Nástrahy a pasti jógové cesty 1. část Útěk z a do společnosti

Nástrahy a pasti jógové cesty 1. část

Útěk z a do společnosti

Jediným způsobem jak poznat a zpracovat sebe sama je obrátit se dovnitř sebe. Tato cesta je tedy přirozeně dostředivá. Jiný způsob totiž ani neexistuje. Jestliže Vám někdo bude říkat, že cestou je tu být pro druhé, pomáhat všem okolo bez znalosti sama sebe zavání nedořešenými potřebami a touhami. Pomáhat ostatním lze až máme zpracované sami sebe. Nejlépe pomáhají totiž ti, kterým na Vás nezáleží, to však neznamená lhostejnost k ostatním. Jak by bylo krásné, kdybychom všichni pomohli prvně sami sobě namísto útěků k pomoci druhým a měli dostatečně potřebnou sebeúctu a sebelásku. Někdy může být totiž nejvyšší pomocí nepomáhat, nebo nedělat nic. Neznamená to, ani že jsme zlí ani že nás nebudou mít rádi.

Soustavným zvnitřňováním totiž zjemňujeme své vnímání, pak začnete vnímat i další kvality svého bytí. Objevíte například různé kvality své inteligence. Naše tělo má svoji inteligenci, dále máme mentální, emoční a sociální inteligenci. Ne vždy jsou však u každého v rovnováze. A právě nalezení rovnovážného stavu je jógovou cestou, tak jak ji chápu.

Stabilní pozice vratká

Ideálem kterého bychom chtěli dosáhnout je tvar, kterému se v přírodě mnohé přibližuje, ale nikde jej v čisté podobě nenaleznete. Je jím koule. Z pozice vnějšího pozorovatele se jeví extrémně nestabilní. Existuje totiž jen jedno drobné místo na kterém se koule může udržet a má krásný a výstižný název. Stabilní pozice vratká. Z pozice koule je však tento tvar maximálně stabilní, protože ať se změní její poloha jakkoliv, její těžiště stále zůstává na stejném místě.

Útěk od světského života

Jógová cesta nemusí být cestou do ústraní, nebo do ashramu, či kláštera abychom unikli sociálním tlakům jak by se zdálo. Tlaky a překážky jsou vyzvou k sebezdokonalení se. Přesto se stává, že praktikující mohou mít tendenci k životu v ústraní, anebo naopak přehnanou socializaci. Jedná se o stejné téma, byť řešení je navenek rozdílné. Samota je vhodnou, pokud chceme poznat sami sebe, ale neměla by se však stát útěkem od společnosti, kterým se velmi často stává. Protože další technikou jak poznat sám sebe je sebereflexe pomocí zrcadlení se od druhých lidí. Avšak často se stává, že kolektiv slouží pouze k permanentně opakovanému chlácholení vlastního traumatu (jakési rýpání se ve vlastní ráně)  namísto aby dané problémy řešila skutečným léčením. Pro tyto důvody je velmi důležité mít z čeho čerpat. Je třeba nashromáždit energii - brahmačarja (viz článek o zdrženlivosti), protože jestliže chceme řešit problém, musíme mít na takovýto proces energie dostatek. Kdybychom ji neměli a proces spustili ohrozili bychom svoje  zdraví a riskovali i  zhroucení svého systému. Ten  nám naštěstí díky svému přirozenému naprogramování ani nedovolí, aby se s takovýmto nastavením proces uděl. Zdravý systém má neustálé směřování ke zdraví. K rovnovážnému stavu, vyrovnávání napětí…

A takto poznáváme svůj mocný nástroj. Naše ego, naše malé já. Posléze za ním můžeme objevovat své další já, a za ním další a další… A to je cesta jógy.

Jóga má své specifické kvality, které přitahují lidi, kteří inklinují k obdobným specifickým tématům. A tak se stává, že lidé začnou praktikovat jógu z obdobných důvodů. Ty nejsou podstatnými, protože to hlavní, co jóga nabízí jsou techniky ke zkvalitnění prožívání života na všech úrovních. To však neznamená, že je samotná cesta bez obtíží. Bez práce nejsou koláče. Nezapomínejte, že důvody důležitosti jógové praxe se mění s vlastní odcvičenou praxí J.

Živý organismus se přizpůsobí

Nejde o to utopit se v sobě samém. protože interakce s vnějším světem je velmi důležitá a potřebná pro zdravý sociální život jedince. Člověk je tvor společenský. Pokud praxe jógy není pomocnou k zkvalitnění života, nemá smysl ji v takovéto podobě praktikovat. A tak jestliže Vás uzavře v sobě samých a začneme se stranit okolí, je dobré se zamyslet, zda je takovéto jednání zdravé? Nemusíte přestat cvičit, stačí jen změnit přístup ke cvičení a hlavně k sobě samému.

Já a společnost

Po celý život nás naše okolí učí naší roli ve společnosti ale kdo nás naučí být námi samotnými?! Jako dítěti mi maminka říkala abych byl sám sebou. Nerozuměl jsem tomu a tak jsem jako dítě a v pubertě jsem zkoušel jako většina z nás přebírat to, co mi imponovalo na ostatních. Teprve když jsem se začal zaobírat otázkou „Proč?“ a souvislostmi mezi příčinami a následky činů začaly přicházet odpovědi.

Proč a jak?

Jsme stádní tvorové a společnost nás učí jak co nejlépe fungovat ve společnosti. Ta má svoji vlastní inteligenci a nemusí být vždy v přátelském vztahu k vaším vlastním potřebám. Dá se dokonce říct, že společnost tak jak ji známe je k jedinci přímo nepřátelská. Právě proto hodně alternativně smýšlejících lidí kritizuje a brojí proti systému ve kterém žijeme. Pokládám však za pokrytecké kritizovat systém řečený Babylon a být přitom současně jeho nedílnou součástí a přijímat jeho dary. Tato kritika pramení z pohodlnosti, požitkářství a rebeliím proti pravidlům. Ale pravidla tu nejsou od toho, aby nás omezovaly, jsou tu proto, aby nám pomáhaly. Ne vždy to tak ale funguje. Problém vzniká podobně jako u stavby bybylonské věže v neznalostech svých možností a v komunikaci (každý mluvíme svým vlastním jazykem). První co je vždy velmi důležité v jakékoli práci je poznání a akceptace výchozího stavu. Akceptace světa takového jaký je. To neznamená, že musíme schvalovat jeho fungování. Akceptace skutečného stavu a to i toho nepříjemného k prožívání a Váš pohled na život nemusí být tím samým. Často se stává, že máme tendenci vidět náš život v takových barvách, v jakých barvách jsou naše smyšlené brýle přes které vidíme svět aby se pro nás stal přijatelnějším místem pro život. Je důležité byt aktivním ve svém přístupu k okolnímu světu, ale stejně důležité je přijímat svět takový jaký je i se svými nedostatky. K tomuto potřebujeme notnou dávku pokory a tolerance. Je potřeba zhluboka dýchat. Máme božskou moc a zároveň jsou naše možnosti limitovány a tak jsme jako dítě s mravenčí farmou, kde my jsme mravenci a Bůh (vyšší mocí) je dítě které si s námi nevědomě hraje. Zároveň jsme však i dítětem a hrajeme si s mravenci bez vědomí následků naší hry.

Jakmile už znáte odpovědi na otázku „Proč?“, začne být další nejdůležitější otázkou otázka „Jak?“ Jde o změnu kvality prožívání, kdy už odpovědi na otázku „Proč?“ jsou jasné a možná nastane čas na změnu přístupu. Naše mysl je jako zrcadlo. A to je nutné nejdříve vyčistit. Posléze se učíme ze šmouhy na zrcadle nejsou naším odrazem ani naší součástí... Časem může přijít i vědomí toho, že nejsme ani onen odraz v zrcadle...

Pozorovatel ovlivňuje pozorovaný jev a tak stejně jako pohled nás samých na nás a okolní svět tvoří naši představu stejně i pohled ostatních tvoří tento celkový obraz.

Odpovědi

Odpovědi se stále schovávají pod našim zadkem a je třeba je vysedět jako vejce. A to doslova. Stačí si sednout a začít pozorovat svůj dech.

Jakmile začnete praktikovat jógu bude nejčastěji pokládaná otázka „A byl jsi už v Indii?“ Netřeba někam jezdit. Jóga je sama o sobě velkou dobrodružnou cestou na prakontinent našeho pravého JÁ. Netřeba nikam jezdit, je třeba jen praktikovat. Jak řekl Sri Krishna Pattabhi Jois „Praktikujte, vše přichází.“ („Practice, all is coming“). Vnější cesta je jen něčím symbolickým, jakýmsi odrazem stavu našeho nitra..

Vnější svět a způsob jakým jej vnímáme je pouhým odrazem toho, co se děje v nás samých uvnitř. Jestliže tedy řešíme naše vnitřní problémy, měníme tím i námi prožívaný vnější svět. To je jógová cesta.

Jednou jsem se uštěpačně zeptal kamaráda navrátivšího se z Indie jestli mají v Indii lepší odpovědi na nezodpovězené otázky. Jeho odpověď byla velmi krásná „Ne ale víc lidi se ptá…“ Pamatujte, že nejste na světé sami, byť to tak někdy můžete cítit. Všichni toužíme po tom samém.

Techniky

Dříve mě přišly rady k praktikování příliš nepřesnými a neuchopitelnými. Toužil jsem po konkrétně vymezených technikách. Odpovědi jsou však mnohem dostupnější, než většina lidi tuší. I prostředky se zdají být neatraktivní a příliš jednoduché. Právě pro svoji dostupnost a snadnost pochopeni jsou pak obvykle opomíjeny. Často potřebujeme velkolepé příběhy, legendy opředené tajemstvím a složité návody abychom došli chtěnému poznání. Ale ty jsou pouze formou nedůležitého pozlátka, lákadla. To co je důležité je vytrvalost a pravidelnost. Pokud potřebujete také konkrétní práci, práce s tělem jakou je jóga Vám ji nabízí.

Takže máte-li chuť zkvalitinit Váš život vyzívám Vás stejně jako Bob Bobka

http://www.youtube.com/watch?v=gnlmL9GH0LQ

„Vstávat a cvičit!“ (byť by to bylo 10 minut denně...)

Subham astu sarva džagatam

Óm