikovaně a „cool“. Některé sútry to skutečně umožňují. Znamená to však, že jim skutečně rozumíme?
Některými vybranými sútrami se budeme v souvislosti s jógovou terapií v následujících článcích zabývat.

Staré texty jsou psány formou krátkých věcných sdělení, které dávají smysl zejména s překladem a komentářem učitele. Jsou však zároveň i překážkou, jak popisuje Shiva Sanhita. A to nejen proto, že se v nich vyskytuje mnoho synonym a homonym, které čtenáře matou. V dnešní době je k dispozici již mnoho verzí překladů a komentářů. Ale je dobré mít na paměti, že všechny překlady i komentáře nesou zabarvení osobnosti překladatele, či komentátora. A co víc, jako u každého textu je umění jak knihu napsat, tak ji i přečíst. Totéž platí u tak specifických děl, jakými jsou tradiční texty. Ty byly psány mnohdy tak, aby byly laikovi bez znalostí, či komentáře učitele nesrozumitelné. Aby poskytli tolik pochopení, kolik je sádhakovi (žákovi) v dané chvíli možné. Dokonce do nich byly i záměrné chyby. To vše za účelem „ochrany“ tajného učení. Jóga nebyla nikdy „knihou otevřenou široké veřejnosti.“

Způsob jakým je kniha napsána a komentována vypovídá stejně o autorovi, jako o jejím čtenáři. Osobní praxe je klíčem ke dveřím ukrytým v těchto textech. Ne čtení a pochopení, ale jejich vnímání. Stejně jako se vyvíjíme my, vyvíjí se i schopnost vnímat sútry.

O těchto a dalších tématech budeme sdílet na připravované přednášce a diskuzi v prostorech Artfóra.

Hari Óm

Disciplína – ritualizace

Disciplína – ritualizace


Už jste si někdy položili otázku, proč je pro všemožné praxe tak důležitá disciplína? Anebo jste se spokojili s tvrzením, že disciplína je pro praxi jógy nezbytná?

Opakování je nejen matkou moudrosti, má i své hlubší důvody. Jedním z nich je ritualizace. Rituál zabezpečuje vytvoření bezpečného prostoru pro práci s naším vědomím. Vytváříme si tak čas a prostor abychom si mohli plně věnovat svoji pozornost. Takovýto rituál je pak cvičebním polem. Bezpečným prostorem, ve kterém se připravujeme na skutečnou jógu. Na integraci jógové praxe do běžného života. Bez tohoto cílení by byla například praxe jógových ásan pouhým zdravotním tělocvikem.

S disciplínou se pojí i pravidelnost. Pravidelným opakováním vzniká zvyk a ten utužuje náš charakter. Praxe samotná je formou rituálu. Formou procesu učení. Právě proto je výhodné si zvolit konkrétní místo a čas pro praxi. Avšak co je dobré pro jednoho, nemusí být vhodné pro druhého. Nejdůležitější je přístup, s jakým k praxi přistupujeme. Pravidelnost totiž vede k stereotypu. K monotónnímu opakování. Našim cílem je funkční reakce na podněty. Reakce ne naučená, ale pravdivá, nová, přímo úměrná podnětu (přítomnému stavu). A tak je stejně důležitá jak pravidelnost, tak její narušení (kvůli novým impulzům).

Příkladem nám může být cvičení ásan. Pro tělesnou praxi je disciplína a stálá přítomnost během cvičení velmi důležitá, protože bez ní hrozí fyzické poškození. Některé systémy doporučují pravidelné opakování přesně daných cvičebních jednotek. Jiné pracují se specifickými potřebami těla. Další možností je pevně daná sestava s volnou variací přechodů mezi pozicemi atd. (Osobně preferuji kombinaci - cvičební jednotku sestavenou z pevné struktury, na niž navazuje improvizovaná část.) Zastánci pevně daných sérií se schovávají za údajnou tradici a tvrdí, že opakováním se ulehčuje provedení a prohlubuje pochopení jednotlivých cviků. Na druhé straně Původní sestava byla ušita na míru konkrétního jedince a kdo jiný než Vy víte, co je pro Vás nejlepší? Cesta opakování má ale i své stinné stránky, o kterých se tolik nemluví. Tak například naše motivace a skryté tendence ulpívání na minulosti a budoucnosti bránící prožívání přítomnosti. Jakmile zakusíme, čeho jsme schopni, máme tendence dosahovat předešlého a dokonce tuto mez překračovat což je nejlepší cesta způsobit si úraz. Stavy spojené s takovým zraněním nás jistě velmi rychle zpřítomní.

Sklony k pevně dané, či improvizační praxi tak nevypovídají ani tak o praxi samotné, jakožto o nás. Tyto sklony pramení zejména z nenaplněných potřeb v dětství. Z potřeb stability, anebo volnosti a svobody.

Moc nekorumpuje. Moc přitahuje korumpovatelné

                                                                                                                                           Frank Herbert

Stejné je to i s praxí. Není lepší, či horší praxe. Existují jen techniky, které přitahuje lidi s určitými sklony. Jógový jazyk je pak nazývá rajas (aktivita) tamas (pasivit) a sattva (vyrovnanost).

Inspiračním zdrojem pro tuto úvahu mě byly nekončící půtky mezi praktikujícími a osobní zkušenost s technikami učení tance, ve kterém je možno využít jak procvičování konkrétní taneční sestavy (předem daný sled pohybů) stejně jako improvizace. V obou však platí stejný princip hledání nové reakce „jako by to bylo poprvé v životě.“

Hari Óm

Pornojóga

Pornojóga


Možná Vás zklamu, když hned z počátku vysvětlím, že nejde o nový druh jógy. Rád bych tímto článkem poukázal na podobnost mezi rozdílnými pohledy na jógu a jógové techniky. Někteří jste asi už zjistili, že nic lidského mi není cizí. Ale přesto si asi kladete otázku „Co společného má jóga a porno?“ Někoho možná bude šokovat, anebo pobuřovat, když prohlásím, že mnoho. Dovolím si malou úvahu s následným přirovnáním. Začněme tedy stejně jako malé dítě s dotazováním.

Co je to porno a jaký je jeho účel? Pornografie zachycuje milostný život lidí. Ústředním motivem pornografie je sex. Na tu volně navazuje potřeba uspokojení potřeb. Ale jaký je skutečný důvod takovéhoto uspokojení? Opravdu dojde tato potřeba naplnění? Už Buddha řekl, že lidské potřeby jsou neukojitelné. Sexuální aktivity jsou rouškou pro instinktivní tvorbu nového života? Chcete-li pudu pro zachování rodu. Zaměříme-li svoji pozornost na stvoření nového života, je obraz souložícího páru stále stejný? Anebo se stává mysteriózním obrazem Života samého?

Mnozí prohlásíte, že to není nic nového a znovu se ptáte na souvislost s jógou. Cvičení jógy tak jak je na něj mnohými nahlíženo tj. cvičení ásan pro fyzickou kondici se totiž nemálo podobá pornografii. S praxí jógy má společného asi tolik co sex a porno. Také souvisí s tvorbou nového života. Tím nechci zesměšňovat jógové úsilí cvičení ásan (sám je také praktikuji). To co chci, je nasměřovat pozornost směrem jóga. Jóga jako cesta ke skutečné změně sebe sama není ničím jiným než změnou úhlu pohledu. Cvičení ásan je jógovou technikou. Byť takové cvičení vypadá zajímavě a orientálně, stále nedělá jógu jógou. Stejně jako je milostný akt prostředek pro vznik nového života, je cvičení ásan také pouhým prostředkem. Samotné slovo prostředek vystihuje, kde je jeho místo. Nezaměňujme tedy prostředek s cílem. To co dělá jógu jógou je více než se postavit na hlavu, či noha zasunutá v podpaží. Budeme-li brát v úvahu praxi cvičení ásan pro hatha jógu to znamená způsob jak pročistit a zprůchodnit tělo (zejména orgány), pro rádža jógu znamená pozice jakousi pozorovatelnu, pro modlícího se je to gesto (bhakti jóga) atd.

Sami sebe se ptejte, jaký je pro Vás význam cvičení ásan. Co je pro Vás ásan? (Mimochodem toto podstatné jméno je překvapivě mužského rodu.) Je to jen prázdné gesto? Prostředek k naplnění Vašich potřeb? Či jaký je Váš obsah pro tuto tělesnou formu cvičení?

Na závěr si můžete položit otázku „Co je to jóga a jaký je její účel?“


Hari Óm

Jógová praxe

Jógová praxe


Existuje mnoho představ o tom, jak by měl správný jogín vypadat. Existuje mnoho představ o tom, co to znamená cvičit jógu. Existuje mnoho interpretací slova jóga. Ale jaká je skutečnost?

Co je to jóga?

Ve slovnících a na internetech se dočtete o původu tohoto slova. To nám však odpovídá pouze na otázku týkající se významu a původu tohoto slova, ale neodpovídá na základní dětskou otázku „Co je to jóga?“
Jóga je životní cestou. Životní cestou jednotlivce. Cestou každého z nás. Zprvu žijeme jako zvířátko, či rostlina. Papáme, kakáme a rozmnožujeme se. Ne, nemluvím o konceptu reinkarnace. To co popisuji je pro mnohé denní realitou. Ráno vstanu, jdu na záchod, do práce, najím se a jdu spát. A stále dokola. Hlavou se mnohým víří myšlenky, což podle některých „moudrých hlav“ dělá člověka člověkem. Mnozí dokonce cvičíme jógové techniky. Ale stále se rytmicky opakuje stejný cyklus. Ano myslíme, ale jaký je rozdíl mezi člověkem a zeleninou, když žijeme nevědomě v rytmu vegetativních funkcí?! Takový život se nazývá bhóga. Zamysleme se, jsme skutečnými lidmi, anebo žijeme jako zelenina?
Jednoho dne se život stane neúnosným, tělo, či psychika vypoví službu a člověk začne hledat cestu ven. A právě tady začíná cesta jógy.

Praxe jógy

Hledáme cestu z bludného kruhu. Cestu uzdravení sebe sama. Toto onemocnění a jeho uzdravení nazýváme velmi atraktivními a orientálně vyhlížejícími pojmy, mezi nimiž najdeme i slovo jóga. Ale pozor, jógou jsou v tomto kontextu míněny jógové techniky a praxe! A kolik je lidí, tolik je chutí a tolik je i jógových cest. Každý člověk si pak svoji osobní cestu volí podle svých osobních preferencí. Což pro jednoho znamená tělesné cvičení, pro druhého zpěv, další rád myslí atd.
Základním pojítkem mezi těmito činnostmi je uvědomění si sebe sama. Uvědomění si své vlastní individuality. Svých představ, schopností a možností. S takovým uvědoměním jde ruku v ruce i rozlišování mezi těmito aspekty naší bytosti.
Jako jeden z nejdůležitějších nástrojů nám slouží prožitek. Prožití naší individuality a naší celistvosti. Právě prožitek nás pojí jak s uvědoměním si své individuality, tak s propojením sebe sama a celého světa.
Každý člověk, který začne směřovat svoji pozornost k uvědomování si momentů svého života, se vydal cestou jógy.

Blíží se závěr článku. Zkuste pozorovat, jak na Vás zapůsobil. Hlavou víří myšlenky, u jednoho jsou spojené s nadšením. Druhý si nespokojeně říká, že větší kravinu nečetl. To není podstatné. A co že je podstatné? Kolik z Vás si všimlo, jak jste se cítili během čtení? Jestliže Vám to uniklo, zkuste si procítit, jak se cítíte nyní. Cílem tohoto článku bylo vytvořit prožitek, vytvořit podklad pro změnu Vašeho prožívání. A máte-li volnou chvíli, zkuste si článek znovu přečíst a zjistit jak se cítíte během čtení jednotlivých vět, slov, písmen a mezer mezi nimi.

Dovolte si procítit svoje vjemy a pocity s jakýmkoli výsledkem. Jestliže jste si všimli, jak Vám v hlavě rotují myšlenky, tak Vám gratuluji, máte za sebou poctivou denní dávku sádhany (jógové praxe).


Hari Óm

O principech léčebného procesu

O principech léčebného procesu


Touha po zdraví je naší přirozeností, je dána nám všem a není závislá na naší vůli. Naše vůle je nástrojem pro její podporu, i když to mnohdy vypadá jinak. ZDRAVÍ je přirozené nastavení našeho organizmu, i naší energetické matrice.
Regenerační schopnosti našeho organismu si netřeba představovat, ani v ně věřit. Ty jednoduše jsou! A mají své vlastní zákonitosti, které je pro nás výhodné dodržovat. Vstupujeme-li vůlí do procesu léčení, můžeme jej narušit. Mnozí lidé nejsou spokojení s fungováním svého těla a pokládají se tak za nemocné, či nezdravé. Tento nekomfortní stav pak mylně považují za něco negativního, anebo zlého. To však nevypovídá o skutečném stavu, ale o našem vztahu k nemoci! Nemoc je nejlepší možný způsob, jak se náš organizmus vyrovnává se zdraví ohrožující situací. Čím větší je rozdíl mezi realitou a tím co si o sobě myslíme, tím větší můžou být vůlí napáchanou škody.

"Lidé jsme prapodivní tvorové, protože v době, kdybychom mohli a měli podporovat svoje zdraví například cvičením tělesné jógy, neděláme nic. A v době nemoci, kdy tělo potřebuje klid, děláme všechno jiné, jen abychom nezůstali v klidu."

Je omyl myslet si, že ozdravný proces tvoříme my. Naše úloha je pouze vytvořit pro něj podmínky. Náš organismus ví velmi dobře, co má dělat. Je velmi dobrý důvod, proč jsou životně důležité funkce mimo volní kontrolu. Zkuste si představit, jak by to asi dopadlo, kdybyste měli mít celý den pod kontrolou například svůj dech. Proč si stále tolik lidí myslí, že ví lépe než jejich tělo jak by měli fungovat? Takový postoj vychází z nepřijetí skutečného stavu, z nespokojenosti a z porovnávání. A je to právě přijetí přítomného stavu, který v nemoci nastartuje a podporuje léčebný proces. Ale pozor! Přijetí neznamená rezignaci. Vědomí návratu do stavu zdraví je velmi podstatné. Jde jen o to, nestát svému organismu a ZDRAVÍ v cestě.

Na začátku jógové praxe sice mnohdy stojí touha po ovládnutí svého těla, postupně by však mělo dojít k uvědomění sebe sama. K pochopení své úlohy ve vnějším i vnitřním světě. I to je forma léčebného procesu. Přístup, jenž mění jógové techniky v techniky jógové terapie. Opakuji, že se nejedná o konkrétní techniky, ale o změnu přístupu!

Jógové cvičení nás učí naslouchat svému tělu. Mimo jiné důležitosti střídání rytmu aktivity a odpočinku. Když si nedovolíme odpočinek a nemůžeme nemoci, objeví se nemoc. Pak se stane skutečností, že nemáme moc (energii) a skutečně nemůžeme. Byť předchozí věty vypadají jako slovní hrátky, slovo nemoc přesně vystihuje dění v organismu.

Jógové praxe nám mohou velmi výrazně pomoci nejen v podpoře našeho zdraví, ale i v pochopení a nalezení našeho místa na Zemi. V pochopení kompetencí našeho tělesna a naší psychiky. V rozlišování toho co si o sobě myslíme a toho kým skutečně jsme.


Hari Óm