Začátečníci vs. pokročilí jogíni

Začátečníci vs. pokročilí jogíni

Pro cvičení neexistuje zítra. Zítra je nemoc.

„Dobrý den, rád bych začal chodit na jógu a jsem začátečník.“
„Ano v našem studiu jsou lekce pro začátečníky.“
„Víte, ale já jsem úplný začátečník.“
Tato konverzace je denním chlebem lidí koordinující jógová studia. Právě jim a vážným zájemcům o jógovou praxi bych rád věnoval malou úvahu.

Existují-li úplní začátečníci, musí existovat i ti neúplní… A takovým začátečníkům chybí? Nejčastěji je to sebedůvěra a strašák představ o orientálně vyhlížejícím tělocviku a rozhodnutí začít tak rychle, jak je jen možné J. Není se třeba bát nějakých složitých technik. Stačí, když víte, kde máte ruku a kde nohu. Když si ani tímto nejste jistí, opakováním praxe sebedůvěru a vědomí sebe sama brzy posílíte.

Vnímání pokročilosti vypovídá o vztahu mezi sebeobrazem a obrazem druhých.

Osobně považuji rozlišování na jógové začátečníky a pokročilé za matoucí, protože principy praxe jsou pro všechny stejné. A pokročilost? Tu neurčuje instruktor, ale my sami dle vnímání vlastního sebeobrazu. A tak tu jsou věční začátečníci a zrychleně pokročilí... Žel v soutěživém prostředí našeho světa diktuje předpoklad, že mezi začátečníkem a pokročilým je rozdíl v měřitelných schopnostech. To se týká zejména tělesné jógy. Viz typická úvaha „Já si ještě nedám nohu za hlavu a už ty ano.“ A tak si mnoho lidí myslí, že když si ještě prsty rukou nedosáhnou na špičky nohou, jsou začátečníky. Jiní si zase myslí, že díky svým dispozicím pokročilí jsou. Je to asi tak, jako bychom si mysleli, že jsme-li levák a nemáme-li zvládnuto psaní pravou rukou, neumíme techniku psaní vůbec.
To co máme všichni společné je, že jsme jedineční. Jeden je černý, druhý bílý, jeden má dlouhé nohy a druhý žádné. Byť jejich praxe bude na první pohled vypadat rozdílně, jógovat mohou všichni.

Jediná cesta jak se zorientovat v jógové praxi je dlouhodobá systematická sebezkušenost. Praktikujete-li pravidelně delší dobu, jistě jste si všimli rozdílu provedení na začátku vaší snahy a nyní. Stejné jsou i změny na začátku, v průběhu a na konci cvičební jednotky. Prožívaný stav se mění i v ásaně samotné. Z toho plyne poučení, že v tělesném cvičení nezáleží na konečném provedení, ale na vnímání procesu provedení. Nezáleží na tělesných vlastnostech. Cílem praxe ásan na pohybové úrovni není mít pružné, či silné tělo, cílem je aby bylo tělo koordinované. Samotná síla, či flexibilita je k ničemu. A takovou pohybovou integraci docílíme funkčním provedení jednotlivých pozic. Efektivita pohybu povstává na hesle "Chcete-li se zdravě hýbat, musíte se zdravě vnímat." Pokud se však nedonutíte k pohybu, změnu nepocítíte. Sám se řídím heslem „Dokud nezkusím, tak nevím.“ Když zkusím a jde to, je to super. Když zkusím a nejde to, je to taky super.“
Proč se jógové lekce dělí na ty věnované začátečníkům a pokročilým? Důvodem nejsou tělesné dispozice, ale vníání vlastních možností. Pro začátečníka i pokročilého platí ta jistá pravidla, u pokročilého se předpokládá jejich znalost.

Pro někoho pokročilost znamená nohu za krkem a pro druhého vnímání těla (a to nejde na první pohled vidět).
Má zkušenost je taková, že co člověk, to jiné dispozice a vnímání těla. Pokud víte, kde máte ruku a nohu, netřeba se cvičení ásan obávat. Bič na sebe pleťte podle svých možností, ne dle představ o tom co byste měli dokázat. Tělesné dispozice nemají velikou důležitost. Cvičení jógy není ani o flexibilitě, ani o síle, ale o jejich vybalancování. Vše přijde, stačí jen cvičit. Nikdy nic nedostaneme, jestliže nejdříve něco sami nedáme. Jak říká staré přísloví „Bez práce nejsou koláče.“
Zkoušejte různé přístupy. Tělo má rádo různorodost. Fixace na jeden typ tělesného cvičení je jako jíst jen rohlíky. Což si vybere svoji daň. Co lektor, to jiný přístup a jiná předávaná zkušenost. Orientujte se dle výsledného efektu na vaše tělesné prožívání (ve smyslu nejím to, na co mám chuť, ale to po čem se cítím dobře. Návštěva hospody vám také udělá dobře na hodinu a poté příjde celodenní utrpení. Praxe ásan může být hodinovým utrpením, po kterém by měla následovat celodenní pohoda). Vnímání se bude rozvíjet a měnit se zkušeností a měnící se realitou Vašeho těla. Trpělivost růže přináší.

Hari Óm