Sauča neboli čistota

Sauča neboli čistota

Tímto textem bych rád vstoupil do svědomí všem adeptům jógových praxí. Je velmi důležité si pravidelně zametat před vlastním prahem a to jak doslova, tak obrazně. Je velmi smutný pohled při procházce lesem na odhozené odpadky, PET láhve a plechovky od piva. Je velmi nepříjemné narazit v restauraci, čajovně, či kavárně na počůrané toaletní prkénko, či hnědé koleje uvnitř mísy. Stejně tak je nepříjemné dostat v jógovém studiu pomuchlanou deku a nehty rozedřenou jógamatku navíc nasáklou cizím potem.

Sauča, neboli čistota, či očista je první njamou a šestým základním kamenem královské jógy. Sauča není touhou po čistotě, ale vyhození a zbavení se nepotřebného. A to z prostých důvodů.

Abychom mohli naplnit plnou sklenici, je nejdříve nezbytné vyprázdnit její předchozí obsah. Abychom se mohli plně nadechnout, je nezbytné nejdříve co nejvíce vyprázdnit své plíce. Jógovou terminologií je třeba vyladit tok prány (energie vstupující do těla) a apány (energie odcházející z těla).  

Abychom mohli pít čistou vodu z vodovodu, je třeba mít čisté potrubí. I na tělo se můžeme dívat jako na potrubí. Bude-li naše potrubí zaneseno, jaká z nás bude asi vycházet voda?

Čistota vnitřní a vnější

Čistota je nezbytná jak pro naše tělo, tak pro naši psychiku. Čistota vnější i vnitřní. Čistota k sobě i k okolnímu světu.

Většina lidí až úzkostlivě dbá na svoji vlastní vnější čistotu. Na to, co jde vidět napovrch. Co by tomu také řekli lidé, kdybychom vypadali jako vandráci a náš odér by budil nelibost v okruhu deseti metrů kolem naší osoby. Je ale s podivem, jak málo se staráme o naše nitro. A to jak po fyzické stránce, tj. očista orgánů, zdravá strava a pravidla stravování, správné dýchání a držení těla. Tak po stránce psychické, tj. sladění svých přirozených potřeb naší osobnosti a našeho vztahu k vnějšímu světu a společnosti ve vztahu k našim pudům, emocím a mentálnímu nastavení.

A právě takovou psychohygienou se Vám může stát například i jógová praxe. To je jen jedna z možností. Stejnou úlohu může splnit i procházka po lese, přítomnost milované osoby, čtení dobré knihy, či jakkoli dobře, příjemně a hlavně vědomě strávený čas. Čím více se pak zvědomujeme, tím méně rozlišujeme příjemné a nepříjemné. Život se stává magickým, protože je prožívaný.

Znám mnoho lidí, kterým praxe jógy pomohla na cestě k sobě samým. Ale znám také hodně těch, kteří si zvolili cestu jógy, aby mohli sami před sebou a před žitím vlastního života utéct.

Stejné je to i s touhou po čistotě. Ti, co touží po čistotě, na tom nejsou o nic lépe, než ti, co žijí ve špíně. Žít v problému, anebo bojovat s problémem jsou jen dva konce jedné tyče. Kde tyč je tématem a jakýkoli bod na tyči je způsob vyrovnávání se s danou problematikou.

Sprchování

Očista má psychedelickou kvalitu. Tj. kvalitu měnit stav vědomí.

Vezměte v potaz už jen takovou sprchu. Jak se cítíte před a po osprchování. Na ten pocit, kdy víte, že ze sebe potřebujete vše smýt a ne jen prach, pot a maz usazený během pracovního dne, ale i únavu, stres a pocit nepohody. Jako cvičení své vnímavosti si můžete vyzkoušet uvědomění, jak vnímáte rozdíl v očistě stojatou a tekoucí vodou.

Čistota doma, čistota na pracovišti

Dalším fenoménem, se kterým se můžeme v běžném životě setkat, je rozdíl v udržování pořádku doma a na pracovišti. Nejsou jen lidé pořádkumilovní a nepořádníci. Jsou i tací, co v práci působí jako pedanti, co se týče pořádku a v jejich domovech to vypadá jako po atomovém výbuchu. A pak jsou tací, co vytváří nepořádek na pracovišti, zato doma byste smítku a pootevřené šuple nenašli. To vše o nás vypovídá. A co to o nás vlastně říká?

Odpovědět si budete muset sami.

Čistému je vše čisté. Pouze akceptací světa takového jaký je, pouze když sami se sebou prohrajeme i tu poslední bitvu, pak můžeme dojít k vlastnímu vysvobození.

Pak nezáleží na tom, co dělají a nedělají druzí, sami můžeme mít čisté svědomí a nemusíme se odvolávat na to, že ten druhý to dělá také, tak proč ne já. A po nás ať potopa. Probuďme se! Neopakujme chyby našich předků. Nejde o to vše vyřešit a změnit jak mávnutím magického proutku, ale krůček po krůčku měnit nefunkční a nevědomé. Tak mají snad i naše narozené a nenarozené děti šanci žít kvalitnější život, než jaký žijeme my.

Toalety

Na jedné toaletě jsem našel úžasné poselství:

Zanechejte tuto toaletu ještě v lepším stavu než v jakém jste ji naši.

Toto poselství může mít přesahy i do běžného života.

Je důležité po sobě uklízet. Je důležité být tichým a nenápadným stopařem, abychom sami nebyli vystopováni.

Jak licoměrné je uklízet doma, jen když se blíží návštěva. A ruku na srdce. Uklízíte proto, že chcete, aby se návštěva cítila komfortně, anebo abyste na ni zapůsobili jako vzorní hostitelé?!

Čistota toalet je téma samo o sobě. Je totiž velmi pravděpodobné, že po naší návštěvě přijde návštěva další. Byť bychom to byli opět my sami.

Jak mohu brát vážně seriózně vyhlížejícího pána v obleku, když po jeho odchodu a mém příchodu na toaletu kavárny naleznu záchod ve stavu horším než v hospodě páté cenové skupiny? Nikdo není povinen uklízet po druhém, ani obsluha kavárny. Jestliže domácí mazlíček udělá loužičku mimo jeho záchod je oblíbenou praxí mu v ní vymáchat čumáček. Proč podobný postup neaplikovat na onoho pána v obleku? Ani obsluha kavárny nemá za úkol po nás uklízet to, co bychom po sobě měli uklízet sami. Přesto vše uklidí. Ale je to fér? Nabízet servis, neboli posloužit někomu neznamená být něčím otrokem!

Jógová studia

Stejné je to i při návštěvě jógového studia. Uklizené a čisté prostory pokládáme za samozřejmost, ale pomáháte k udržení tohoto stavu? Nic v životě není samozřejmost! Za vším stojí práce. Pomozte proto udržovat pořádek kdekoli a kdykoli. Stačí jen tím, že se budete snažit zanechávat prostor kolem Vás v lepším stavu, než v jakém byl při Vašem příchodu. Stačí myslet na ostatní a vzít si s sebou na cvičení ručník, by ten, co bude po vás sdílet erární jógamatku s ní nemusel sdílet i to co jste při cvičení vypotili. Sám preferuji mít vlastní položku na cvičení, ale také vím, že ne vždy je možné ji mít s sebou. I pocit komfortu je důležitý pro naši psychohygienu. Po cvičení si stačí po sobě úhledně srolovat a uložit jógamatky a seskládat deky pro relaxaci, aby z nich nebyly pomačkané a děsivě vyhlížející chuchvalce čehosi, čeho se štítíme a bojíme se dotknout.

Právě to v jakém stavu přicházíte do prostoru ke cvičení a v jakém jej po sobě zanecháváte, svědčí i o tom jaký efekt má vaše praxe jógy. Například v bojovém umění aikido začíná řádný tréning důkladnou očistou dójo (prostor ke cvičení). Stejně tak i řádná praxe jógy by měla začít očistou nás samých. A to jak vnější, tak vnitřní. Samozřejmě v rámci Vašich možností. Umytí rukou, nohou a obličeje, byť symbolické je možné kdykoli a kdekoli. Vždyť právě na ně se chytá tolik nánosů všech kvalit.

Jestliže před a po cvičení jógy, relaxaci, či meditaci přicházíme, či opouštíme dané místo v nepořádku, mělo by se takové jednání stát pro nás výpovědí o nás samých. To co nás dělá skutečnými jogíny, jsou prosté činnosti, ne naše schopnosti cirkusového akrobata, či hadí ženy.

Vlez v les

A tak, když půjdete lesem, můžete zkusit odnést jen jeden, či dva papírky, nebo láhev. Jsme součástí jedné planety. A co víc, my jsme ta planeta! Denně kráčíme po kostech našich předků a za pár let budou i naše děti kráčet po našich kostech. Projevme tedy trochu respektu a vděku. Nejde o to jednorázově vyčistit celý les, ale alespoň symbolicky přispět. Nejde o to, co tam udělal ten druhý. Je dětinské vymlouvat se neustále na ty druhé. Vezměme odpovědnost za sebe do vlastních rukou! Vždyť i nám může po cestě vypadnout kapesníček, či obal od sušenek a tak „zkrášlit“ les. Les je veliký léčitel a tak když půjdete léčit do přírody svoji duši, můžete na oplátku pomoci vyčistit i jeho zanícenou ránu. Ten pocit spojení se s přírodou a se Zemí za to stojí a až půjdete těmito místy příště, můžete se procházet a obdivovat krásu květů a zeleně namísto skládky odpadků. A kdo ví, někdo se inspiruje a vezme další papírek a pak přijde další a další a další…

S láskou

Hari Óm