Jakou jógu cvičíš?

Jakou jógu cvičíš?

Dnešní nabídka jógových studií nabízí širokou paletu všemožného cvičení od cvičení pro úplné začátečníky, přes vinyása jógu, hatha jógu asi až po cvičení pro neúplné pokročilé. Jaký je v těchto přívlastcích rozdíl? Vždy záleží na znalosti a zkušenosti toho, co lekci vede. Žádný, ani ten sebelepší systém není ani univerzální, natož pak blbuvzdorý. Namísto toho, aby se tyto přívlastky staly adeptům na cestě jógy orientací, se ve skutečnosti z těchto přívlastků stal pouze nástroj marketingu. Na otázku jakou jógu cvičíš, bychom si nejdříve měli ujasnit, co to ta jóga vůbec je.

Cvičení, které v našich končinách známe pod pojmem jóga je ve skutečnosti praxe cvičení ásan, kterážto je opět jen součástí tzv. hatha jógy. Ta se zabývá kultivací tělesné schránky, jakožto božského grálu skýtající tomu, kdo se z něj napije nesmrtelnost. Tedy uvědomění si nesmrtelné podstaty v nás. Člověk, který tento „nápoj“ okusí, se zve džíva mukti (obvykle se překládá jako osvobozený za živa).

Mohlo by se zdát, že za tuto dezinterpretaci jógy jakožto tělesného cvičení může bývalé totalitní socialistické zřízení, které cokoli duchovního zamítalo, leč stejně nepřesné pojmenování se užívalo a užívá i v bývalém západním bloku. V podstatě můžeme tvrdit, že kdokoli se jógou skutečně nezabývá, obvykle užívá nepřesné interpretace pojmu jóga.

Mohlo by se zdát, že praxe ásan vede k rozšíření pohybových dovedností. To je sice pravda, ale jedná se o vedlejší efekt. Měli bychom si uvědomit, že tělo stejně jako slunce svítí každý den jinak a že nebude fungovat do nekonečna. Naše dovednosti rostou jen do jisté doby, pak nastává obrat a dovedností ubývá. Nemůžeme tedy čekat neustálý progres. Takové očekávání má za následek utrpení, které není jógickým cílením.

Hatha jóga se skutečně zabývá prací s tělesnem, jejím cílem však není dosáhnutí nesmrtelného těla. Vždyť tradiční text Gheranda sanhitá popisuje, že tělo je jako nádoba z nevypálené hlíny, která se časem rozpadne a nabádá k vypálení této nádoby v ohni jógy. Mohlo by se tedy zdát, že cílem jógy je podpora tělesného zdraví. Ve skutečnosti má za cíl vyladit fungování těla, což by mělo mít za cíl lepší přístup k uvědomění si entity zvané JÁ. Typickým příkladem je stav, když jsme nemocní. Tehdy řešíme daný stav a nepohodlí s ním spojené, a na nějaké já není ani pomyšlení. Proto je i nemoc definovaná jako součást překážek zvaných kléšas.

Hatha jóga, která dle písemných pramenů jest považována za nejmladší s tradičních „jóg“ (v písemné formě se datují do období středověku) se odkazuje na své pokračování v rádža józe, čili józe královské jejíž praxi bychom laicky mohli vyjádřit slovem meditace.

Swatmarama jógi po pozdravu svého učitele Shinatha, vysvětluje hatha – jógu jako prostředek k dosažení radža – jógy.

Hatha Jóga Pradipika I.2

Citát Rádža jóga zahrnuje výše zmíněné vztahy k jednání, sebezkoumání a oddanost vyšší autoritě. Základním nástrojem je práce s pozorností, zejména pak prohlubování a prodlužování soustředění.

Pokračování příště…