Myšky
Možná znáte ten pocit, kdy toužíte po odpočinku, klidu a zatím si připadáte, že každou chvíli skončíte jako chovanec psychiatrického ústavu protože Vaše myšlenky v hlavě stále chaoticky pobíhají a nedají se utišit. Možná znáte ten pocit, když se Vám podaří je zahnat a ony se z ničeho nic vynoří zpět tam odkud jste je před chvílí vyhnali. Seznamte se s vašimi myšlenkami – myškami. Proč myšky? Protože myšlenky se dovedou chovat jako hladoví hlodavci v domě. Domem mám na mysli prostor vaší mysli. A najednou začnou pobíhat myši a krmit se vším na co objeví. Jelikož potravy je stále dost, začnou se množit a z ničeho nic máte zamořený celý dům.
Sám sobě deratizátorem
Berete smeták do ruky a hurá vyhnat myši ven. A ony utečou zpět do díry ve zdi. A je klid… Ne na dlouho, brzy se totiž vyrazí nakrmit další dírou ve zdi. Po pár neúspěšných pokusech zazdíte díry a vyženete je dveřmi. Klid? Ne na dlouho… Myši se vrátily, tentokrát oknem…A tuto grotesku můžeme zažívat stále dokola.
Takovéto prožitky můžeme mít jak v běžném životě, tak i při jógové praxi samotné.
Jak se nedostat do ústavu pro duševně choré? Máme na štěstí více možností jak si pomoci.
Vnitřní pozorovatel a stav vnitřního ticha
A právě tady se nachází živná půda pro jógové praktiky. Upozorňuji, že motivy pro jógovou praxi bývají různé. Nepoukazuji na motivy, ale na možné praktické využití těchto technik. A tak se nebudeme zaměřovat na dosahování cílů, ale pojmeme jógovou praxi jako psychohygienu. Na druhou stranu ryba nemyslí na rybáře, ryba má hlad …
Prvním krokem je jako vždy akceptace skutečného stavu. Pro tu je nejlepší vytvoření nezávislého pozorovatele. Vytvořte si vnitřního svědka, který bude vše nezaujatě pozorovat. Zpočátku se to bude dařit občas, někdy si uvědomíte co se odehrálo až po prohrané bitvě. Je třeba jen vytrvat. Časem se objeví dvojité vnímání. Dalo by se popsat jako současně vnímaný proživatel a pozorovatel. Pozorovatel svojí existencí tiší proživatele. Časem by mělo dojít celkovému ztišení. A dál? Uvidíte sami …
Průběh této praxe však může probíhat s různými prožitky a komplikacemi. Představte si sami sebe jako rybáře. Nikdy nevíte zda ulovíte rybu, starou botu, kolo, kostlivce, nebo poklad. Nezapomínejte, že nejste na světě sami a můžete si nechat pomoci.
Funkce pozorovatele spočívá mimo jiné i v nasměrování pozornosti. Háček je v tom, že jakmile začneme pozorovat, naše mysl nachystá pastičku a snaží se průběh „zkvalitňovat“ jeho vedením. Akceptujte své pohodlí i nepohodlí, změna přijde… *viz část Pránájáma.
Seznamte se, naše jména jsou Rozjímání, Relaxace, Koncentrace, Meditace, Kontemplace…
Všechny tyto techniky bývají laicky označovány jako meditační. Jsou však kvalitativně odlišné a často jedna je přípravou na druhou, anebo do sebe samy od sebe vplouvají. Každou z těchto množin můžeme navíc rozdělit kvalitativně na podmnožiny.
Trojice svatá podruhé
Zklidnění, zjemnění a zpomalení
Ať cvičíte ásany, meditujete, nebo provádíte jakoukoli jógovou praxi, první co byste měli udělat je připravit si prostor. A to nejen ten vnější, ale hlavně ten vnitřní. Mentální zklidnění bude uvolňovat Vaše tělo a to zase bude tišit naši mysl. Klid vás začne prostupovat. Zjemňováním se stanete citlivějšími na postavení těla, jeho otevření následně umožní energii v těle plynout (tzv. alignment – nastavení kosterní struktury takovým způsobem, aby se tělo stalo průchozím). Není třeba měnit polohu těla, naopak se snažíme zachovat povrchovou nehybnost. Samotnou akceptaci výchozího stavu změny začnou samy přicházet. Zpomalování vám dá dostatek času tyto jemné procesy zachytit. Můžete se kochat probíhajícími ději, prožívat je, ale je výhodnější je pozorovat nestraně.
Relaxace
Aby lekce jógy byla jógou, vždy by po praxi ásan měla následovat relaxace. Nejčastěji se používá pozice mrtvoly v leže na zádech. Relaxovat se dá v jakékoli pozici ve které nás nebude rušit tělo. Právě pozice v leže má tu nevýhodu, že na ni náš organismus často zareaguje tak, že usne. Nevadí to, ale výhodnější je zůstat přítomný, proto se u náročnějších technik jako jsou meditace používají nejčastěji pozice v sedu. Relaxace je vědomé uvolňování těla a mysli. Právě pomocí těla jsme schopni uvolnit i naši mysl. Uvolněné tělo neznamená uvolněnou mysl a naopak, ale jedním můžeme ovlivnit druhé. Jestliže začneme relaxovat jednu složku našeho systému, uvolnění propluje jako tekoucí voda do druhé. Lekce jógy obvykle začíná ztišením mysli pro uvolnění těla a postupně se zase naopak uvolňuje tělo, aby se ztišila mysl. Relaxace by se dala popsat jako mělký a výživný spánek, anebo stav mezi spánkem a bděním. Je přípravou na meditace a vlastně je takovou malou meditací…
Rozjímání
Rozjímání, podobně jako relaxace má aktivně pasivní povahu a je též malou sestrou meditace. Znáte ten pocit. Sedíte mezi stromy, ty se mezi sebou rozpovídají jemným zavanutím větru, který rozpovídá všechny listy v korunách. Ve větvích slyšíme ukrytého ptáčka který svým zpěvem láká samičku. A my? Prostě jen jsme. Nic není třeba, vše je dokonalé. Jen jsme a necháváme se unášet okolní krásou…
Sám sobě Ministrem Nitra
Prátjáhára (ovládnutí smyslů)
Další v pořadí cesty rája jógy (ashtanga jóga) je prátjáhára. Opět se vrátíme k pozorování dechu. Pojítkem mezi tělem a myslí je dech. Dech se na rozdíl od různých možností vhodných pro pránájámu (sledování toku dechu po celé jeho délce, či v jeho určitém úseku, naplňování jednotlivých částí těla) nejčastěji zaměřuje na vstupní bránu dechu do těla, je však možné použít i druhý konec (oblast bránice). Tímto způsobem zklidňujeme, zpomalujeme a zjemňujeme vnímání vnitřních procesů. Směřujeme od těla k mysli. Konečným cílem je ovládnutí smyslů. Tím je myšleno přetnutí spojení mezi myslí a čidly.
Jakmile má člověk změřit svoji pozornost po delší časový úsek jeho mysl začne přirozeně těkat a hledat zdroje rozptýlení. A když zaznamená jakýkoliv vhodný vjem, naše pozornost je k němu téměř okamžitě strhnuta a během chvíle začneme s následným vyhodnocováním, popisováním kvality, anebo analyzováním. A pak se během chvíle chytneme další navazující myšlenky a mysl si chaoticky lítá, aniž bychom zaznamenali co se stalo. Je to jako jízda na horské dráze. Vše je rozmazané.
Prátjahárou se snažíme, abychom se postupně stali pány jednoho z nejmocnějších nástrojů člověka – mysli. Abychom mysl pochopili, musíme se stát pozorovateli vnitřních procesů a dosáhnout takové zdatnosti, aby nám okolní vjemy nestrhávaly pozornost. Nejde tedy přímo o ovládnutí smyslů jako takových, ale o práci s myslí, která nám podsouvá, že bychom měli vjemům dávat pozornost.
Návod je jednoduchý. Udržte pozornost na sledování svého dechu. Když vám pozornost uteče, nic se neděje. Začněte znovu s pozorováním dechu.
Vnitřní a vnější prostor
Při prohloubení začne docházet ke zvnitřňování se. Popsal bych to jako uvědomování si vnitřního prostoru. * rozdíl mezi vnějším a vnitřním prostorem může být někdy překvapující. Může se ale stát, že nezachytíte rozdíl. Tu a tam se stane, že jakoby zmizíte a pak se vrátíte zpět. Někdy může dojít i dezorientaci. Pro orientaci nám kromě dechu slouží ještě 2 pomocníci stejně, jako tomu bývá v pohádkách. Tím druhým je gravitace a s ní spojené uzemnění – váš kontakt se zemí. Třetím je vaše centrální osa – páteř, která nám zajišťuje přirozenou orientaci v prostoru. To je také jeden z důvodů, proč se velmi často užívá různých vizualizačních technik související s páteří jako například páteřní dýchání, kdy si představujeme s nádechem jak energie stoupá po páteři nahoru a s výdechem jde dolu. Dechu se používá jako nástroje. Skutečný rytmus tohoto proudění je totiž mnohem pomalejší, než je náš dech.
Dhárana - koncentrace
Koncentrace je zaměřením pozornosti, jakmile nejsme rušeni okolními vjemy. Napomáhá nasměrovat a udržet tok našich myšlenek. Tentokrát nám mysl nebude strhávat pozornost podsunutými vjemy zvenčí. Začnou přicházet zevnitř. Naši pozornost začnou strhávat naše myšlenky. Ale jsou skutečně naše?
Naše mysl je neklidné povahy. Je dobrým sluhou, ale zlým pánem. Proto je dobré učit se ji směřovat. A opět můžeme použít stejnou techniku.
Dalšími pomocnými technikami mohou být například džapa jóga (mantra jóga). Jedná se o odříkávání slabik, či textů. Zaměření se na vizuální, či imaginární objekt tzv. trátaka. Koncentrace je aktivní způsob nasměrování mysli. Legrace opět začíná jakmile chceme mysl začít ovládat a kontrolovat. Ta se téměř okamžitě pokusí nám strhnout pozornost jiným směrem. Nedejte se zlomit, všechny tyto techniky nejsou založeny na počátečním úspěchu, ale na neustálém opakování a vracení se k základním instrukcím. A právě koncentrace je dalším přípravným krokem pro meditaci.
Z koncentrace vychází dhjána, neboli meditace. Meditace je rozvinutím předcházejících technik. Vlastně samotné přípravné techniky na meditaci jako takovou jsou takovou malou meditací, anebo se jí mohou znenadání stát.
Z meditace vyvstává další atrakce našeho lunaparku. V pořadí poslední. Samádhi – kontemplace. Lidově bývá označována jako osvícení. Může mít různou kvalitu prožitku a rozličně dlouhé časové trvání.
Jedna část volně navazuje na druhou. Tyto stavy jsou prožitkové kvality a nepřichází jako projev momentální vůle. Je třeba je nechat vyvstat. Přesněji řečeno je třeba je vysedět. A proto sedíme stejně jako slepice na vejcích dokud se nevylíhnou kuřata.
Nejde o výsledky, nezávodíme. Vše přijde v pravý čas. Samotná praxe je výsledek. Praxe je to nejdůležitější o co bychom měli usilovat. Navíc každý se během ní můžeme povozit na některé z atrakcí tohoto lunaparku. Na někoho čeká houpačka, jiný chce na kolotoč a na dalšího čeká horská dráha. Ale za lunaparkem je další svět …
Tímto ukončuji tuto část textu ze dvou důvodů. Zaprvé, nechci opisovat dříve velmi dobře popsané a zadruhé se mi v tomto procesu můj pohled na tuto vnitřní praxi stále dynamicky vyvíjí a mění.
Zajímá-li vás více, velmi dobře zpracovanou teorii naleznete v knize:
Jóga od staré Indie k dnešku, autoři: Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl 1971
Upozornění na závěr
Při těchto technikách může začít vyplouvat na povrch nevědomý obsah naší mysli jako například naše skryté touhy, traumata, anebo nezpracované jamy a njamy. A proto nepodceňujte proto tyto jemná a jednoduchá cvičení.
Je naivní očekávat, že se touto cestou dosáhnete osvícení, či vyrovnanosti přímo. A tak můžete taktéž začít s tou, či onou praxí která vás oslovuje a to z jakýchkoli důvodů. Není chybou když přeházíte pořadí, jen se zpomalíte. Není kam spěchat, protože vše si musíme odžít. Navíc na takovéto cestě můžete najít poklady na které byste jinak třeba ani nenarazili.
Nebýt toho, že jsem začal cvičit ásany, nikdy bych se nedověděl více o meditaci a později o jamách a njamách… a důvodech pro jejich praktikování. Má zkušenost je taková, že byť můžete dojít k různým stupňům pochopení, stále se budete navracet z základním kamenům této cesty. K dokonalejšímu zpracovávání jam a njam. Ale třeba se Vás to netýká a je to čistě má osobní cesta.
Ashtanga yoga je jako učebnice, pouze popisuje a vysvětluje důvody této posloupnosti. Praktikujte a vězte, že cesty každého z nás vedou různými pěšinkami.
Přeji Vám mnoho úspěchů při utváření Vašeho Ministerstva Nitra .
Hari Om
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára