Přesahy jógy

Přesahy jógy

Myslet si že jóga je jen tělesné cvičení by bylo hloupé. Na druhou stranu tělesné cvičení je velmi důležitou a nedílnou součástí jógy a jógových technik jako celku. Tím nechci tvrdit, že když se rozhodnete cvičit zejména z důvodu zlepšení kvality fyzického zdraví, tak jedná se o motiv nedostatečný. Je to motiv stejně dobrý jako každý jiný. Důležitá je jen samotná praxe. Výsledky se dostaví. Pokládám ale za vhodné být seznámený s dalšími aspekty a přesahy jógových technik.

Jógová cvičení ovlivňují všemožné aspekty našeho systému. Abychom pochopili souvislosti bude dobré nastínit pohled očima jogínů. Nemusíte s ním souhlasit, stejně tak si jej můžete přeložit do vašeho jazyka. Nejlepším způsobem pochopení je však vždy vlastní zkušenost – empirie a pro tu je nezbytná opět praxe. Takže cvičit, cvičit, cvičit a cvičit.

Na rozdíl od mnohých fyzických aktivit je jóga specifická tím, že se snažíme o zpřítomnění se. Tím mám na mysli, že se snažíme uchopovat pozornost a zaměřovat ji na to, co v dané chvíli děláme. Mnohé novodobé způsoby cvičení body and mind vychází právě z tohoto tisíce let starého konceptu. A protože kolik je lidí tolik je chutí a také jógy, může každé jógové i nejógové cvičení vypadat různě. Názvy by měly sloužit k orientaci, bohužel se ale velmi často stávají komerční značkou a marketingovými tahy. V podstatě veškeré novodobé fyzioterapeutické techniky a cvičení body and mind jsou vykradenými, anebo znovuobjevenými a stále opakovanými koncepty zejména východních směrů do krerých spadá i jóga. Těžko objevit něco co už tu nebylo, protože tělo má jen jednu strukturu. Jedná se stále stejný koncept. Koncept těla. Jednotlivé jógové směry se pak liší dle osobního uvědomění a dle toho, na co je kladen důraz.   

To však není podstatné. Důležitá je pouze praxe a to jak na Vás cvičení působí. Jaké vyvolává dlouhodobé odezvy.

Jógové učení nahlíží na lidské tělo jako na soubor vrstev různé kvality. Tyto vrstvy nechápejte jako vrstvy cibule, ale jako vzájemně se prostupující části jako když smícháte různé ovocné šťávy do jednoho multivitamínového nápoje. Tou neuchopitelnější částí je naše fyzické tělo. A právě pro jeho uchopitelnost je výhodné začít u něho.

Zjemňování vnímání nejhrubější vrstvy našeho systému má za následek jeho uvědomění si a počátek vnímání jeho dalších, stále jemnějších částí. A tak můžeme začít vnímat další vrstvy svého těla jakými jsou například energetické, emocionální, či mentální tělo. Popisují se jako jednotlivá těla, protože jestliže na ně přeneseme svoji pozornost, nemusí mít identickou formu s fyzickým tělem. S postupným zjemňováním našeho vnímání dochází ke změně vnímání struktur těla, což souvisí i s uvědoměním si jeho jednotlivých částí jako celku. Můžeme tak začít postupně vnímat různé a mnohdy nové vjemy.

Mnozí autoři jógové literatury směšují jógové koncepty a koncepty známé západnímu pojetí vědy. Tímto pak vzniká směsice různých nesourodých vhledů a teorií, které mají nejspíš za úlohu vyhovět racionálně smýšlejícím lidem, aby je lépe přijali za své. Ale z mé zkušenosti je zavádějící tyto koncepty směšovat, protože stojí na jiných základech. Nemusíme jim nalézat vhodné ekvivalenty, stačí pochopit jejich fungování. Nejde přeci o teoretizování, ale o jejich praktické využití!

Chceme-li pochopit fungování jógy, je třeba ji chápat jako celistvý systém, i když s některými částmi nemusíme souhlasit. Vytrhávání z kontextu může být velmi zavádějící a nebezpečné, protože jógové techniky se snaží o jakési přeprogramování našeho vlastního softwaru a to na všech úrovních. Časem se naše pochopení různých souvislostí mění. Mnohé texty jsou totiž pro lepší pochopení a zažití jen symbolickým vyjádřením nějakého běžného faktu, jiné jsou však zapotřebí brát doslova. Je třeba číst mezi řádky a pochopit že díky skrytému symbolismu a mnohým přepisováním, překladům a útržkovitým textům mohlo dojít k překroucení pochopení původních významů jógového učení.

Další trhlinou je, že téměř veškeré východní směry počítaly s jakýmsi už uceleným stavem studenta a popisy technik se zaměřily zejména na popis finálního stavu praxe. Ve většině případům se však nezabývají dostatečně postupem k tomuto výslednému stavu. Ten pak často probíhá odlišným způsobem. Pro tyto důvody byla a je velmi důležitá role učitele.

Bohužel souhrou těchto faktorů se často stává, že se v našich končinách samotní učitelé neznají původní cíle a správné provedení technik. Tedy pokud neměli sami kvalitního mistra, anebo nedošli delší cestou vlastního pochopení k pravému významu a správnému provedení jógovývh praxí. Často se pak stává že se nepřipravený jogín začne provádět pokročilejší techniky, čímž si prodlužuje cestu učení se o dobu kterou stráví učením se nechtěných návyku, poté rozrušováním těchto návyků a návratu k výchozímu stavu a v poslední řadě učením se nového správného postupu. A toto je ten nejpříjemnější scénář. Některými zdánlivě jemnými a neškodnými technikami může totiž dojít i k vážnému sebepoškození jak na úrovni fyzického těla, tak na úrovni mentální. Proto si pamatujte, že čím jemnější technika, tím drtivější dopady.

Rád bych přiblížil pojem energetického těla pomocí některých soudobých pojmů.

Biomechanika

Proudění energie je někdy spojováno s pojmem biomechanika. Jedná se o podobný koncept jako je tzv. alignment. Jedná se o vlastnosti a zákonitosti pohybového projevu, o nastavení základní tělesné struktury - kostry do takového postavení, aby vzniklo ideální rozložení napětí v těle. Napětí v těle je určováno zejména napětím ve fasciích. Fascie, neboli povázky jsou vazivové obaly svalu či skupiny svalů, které mají vliv na funkci svalů při určitých pohybech. Právě tyto tkáně nám společně se základní tělesnou strukturou – naší kostrou určují možnosti našeho pohybového aparátu. Ideálním napětím mám na mysli takové napětí v těle kdy přestože je tělo v činnosti vnímáme jej, jakoby bylo uvolněné. Vnitřní napětí a vnější uvolněnost. Velmi často se však stává, že kopírujeme pouze vnější formu, soustředíme se tak na vnější svalové struktury a tak zapojujeme tak především povrchové svaly těla. To proto, že vnitřní a hluboké, často však velmi důležité posturální svaly těla nejsou vidět a jediná cesta, jak se je naučit ovládat je PROCIŤOVÁNÍM. Jestliže vyvineme takovéto napětí těla stane se náš pohyb úspornějším, což má za následek neplýtvání energie (viz článek brahmačarja), kterou pak můžeme věnovat na důležitější věci. Nově vnímaný pocit se často spojuje s pociťováním otevřní se a proudění energie v těle. Takto se můžeme pomocí tělesných cvičení seznámit se svým tělem a svými pohybovými návyky, které bývají v úzkém vztahu k naším psychickým a emočním návykům. Skrze tělesné cvičení tak můžeme objevit vlastní vzorce našich často zatěžujících návyků. Nové rozložení napětí v těle nám poskytne nový zážitek prožitku našeho fyzického těla a jeho souvislostí (fyziologie). Takovýto prožitek by se dal srovnávat s částí mapy konceptu o kterém se mluví jako o energetickém těle.

Kinesféra

Kinesféra je dynamický prostor, prostor určující možnosti našeho těla. Dala by se dala označit jako jakési pohyblivé vajíčko, které nás obklopuje. Vejce dosahující na nejvzdálenější, námi dosažitelné místo. Viz známý nákres proporcí lidské postavy (Vitruvius) Leonarda da Vinci. Kinesféra je dynamickým prostorem, ve kterém se můžeme pohybovat a manipulovat s tělem i předměty. Její hranice mohou být rozšířeny a může se pohybovat po prostoru. A co navíc, velmi se podobá dalším popisům energetického pole člověka. Netvrdím, že jsou totožné, jen že je zde jistá podoba. 

Čakry

Čakra znamená v překladu kolo, či vír. Jsou to energetické centra, energetické shluky v našem těle. Když si uvědomíme, že atom je vlastně pouze dostředivá síla v prázdném prostoru s trochou částic, co je potom naše tělo? Jsme hmotou, či jakýmsi silovým polem? Opravdu platí, že to co nevidíme, nebo na co si nemůžeme šáhnout neexistuje? A opravdu nemůžeme? 

S každým z těchto vírů se spojuje jedno z našich těl (jeden z obalů).

Většinou se znázorňují barevnými obrázky lotosových květu s geometrickým útvarem, někdy obrázkem, či exoticky vypadajícím písmenkem ve tvaru rozsypaného čaje jež jej vyjadřuje. Pojí se k nim i zvuky vyjadřované jednotlivými hláskami, či slabikami.

Počet kolísá dle systému. Jedná se nejdůležitější energetická centra a každý člověk i systém shledává každá centra jinak důležitá. Jedná se o různé kvality stále stejné energie.

Abychom tyto centra vnímali, nemusíme se zaměřovat na konkrétní polohu a vizualizaci těchto vírů. Stačí být vnímavými k sobě samému. Čakry vyjadřují jisté kvality energie, která námi prochází. Tyto kvality však můžeme vnímat opět prociťováním i bez přijetí systému čaker.

Je nesmyslné filozofovat nad tím, zda je takovéto rozšíření vnímání sugescí, anebo faktem. Jestliže dojdeme změny vnímání světa jak jej známe, je jedno co ji způsobilo.

„Ryba nemyslí na rybáře, ryba myslí na hlad.“

Znovu opakuji, že přijetí není totožné s informovaností. Je dobré znát spojitosti, abychom byli orientovaní a mohli při nečekaném překvapení flexibilněji reagovat. Úžasnou vedlejší vlastností praxe je to, že jestliže praktikujeme jak máme, změny reakcí přijdou samy od sebe.

To co bylo výše popsáno jsou jen fragmenty celku, jen drobné části. Nechtěl jsem ztotožňovat jedno s druhým, jen poukázat na jeden z aspektů který naše společnost poznala a přijala s dalšími, kterým není věnována pro jejich subtilnost taková pozornost.

Je nesmyslné a zbytečné hledat souvislosti s koncepty které známe. Zato je velmi důležité zůstat otevřený novým způsobům.

Óm