Teorie a praxe 3. část

Teorie a praxe 3. část

Praxe a paradox

Praxi pokládám za základ jakékoli cesty, teorie není méně cenou, je mapou, slouží k orientaci. Podotýkám k orientaci, ne k ulpívání. Šedá je teorie, zelený strom života….

Život je paradox. Cokoli vyřčené je buď neúplné, nebo paradoxní. Toliko výroková logika. Jinými slovy co funguje teoreticky, nefunguje prakticky a naopak.

A proto to, co s vámi sdílím je jen část pravdy.

Jelikož jsem ve svých jógových začátcích neměl ve svém okolí kvalifikovaného učitele jógy ohlížel jsem se po alternativních zdrojích. Ve svém okolí jsem se často setkával s jogíny, kteří řešili teoreticky jak jim které věci fungují, ale praxe tomu neodpovídala a pak byli ti druzí ne jogíni (většinou odborníci věnující se umění, práci, rodině. Celá léta a praktikovali svůj obor, či zájem několik hodin denně). Zejména mě zaujala oblast tance. Ti kterými jsem byl uchvácen proplouvali životem jako kongurentní lidé (kongurence znamená jednat jak v dané chvíli cíte, být sáím sebou, být opravdovým, pravdivým…) na jeho vlastní vlně, nevěděli a hlavně NĚŘEŠILI jak. A co navíc, měli intuici, rozsáhlé znalosti z oblasti anatomie, fyziologie a mentálních technik, které jsou často až neuvěřitelně podobné s technikami jógovými a terapeutickými. Odlišnost byla jen v jejich využití. Byli pro mě velikou inspirací.

Trojice svatá potřetí

Zaměříme-li svoji pozornost na jakýkoli cíl máme tu pozorovatele, proces pozorování a pozorovaný objekt.

Většina lidí se soustřeďuje na cíl, na pozorovaný objekt (viz výše popisovaní jógoví nadšenci).

Ve své době mě zaujali lidé, kteří se zaměřovali na proces. Vše dělali pro umění. To byli ti, kteří se nesli na vlně života. Umění je svým způsobem formou osobního boha a tak tu můžeme najít podobnost s bhaktijógou, kdy všechny činny, myšleny, jednoduše vše je věnováno s láskou Bohu a vše je samo o sobě Bohem.  

Najdeme zde podobnost i s karmajógou, která se zaměřuje na činnost pro činnost samotnou bez subjektivního zabarvení. Ta tvrdí, že právě motivovaný čin (karman) vytváří karmické uzly (připoutanost k zákonu karmy, kdy každá akce vytváří reakci). Obě tyto cesty jsou velmi mocnými nástroji k seberealizaci.

Nemáte-li kolem sebe lidi, co se zabývají přímo jógou, neznamená to, že se ve vašem okolí nevyskytují skuteční jogíni.

*Bhaktijóga a karmajóga nabízejí jednoduché a velmi účinné techniky, snadno aplikovatelné v běžném životě. Jsou mnohem více integračního charakteru, jsou více o přístupu k životu, než o praktikování orientálně vyhlížejících praxí. Neznamená to však, že je nezahrnují. Ať budete praktikovat jakékoli jógové techniky je velmi pravděpodobné, že narazíte i na ostatní jógové praxe. Ty se navzájem prostupují a doplňují. Je jedno jestli Vám jde o ovlivnění kvality Vašeho života, anebo zdraví. Jóga je totiž cestou a ta Vás ovlivní ať si to uvědomíte, či chcete anebo nechcete.

S postupující praxí se přede mnou odkryly a odkrývají často dříve zmiňované techniky pracující s pozicí pozorovatele, které jsou velmi mocným nástrojem jógy. A nepřestávají mě překvapovat.

Rád bych vám nabídl možnost vyzkoušet si během jógové praxe soustředit se na proces

z pozice pozorovatele namísto pachtění se za cílem, které je paradoxně naší vlastní brzdou.

Trojice svatá počtvrté

Vraťme se ke cvičení ásan. Jógu nedělá jógou samotné provedení pozic a znalost sanskrtských výrazů, ale právě vědomá práce s pozorností během cvičení. Stejné důležitosti jako má správné provedení a procítění pozice je i důležitost jednotlivých přechodů z pozic do pozic, což bývá u některých učitelů opomíjeno. Jelikož je mysl dynamické povahy, je více než nápomocné používat k udržení koncentrace změn a pohybu. Teprve, až budeme mít mysl cvičenou, můžeme ji uchopit po dlouhou dobu v jedné pozici. Do té doby nás bude rušit všechno možné. Více článek Vinyasa Flow Yoga.

U pohybu platí, že každý pohyb má svůj začátek průběh a konec. Jakmile jednu z těchto částí vynecháme, pohyb se stává bezúčelným, nepřesným, nekoordinovaným, anebo nás vyvede z rovnováhy. Život je neustálé hledání rovnováhy, neustálé balancování. Živý organismus se přizpůsobí. Neflexibilní organismus je předurčen k záhubě. Pomocí těla se můžeme naučit spoustu zákonitostí, tělo nikdy nelže. Je otiskem našeho já. Ovšem je na zváženou, jestli umíme mluvit jeho řečí, která není přímá, ale řídí se jako vše ostatní zákonitostmi příčin a následků. Takže například máme–li chuť na něco sladké, neznamená to že naše tělo potřebuje sladké. Máme-li chuť udělat nějaký pohyb, nemusí to znamenat, že jej potřebuje naše tělo. Třeba si s námi pohrává naše mysl a vyplňuje něco, co nám chybí, anebo opakuje nějaké vzorce (mentální, pohybové) na které jsme si zvykli z jakýchkoli důvodů…

Cokoli se naučíme při praxi jógy, cokoli se naučíme například v souvislosti s tělesným cvičením lze s velkou pravděpodobností užít i v jiných oblastech života. Bible skýtá pro tuto techniku jedno velmi přesné slovo, to slovo je podobenství.

Trojce svatá popáté

Stejně jako stolička, která má být stabilní můžeme si i my vytvořit podporu tří noh.

Jógovým cvičením se snažíme zbavit sociálních a mentálních nánosů, poznat pravou podstatu svého já pomocí neustálého zjemňování, uzemňování a zpomalování.

Zjemňování nás dělá citlivějším,

Uzemňování nás učí pracovat s jednou z nejmocnějších kotev. Jednou z nejstabilnějších opor, kterou máme pod nohama. Důležitost uzemnění nám může pomoci pochopit podobenství „Čím výše chceme vyskočit, tím hlouběji musíme k zemi, abychom měli dostatečnou sílu pro výskok…“

Zpomalování nám dá více času a prostoru pro zachycení jemnějších vjemu…

Trojce svatá pošesté

Z pohledu jógy vše na tomto světě je složeno z tří kvalit tzv. gun.

Tyto guny jsou sattva, rajas a tamas.

Stattva má lehkou, příjemnou kvalitu jas, harmonii, lehkost, je světelná a příjemná. A je spojována s  moudrostí.

Tamas je oproti tomu kvality těžké a pojí se s ní lhostejnost, tupost a nevědomost.

Rajas je činnost, neklid. Je kvalitativně mostem mezi sattvou a tamas. A má vlastnosti obou.

Tyto složky jsou zastoupeny společně. Málokdy v rovnováze.

Jógovou praxí se snažíme transformovat rajas (neklid a nesoustředěnost) a tamas (neznalost a ignoranci) na sattvickou kvalitu (poznání a vědění). A jako vždy při práci se sebou samým musíme začít sebepoznáním. Poznání výchozího stavu je klíčové. Pomůže nám určit směr cesty. Budeme orientovaní. Budeme vědět odkud kam jdeme. Pokud znáte pouze cíl a neznáte počátek Vaší cesty, jednoduše budete bloudit a zajdete si zbytečně do míst, do kterých nesměřujete.

Vnitřní učitel

S rostoucí praxí roste i počet otázek. A tak velmi často hledáme někoho, kdo nám odpoví.

Většinou máme tendence najít si ve vnějším světě někoho, kdo nám potvrdí naše názory a odsouhlasí to co chceme slyšet. Pravdou ale je, že když si začnete klást otázky už znáte odpovědi. V tento okamžik můžete najít Vašeho skutečného učitele. Je zde pořád přítomný, jen mu věnovat pozornost. Ale chcete si skutečně odpovědět?

Jóga jako nástroj

Jóga nám poskytuje mocné nástroje k sebepoznávání, přijetí se a transformaci. Jógovou praxí můžete jak své zlozvyky změnit, tak je i velmi úspěšně schovat sami před sebou.

Představte si svůj život a své zvyky jako neustále opakující se kruhy. Jógová praxe Vám může pomoci narušit kolo zvyku a dostat se o poschodí výš. Z kola se tak postupně stává spirála. *Takto bude praxe fungovat jen tak dlouho, dokud se z ni nestane rutinní zvyk a kolo. V praxi pokračujte, jen nastane čas na změnu v přístupu. Ale nepředbíhejme.

Během budování praxe je nutné si pěstovat sebereflexi a upřímnost k sobě samému. Nejde o to být dokonalými, jde o to být sám sebou. V tom je rozdíl.

Jak se sebou a vaší jógovou praxí zacházíte je už na Vás. Je to stejné jako s ohněm. Může být dobrým sluhou, ale zlým pánem.

Asató má sad gamaja

Om