Pojmenování jogín (yogi) nemá co dočinění s tělesnými dispozicemi, či finálním a dokonalým provedením ásan a tak ne každý, kdo cvičí jógu, či se nazývá jogínem jim musí skutečně být. Z pohledu dodržování hlavních zásad platné pro cvičení ásan jsou na tom pokročilý, i začátečník úplně stejně (jediná odlišnost jsou rozdílné zkušenosti a prožitky a to jak “cool“ pozice působí). V józe neexistují výkonnostní stupně. Ale i tak jsou jedinci i skupiny, kteří i v józe se konají soutěže a existují jakési trenérské stupně. Lépe řečeno v tom, co nazývají jógou. To vše pro „ehm“ uchování kvalit jógové praxe. Ale certifikáty a diplomy zajišťují pouze informaci, že dotyčný zaplatil jistou částku za absolvování mnohdy velmi krátkého školení. A co je hlavní? Máme na všechno papír! Ano, žijeme v době papíru a víry že co je psáno to je dáno. A tak máme papíry na všechno možné. Má však papír výpovědní hodnotu v době, ve které hodnota peněz nemá žádnou reálnou hodnotu a společnost drží pohromadě vírou v neměnnost a silou zvyku? V době kdy slovo profesionalita rozdělila tento pojem ve dví na ty co nabízí náležitý výkon a na ty, co si berou za jakýkoli výkon peníze… Jak se můžeme spolehnout na psané slovo, když nemá váhu slovo vyřčené (tímto odkazuji na druhý bod z „jogínského desatera“ pravdivost, či pravdomluvnost - satja).
Je stále větší rozptyl mezi těmi kdo nabízí služby a těmi, kdo je skutečně poskytnou. Těmi, kdo odvedou patřičný výkon. A tak i informace o délce a kvalitě vlastní praxe a o údaje o lektorské zkušenosti jsou často subjektivní a nevypovídající.
Máme ale dobrý nástroj k poznávání. Tím nástrojem je empirie – vlastní zkušenost. Nejlepší informací je vždy vlastní zážitek. K čemu mi bude informace, že oheň pálí, když nevím co to znamená pálí…
Jógové cvičení vlastně záměrně neusiluje o nějaký výsledek a to nám dává dostatek prostoru pro vlastní realizaci. Samotné cvičení je oním výsledkem. Jógu cvičíme pro sebe sama. A každý si v ní může najít to své: zdraví, spiritualitu, psychohygienu, zdravotní tělocvik, radost z pohybu, formování těla a jeho dovedností, Nic není lepší nebo horší a jsem přesvědčen že s odcvičenými léty se i váš postoj k józe a sobě samému bude měnit. A to je jeden z našich opěrných pilířů. Je to dáno tím, že na rozdíl od jiných pohybových aktivit se při cvičení snažíme zvnitřňovat, tzn. učíme se prociťovat naše tělo a pracujeme s pozorností. Soustředěním se na naše tělo a jeho funkce, později i na to jakým způsobem pracuje naše mysl. Jóga je vlastně nekonečný pás, kdy např. po dokonalém zvládnutí instrukcí v jedné pozici přicházejí další úkoly co v pozici dělat, s tím že stále platí stejné principy pro všechny. A tak z mého pohledu na lekcích jógy NEEXISTUJE začátečník, či pokročilý ale člověk motivovaný a nemotivovaný. Jsme jen lidé s různými dispozicemi a zkušenostmi. A tak se nebojte vyzkoušet jakékoli cvičení jógy, ale berte do úvahu váš fyzický a psychický stav, možnosti a zkušenosti. Přeji hodně zdaru při lovení vlastní disciplíny.
Om
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára