Jsou žáci důstojnými následovníky svých učitelů?

Jsou žáci důstojnými následovníky svých učitelů?

Učení probíhá vědomým a nevědomým napodobováním. Vypelichaná opice vidí, opice dělá.

Tento článek bych rád věnoval úvaze o úloze učitele a vztahu žák-učitel. Velmi často se setkáme s jógovou reklamou, kdy se učitel, či instruktor jógy odkazuje na věhlasné učitele. Rozhodneme-i se navštívit takového člověka, přiláká nás jeho jméno, či jméno jeho údajného učitele? 

Kontakt s věhlasnými jmény obvykle znamená krátkodobé hodinové, či víkendové zkušenosti z workshopů. Je však korektní nazvat po takovéto krátkodobé zkušenosti svého workshopového průvodce svým učitelem? Stará moudrost praví, že učitel si vybírá svého žáka.

Workshopy mají jistě svoji inspirační hodnotu, avšak nikdy nenahradí dlouhodobé systematické jógové úsilí. A jógová praxe se vyznačuje právě dlouhodobostí a systematičností. To je velmi podstatné, protože budeme-li mluvit o modré barvě, je nezbytné sladit svoji představu o tom, co je to modrá a i když budeme mluvit o stejné barvě, každý z nás si vybaví jiný odstín téže barvy. Můžeme si myslet, že chápeme učitelova slova, ale bez systematické a dlouhodobé zkušenosti doopravdy nikdy nevíme.

Je oblíbenou reklamou zaštiťovat se údajnou zprostředkovanou tradicí. Existuje mnoho konkrétních cvičebních jednotek. Ty však byly vymyšleny na míru konkrétnímu jogínovi. Cílem jógové praxe není bezduché opakování technik, ale realizace toho, koho nazýváme já. Pak je otázka, zda napodobňováním druhého člověka skutečně ono já nalezneme?!

Když se řekne jóga, každý člověk si představí to, co nejblíže odpovídá jeho vlastní představě a charakteru. Jakákoli definice je pravdivá a přitom neúplná. Cvičení ásan je jednou z mnoha praxí jógy. Není jógou v její celistvosti. Je jedním z mnoha způsobů jak nalézt, interpretovat a následně realizovat individuální a následně i bytostné já. 

Neexistuje unifikované cvičení, které je vhodné pro každého. Jestliže kdokoli tvrdí, že jeho cvičení je vhodné pro všechny, tak buď lže, anebo neví, co mluví. Acylpirín taktéž nevyléčí všechny nemoci světa J. To se týká i jógové praxe. Co je dobré pro jednoho nemusí být dobré pro druhého. Nezbývá než zkusit.
Každý máme ojedinělou strukturu těla a ducha, která se vyvíjela na základě vrozeného, stejně jako nevědomě a vědomě naučeného. Prožívání ovlivňuje činnost orgánů, stejně jako činnost orgánů ovlivňuje prožívání a z něho plynoucí jednání. Jinými slovy tělo opisuje naši osobní historii. Vše co jsme zažili, je zapsáno do těla.

Pokračování příště…