Diagnóza „jógoholik“

Diagnóza „jógoholik“


Co že to je jógoholismus? Jedná se o závislost na počínání s čímkoli, co se pojí s jógou, anebo s jejími technikami. Jedná se o diagnózu na celý život. Rád bych se s Vámi tímto článkem podělil o svoji zkušenost s touto cestou. To denní jógová praxe měnila a mění moje postoje. Stejně tak jak moje přístupy proměňují moji osobní jógovou praxi.

Ahoj, jmenuji se Petr a jsem jógoholik. Na počátku tohoto stavu jsem měl k józe vyloženě negativní vztah. Pokládal jsem ji za cestu do pekel. Za sebestřednou techniku nesoucí s sebou problémy. Asi nejčastější otázka adeptů jógy bývá „Jak začít s pravidelnou jógovou praxí?“ Abych řekl pravdu, s tímto jsem problém neměl. Vždy když jsem si něco umanul, zahryzl jsem se jako bulldog a šel si za svým. Možná si řeknete, že jsem měl štěstí, ale vězte, že i tento přístup má své stinné stránky. Jeho temnou částí je že když příliš tlačíte na pilu, tak se její zuby ztupí a ztrácí se tak i nadšení k jakékoli prováděné činnosti. A nenápadně, avšak postupně přestanete mít radost z toho, co děláte. To se mi již stalo mnohokrát v dřívějších aktivitách. Kdykoli jsem po létech dřiny dosáhl mnou vysněných dovedností, mizelo s ním nenápadně s nepřímou úměrou i mé nadšení.
Když jsem nedosahoval svých představ, byl jsem nespokojený. Když jsem svých představ dosáhl, uspokojení netrvalo dlouho. S každou zdolanou příčkou žebříku se přede mnou objevily tři další.

Jógová praxe má oproti jiným činnostem tu výhodu, že nabízí způsob, jakým se z tohoto věčného kolotoče nespokojenosti a utrpení vymanit. Dokonce tento kolotoč i popisuje. Jóga má širokou paletu technik a tak si pod pojmem jóga můžete představit téměř jakoukoli činnost. Pro většinu lidí pojem „jogín“ představuje eskamotéra, který své tělo uzluje do bizardních uzlů a tvarů. Toto je však jen jeda z technik jógové praxe učící zejména koncentraci a podpoře těla při praktikování meditačních technik. Pro mě slovo „jogín“ reprezentuje kohokoliv, kdo se věnuje intenzivně a pravidelně jakékoliv činnosti. Jóga je cestou přístupu! A tak nezáleží na tom, co děláme, ale jak k dané praxi přistupujeme. Opakováním praxe pak dochází k jejímu zušlechťování a ke změně přístupu. Stejně tak se i moje pojetí jógové sádhany (praxe) se mění s odcvičenými léty. Neexistuje přesný popis toho, jak má daná praxe vypadat. Jóga je totiž živý organismus, který odráží naše vlastní preference.


Hari Óm

Jóga a závislosti

Jóga a závislosti

Během života se naučíme mnohému. Naučené opakujeme, což vytváří formou nevědomého rituálu. Jelikož je lidská mysl myslí „feťáka“ je přirozené, že budeme mít tendenci tíhnout k zážitkům nám libým. Libido nepřišlo s Freudem, lidé o něm vědí odedávna. A duchovní směry s ním přímo pracují. Stejně tak i jóga. Některé tradice nám slibují nebe a život plný radostí po smrti když budeme dodržovat to či ono. Jiné nám radí užívat si během tohoto života. Jógová učení nás učí nejen o zákonu karmanu (viz třetí Newtonův zákon kdy každé akci, náleží příslušná reakce), ale i práci s potěšením.
První čemu bychom měli věnovat pozornost je pozorování. Pozorováním našich akcí a jejich reakcí se nám vyjasní rozlišování toho, co nám vytváří příjemné a nepříjemné stavy. Mnozí lidé pak považují bujarý večírek za stav plný spokojenosti a tak by se zdál kvalitativně příjemným, avšak jógový pohled se dívá na lidské počínání komplexněji a tak k večírku připočítejme úklid smetí, zvratků a samo sebou opici, se kterou sdílíme celý následující den. Z tohoto pohledu převažuje pocit nekomfortu.
Takovémuto rozlišování se nazývá vivéka. Jestliže jsme schopni rozlišit mezi tím, co nám dělá dobře a co nám dobře nedělá, stále nejsme na konci cesty. Postupně se zlozvyky transformují ve zvyky nové. Například bujaré oslavy večírků vyměníme za ranní jógovou rozcvičku. Vše by se stálo ideální až do chvíle, kdy se veškerý zájem upne na jógové cvičení. Takové cvičení pak není jógou, ale cvičením ásan – pouhým tělocvikem. Troufnu si říct, že si v tomto kontextu nezaslouží ani přívlastek zdravotní tělocvik! Totéž platí i pro meditační praxi. Přesto je to zastávka na cestě jógy. Opět se probudila touha po opakování libého zážitku. Co se změnilo? Jen kulisy, závislost zůstala. Z pohledu společnosti se jedná o pozitivní změnu, z pohledu jedince je vše při starém. Touha znovuprožívat slast trvá… V takovém případě by bylo vhodné změnit způsob jógové praxe, tak aby byl znovu narušen opakující se bludný kruh závislosti, byť se jeví prospěšným. Jógová praxe tak pro jednoho znamená aktivně cvičit, pro druhého tišit svoji praxi. Jóga je neustálým hledáním rovnovážného stavu. Adept na cestě jógy přílišnou aktivitu reguluje klidem a pasivitu akcí.
Touha opakovat libé zážitky, tedy závislost je způsobena tzv. vásanami. Vásany jsou tendence a sklony mysli, které nás vedou do dalšího činění. Činu se říká karman. A z něho je odvozeno slovo karma (zákon karmanu).
Každá akce vyvolává příslušnou reakci bez ohledu na to, zda se nám jeví jako dobrá, nebo špatná. Výsledkem je utrpení. Utrpení přímé, anebo nepřímé. Vzniklé tím, že nic na světě není stálé a tak i to co nám činí radost a slast odejde. A upřímně, kdo rád prožívá ztrátu stavu blaženosti.


Hari Óm

Sútry

Sútry


Kdo se zabýváte jógovým snažením, jednoho dne narazíte na slovo sútra. Nejspíše pak půjde o Pataňdžaliho jógasútry, či jiné původní texty. Jedná se velmi často o pouhé holé věty s hlubokým obsahem pro zasvěceného. Nezasvěcenému pak jednotlivé sútry zní jako reklamní spoty. Když však dojde na komentáře k jednotlivým sútrám, máme na světě přímo literární dílo. A co že je ta sútra?

Sútra (v překladu lano nebo provaz, který drží věci pohromadě, jindy se volně překládá jako poučení, nebo učebnice). V hinduistické kultůře jsou sútry koncentrovaná a pro zapamatování vhodná vyjádření důležitých filozofických a náboženských obsahů.

A co si myslíte, že je světově nejznámější sútra. Kamasútra.
Kámasútra, aneb sútry o lásce jsou starověkým indickým textem pojednávajícím o lidské sexualitě. Jeho název se dá přeložit jako sútra indického boha lásky a rozkoše Kámy. Kamasútra však není sbírkou prasečinek a staroindické pornografie, jak je v pojetí západní civilizace mnohdy mylně chápána. Je složena z jednotlivých částí, které nám dělají průvodce vlastní sexualitou a potřebou slasti, kterážto je přirozenou součástí našeho života. Jakékoli pokřivené chápání této součásti naší osobnosti pak vede k psychickým, emocionálním a tělesným problémům a nemocem. Zajímavý je i staroindický pohled na rozdíl mezi láskou a manželstvím. Účelem manželství je především zplození potomků, zatímco účelem lásky je dosažení plného psychického a fyzického uspokojení, které je považováno za jednu ze základních potřeb člověka.

Zeptáte-li se však někoho s diagnózou „jógoholik“ první co vysloví budou Pataňdžaliho jógasútry. Ty jsou základem pro praxi rádža jógy (mentální jógy) a jsou rozděleny do 4 kapitol nebo knih nazývaných pada, obsahující 196 aforismů.

· Samádhipáda - Vývoj sama sebe
· Sadhanapáda - Vývoj vlastností

· Vibhútipáda - Vývoj schopností
· Kaivaljapáda - Vývoj osvícení

Samadhi Pada (51 súter)
První díl súter popsuje povahu a prostředky k dosažení samádhi . Tato kapitola obsahuje ve druhé sútře slavnou definici jógy : " jóga čitta vritti nirodhah " ( Jóga je zastavením toku mysli) .

Sadhana Pada (55 súter )
Sadhana je sanskrtské slovo pro jógovou praxi nebo její disciplíny. Druhá kniha vysvětluje prostředky jógové praxe. 

Vibhuti Pada (56 súter)

Vibhuti je sanskrtské slovo pro sílu manifestující se skrze praxi. Tyto zvláštní schopnosti získané praxí jógy se nazývají siddhi. Pokušení těchto sil je třeba se vyhnout. Pozornost by měla být stanovena pouze na osvobození. Vítejte v pohádkovém světě jógy. 

Kaivalya Pada (34 súter)

Kaivalya doslova znamená " izolaci", ale jak je používán v sútrách znamená osvobození. Někdy se používá výraz mókša (osvobození ve smyslu osvícení), který je cílem jógy. Kaivalya Pada tak popisuje proces osvobození.

Čtení súter zdar a Hari Óm