citáty

"LET IT FLOW!"

"Nechme se nést na vlně jógy..."

"Practice, practice, practice, practice..."
Sri K. Pattabhi Jois

streda 9. mája 2012

Jóga a vztah 3. část

Jóga a vztah 3. část



Homosexualita

Pro celistvost tématiky jóga a vztah bychom měli zmínit ještě jedno téma. Protože když už jsme nakousli život ve dvojici, nedá mi, abych se nezmínil v dnešní době snad již méně kontroverzním tématu homosexuality.
Než započnu s vlastními úvahami tak podotknu, že většina tradičních jogínů pohlížela na tuto tématiku s nevolí. S nevolí související s jakoukoliv tématikou okolo sexu a sexuality. Ta byla a je pro většinové vnímání cesty jógy nežádoucí.
A teď pár slov z pozice člověka. Velmi se mi líbí přístup současné psychologie k tomuto fenoménu. Ta na ni pohlíží ne jako na orientaci, za kterou ji mnoho lidí stále považuje, ale za preferenci. Což znamená, že jistou náklonost k tomu, či onomu pohlaví chováme všichni. Záleží jen na našem nastavení, která miska vah převažuje.
Jak vtipná mi přišla návštěva arabských zemí, které pojem homosexualita snad ani nepřipouští, protože takové chování by bylo okamžitě velmi tvrdě ztrestáno jako nepřípustné. A jak vtipně působí pohled očima Evropana, když vidí dvojici, anebo trojici mužů procházející se po ulici ruku v ruce. Ten je zvyklý na fyzický kontakt lidí různého pohlaví. Ale lidé stejného pohlaví… To pro západní main stream zavání sexuálním podtextem. Na mě tento svět působil velmi otevřeně, docela stejně, jako u dětí, které neřeší, čí ruku drží. Žádná sexualita a podobný výmysl. Pouze vyjádření čisté osobní náklonosti a přátelství. Na druhou stranu je zde naprosto nepřípustné, aby se muž byť jen držel za ruku s dospělou ženou (samozřejmě na různých místech je méně či více benevolentní přístup). Rozruch by vzbudil i takovýto fyzický kontakt mezi příbuznými opačného pohlaví. Fyzický kontakt mezi rozdílným pohlavím je chápán jako projev se sexuálním podtextem. Jak vtipná je rozdílnost ve vnímání sexuality. A přitom je to tak přirozené…


Setkal jsem se i s názory, že homosexualita je zvrhlost a nemoc, protože to není přirozené. Protože z takového svazku nemohou vzniknout děti. Takový argument snadno vyvrátí protiargument smilstva, kdy lidé mají milostný styk se záměrem nemít dítě. A to nemluvím o mnoha dalších sexuálních praktikách, které ani nemohou mít za následek zplození potomka. Jak se takové počínání heterosexuálních párů liší od počínání párů homosexuálních? Jinými slovy dejte mi dobrý argument a já jej příjmu, ale nenuťte mě poslouchat nesmysly.   
Jsem přesvědčen, že kvalita vztahu je založena na upřímném vztahu k člověku bez závislosti na jeho barvě kůže, sexuální preference, náboženského vyznání, dosaženého vzdělání, či sociálního statusu atd.                    
Jsem přesvědčen, že by se lidé měli posuzovat podle jiných měřítek, respektive nejlepší by bylo neposuzovat se navzájem vůbec. To, co nám nejvíce škodí, je lidmi opěvovaná vlastnost, kterou se máme odlišovat od zvířat. Schopnost myslet.


Kvalita lidských vztahů závisí zejména na vztahu nás samých k ostatním lidem a okolnímu světu a neoddělitelně ke vztahu nás k sobě samým. A opět na nás z poza rohu vykukují jamy a njamy…

Hari Óm

1 komentár:

  1. Ahoj,
    s arabskými zeměmi zkušenost nemám, ale jenom s Belgií. Když jsem sem v lednu přijel, tak jsem zkraje byl celkem překvapenej, že tady je docela běžné si dávat polibky na tvář mezi známými, pohlaví nepohlaví. Přizpůsobil jsem se, není to nepříjemné :-) Jaké ale bylo moje druhé překvapení, když mi na farmě ve Flandrech, hodinu jízdy vlakem, vysvětlili, že tenhle zvyk je jenom ve Valonii, ale ve Flandrech je to už něco krajně intimního, co se rozhodně nedělá jen tak kdykoli a s kamarády při setkání a rozloučení.

    Moje dřívější představa, že Belgie je prostě jen jedna země, kde se mluví dvěma jazyky, se postupně začala drolit. Rozdíly ve formě vnímání takového aktu jako je polibek na tvář indikují mnohem hlubší rozdíly. Jedním z takových dalších rozdílů je to, co bych s lehkou nadsázkou mohl označit jako "socialistická Valonie, fašistické Flandry". Z pohledu kapitálu bohatší Flandry reprezentují baštu neoliberálního kapitalismu, silný důraz na soukromé vlastnictví, atd., zkrátka individualizaci, separaci apod. Socialistická Valonie naopak funguje tak, že víc peněz z veřejných zdrojů přerozděluje lidem a sociálně orientovaným neziskovkám a rozličným dalším projektům -- když i místní squat a neziskovka, kterou by celkem bezpečně šlo charakterizovat jako anarchistickou dostane podporu od valonské vlády a města Liege, je to už zajímavý signál, jak tu věci chodí.

    Dvacetiminutová jízda vlakem z Liege do Leuvenu není charakteristická jen přepnutím LED obrazovky, jazyku průvodčích i rozhlasu v půlce cesty z francouzštiny do holandštiny, ale i změnou sociálně přijímaných způsobů mezilidské interakce a definice intimity.

    OdpovedaťOdstrániť