Incredible India - úvod

Incredible India - úvod

„Spirituální turismus“

Přeji vám, aby byly vaše životy po návštěvě Indie osvícené stejně, jako předstíráte na sociálních sítích…

Jednou mi kamarád řekl, že dnes se jógou zabývá každý blbec, ale za socialismu, kdy hrozila za její praktikování persekuce, se těmto „pavědám“ věnovali jen ti, co si nemohli pomoci. No schválně, do které skupiny patříte vy? Jedná se jen o módní trend, anebo si neumíte pomoci?!

Po pravdě se mi dělá nevolno nad osvícenými sluníčkovými a motivačními výlevy lidí na sociálních sítích, kteří pobývají, či pobývali v Indii. Za všemi těmito sluníčkovými a ekologicky laděnými lidmi se však táhne uhlíková stopa delší a odpornější než je jejich vlastní kolejnice v záchodové míse. Stopa, před kterou zavírají oči a o které nehovoří. Takže nebuďme pokrytci sami k sobě.

Pokud je třeba jakéhosi spirituálního výletu do Indické republiky, aby se člověku přepnul vypínač do polohy „(r)osvíceno“, kam poté zařadíte nejznámější československé mystiky, kteří neměli možnosti dostat se mimo československé hranice, natožpak do Asie?! A není cílem spirituality svým působením působit na místo, kde žiji? Sám se držím hesla „Sedni si a celý svět přijde za tebou.“ Pokud jste však v Indii došli nějakého poznání, ze srdce vám to přeji.

Pokud už si dáte tu námahu a vycestujeme za hranice, byla by škoda zavřít se na měsíc do uměle vytvořeného světa určeného pro turisty ochotné zaplatit „mistrům“ za řešení problémů, na které obvykle stačí jen nějaký ten čas strávený se sebou samým. Proč cestovat, abychom se zavřeli do izolace? Není snad smyslem cestování poznávat nové lidi, kultury a krajiny? Izolaci si přeci mohu dopřát i ve své domovině. Možná že to důležité tkví ve veřejné demonstraci rozhodnutí se do této izolace zavřít. Vždyť není nic důležitějšího, nežli status „jsem zavřený v ášrámu“ a jeho počet lajků na „ksichtoknížce“. Praxe jógy není odvislá od místa, ve kterém se nacházíte. Praxe jógy by neměla být odvislá ani od ideálního prostředí. Praxe by neměla být separovaná od každodenního života.  

Celý svět je obrácený na hlavu a z osobní cesty se stává veřejná demonstrace „osvícenosti“, které má potvrzovat fotka se světově známým jogínem, či jeho žákem (a čím orientálněji vypadá, tím je autentičtější). Ale pár dnů strávených v přítomnosti jakéhokoli člověka z nás ještě nedělá jeho žáka.

Lidé hledají v Indii odpovědi na nezodpovězené otázky. A světe div se, Indové hledají tytéž odpovědi v západním světě. Jak prohlásila jedna naše paní domácí „My se učíme od vás, jak máme žít.“ Vždyť sousedovic zahrádka je vždy zelenější.

Cestování má své kouzlo. Krása cestování tkví v tom, že můžeme poznávat nové lidi, kultury a krajiny. V tomto ohledu jsem asi začal cestovat příliš pozdě. Mnohá místa mi přijdou vlivem globalizace jedno jako druhé. Na druhou stranu mám jako cestovatel větší komfort a bezpečí. Kouzlo cestování tkví řešení krátkodobých a řešitelných problémů. To vede k  uspokojení z jejich vyřešení asynergiím, kdy potkáváme ty správné lidi a věci do sebe jakoby zapadají (za vším však stojí práce a příprava). A tak zajímá-li vás osvícení, sedněte si na vlastní na zadek, zajímá-li vás tělesné cvičení, tak cvičte.  Zajímá-li vás „trip report“ a vhled na Indii od jednoho bezvýznamného turisty, připravte se na sérii článků pod názvem Incredibe India.

Kerala Backwaters (nejlepší domácí a ubytování). Na snímku je jeden z mých mistrů a učitelů během společných lekcí (fakt, že se jedná o skutečnou autoritu dokazují snímky ásan a muder). Tento jógu studuje přímo na základní škole a  během koupání mě poctil iniciací vodní květinou květinou nepodobnou lotosu, která mě během společného koupání přiletěla přímo do obličeje.  Om (Nutno dodat, že měl lepší mušku nežli já... Asi tušíte, kdo tuto hru házení kytek odstartoval...)